ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.2156.2022.1
sp. zn. 20 Cdo 2156/2022-1553
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., v exekuční věci oprávněné J. G. , narozené den XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Andreou Bystrou, obecnou zmocněnkyní, se sídlem v Praze 3, Ondříčkova č. 15, proti povinným 1) F. P. , narozenému dne XY, bytem v XY, a 2) B. P. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Lukášem Serbusem, advokátem se sídlem v Nymburce, Palackého třída č. 223/5, pro 103 647,48 eur s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 22 EXE 7/2017, o dovolání povinného 2) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2022, č. j. 17 Co 280/2021-1493, takto:
Dovolání povinného 2) se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání povinného 2) ze dne 28. března 2022, doplněné podáním ustanoveného zástupce povinného 2) ze dne 22. června 2022, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2022, č. j. 17 Co 280/2021-1493, podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatel vymezil přípustnost dovolání tak, že „se odvolací soud se soudem prvého stupně se odchýlily od ustálené rozhodovací praxe a věc měla být rozhodnuta jinak“ . Tímto způsobem však přípustnost dovolání být založena nemůže. Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání - splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné. Jedná se o vadu dovolání, neboť to neobsahuje náležitosti podle §241a odst. 2 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sp. zn. 32 Cdo 4283/2014, ze dne 16. února 2016, sp. zn. 32 Cdo 3883/2015, nebo ze dne 25. června 2014, sp. zn. 26 Cdo 1590/2014, ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. I. ÚS 2967/2014, odmítl).
Dovolatel nadto neformuloval žádnou otázku, kterou by se měl dovolací soud zabývat. Právní úprava dovolacího řízení účinná od 1. ledna 2013 předpokládá, že dovolací soud se bude při posouzení přípustnosti dovolání zabývat právní otázkou, kterou dovolatel konkrétně vymezí. Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě, správně a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho přezkum stal neomezenou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením §242 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. 28 Cdo 3440/2008, či ze dne 14. září 2010, sp. zn. 22 Cdo 3215/2008).
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 8. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu