ECLI:CZ:NS:2016:20.ND.150.2016.1
sp. zn. 20 Nd 150/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce JUDr. Z. A. , zastoupeného JUDr. Václavem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Gutova 3297/4, pro doručování adresou v Jílovém u Prahy, Masarykovo náměstí 18, proti žalovaným 1. České straně sociálně demokratické , se sídlem v Praze 1, Hybernská 7 - Lidový dům, identifikační číslo osoby 00409171, a 2. Cíl, akciová společnost v Praze , se sídlem v Praze 1, Hybernská 7 - Lidový dům, identifikační číslo osoby 26165376, zastoupeným prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Pobřežní 370/4, o 18 518 228 Kč s příslušenstvím a o smluvní pokutu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 265/2000, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky vznesené žalobcem, takto:
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Blanka Moudrá, JUDr. Pavel Krbek a JUDr. Ivana Zlatohlávková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. Ncn 178/2016.
Odůvodnění:
Ve shora označené právní věci podala první žalovaná dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, č. j. 20 Co 496/2013-476. V průběhu uvedeného dovolacího řízení vznáší žalobce podáním ze dne 26. 4. 2016 námitku podjatosti všech soudců Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“), kteří jsou v textu žalobcem jmenováni.
Námitku podjatosti žalobce odůvodňuje tím, že Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu si v rozporu se zákonem (před uplynutím soudcovské lhůty k podání vyjádření žalobce ve vztahu k dovolání první žalované a před uplynutím lhůty k podání subjektivně přípustného dovolání, jež svědčí žalobci) vyžádalo spis Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 24 C 265/2000 „na popud ČSSD jakožto vládní politické strany, a to s cílem ovlivnit složení senátu, v jakém by měl dovolací soud o dovolání žalované ČSSD rozhodnout“. Takovým postupem Nejvyšší soud „jakožto instituce“ porušil ustanovení §241b odst. 1 a §210 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“) a „též vědomě nedostál zákonným povinnostem vyplývajícím ze zákonného imperativu uvedeného v ustanovení §80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)“. Nejvyšší soud „zaútočil“ na důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování dovolacího soudu „jako celku, tedy celé této soudní instituce“. Pomyslnou „obnovu důvěry“ nelze zajistit jinak, než vyloučením všech soudců Nejvyššího soudu a poté podáním kárného návrhu vůči soudcům, kteří se podíleli na uvedeném „excesu“.
K námitce podjatosti se vyjádřili členové senátu 33 Cdo - soudci JUDr. Blanka Moudrá, JUDr. Pavel Krbek a JUDr. Ivana Zlatohlávková, jimž byla věc k projednání a rozhodnutí podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přidělena - shodně tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům a nemají žádný zájem na výsledku řízení resp. vztah k věci.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 3 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Z obsahu námitky žalobce v první řadě plyne, že žalobcem vytýkaný postup (vyžádání soudního spisu po podaném dovolání první žalovanou) neprováděl Nejvyšší soud jako „správní orgán“ či v tomto smyslu jeho Občanskoprávní a obchodní kolegium, ale předsedkyně senátu 33 Cdo JUDr. Blanka Moudrá v rámci dovolacího řízení. Jmenovaná soudkyně tedy nejednala za soud „jakožto instituci“, ale postupovala po zahájení dovolacího řízení standardním procesním způsobem, přičemž pro postup soudce v řízení výslovně platí, že důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nepředstavuje (viz §14 odst. 3 o. s. ř.). S tím koresponduje i jednoznačné vyjádření dotčených členů senátu 33 Cdo a obsah soudního spisu, z něhož se nepodává obava žalobce v tom směru, že by postup soudce či soudců (z hlediska námitky podjatosti irelevantní) měl vést k jakémukoli zvýhodnění dovolatelky (první žalované).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení jmenovaných soudců senátu 33 Cdo Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. nebyly zjištěny, bylo rozhodnuto ve znění výroku tohoto usnesení.
Týká-li se námitka podjatosti rovněž členů o této námitce rozhodujícího senátu, je třeba dát jednoznačně přednost uchování funkčnosti rozhodovacího tělesa (tj. Nejvyššího soudu) i před případným nedostatkem jeho nestrannosti (tzv. koncept dirimace); zákon totiž pro případ námitky podjatosti všech soudců Nejvyššího soudu neurčuje „nadřízený soud“ či „jiný orgán“, jemuž by náleželo o takové námitce rozhodovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 2 Cdon 786/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 2002, sp. zn. 28 Cdo 1633/2002, či k otázce dirimace v evropském právu viz rovněž nález Ústavního soudu Slovenské republiky ze dne 17. září 2014, sp. zn. Pl. ÚS 8/2013).
Jestliže soudci senátu 33 Cdo, jimž byla věc podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přidělena k vyřízení, nejsou z projednávání a rozhodnutí této věci vyloučeni, je nadbytečné rozhodovat o (ne)podjatosti ostatních soudců Nejvyššího soudu, k nimž námitka žalobce rovněž směřovala.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. května 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu