ECLI:CZ:NS:2017:20.ND.44.2017.1
sp. zn. 20 Nd 44/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobkyně Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupené JUDr. Zdeňkem Veselým, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská č. 895/6, proti žalované V. V. , o zaplacení 390 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 11 C 26/2015, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 11 C 26/2015 projedná a rozhodne Okresní soudu v Kroměříži.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by byla žalovaná zavázána k zaplacení 390 Kč s příslušenstvím, a to z titulu pojistné smlouvy, kterou žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 4. 7. 2012.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 27. 8. 2015, č. j. 11 C 26/2015-21, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc podle ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému. Dospěl k závěru, že místo trvalého pobytu žalované ke dni podání návrhu na vydání platebního rozkazu je odlišné od místa, které uvedla ve svém žalobním návrhu žalobkyně. Podle výpisu z technologického centra Ministerstva vnitra ČR má žalovaná ke dni podání návrhu na vydání platebního rozkazu trvalý pobyt v P. a její předchozí pobyt byl na drese P. a tato adresa je korespondenční adresou uvedenou v pojistné smlouvě uzavřené mezi účastníky, přičemž obě zjištěné adresy se nacházejí v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5.
Protože Obvodní soud pro Prahu 5 nesouhlasil s postoupením věci, předložil ji podle ustanovení §105 odst. 3 o. s. ř. Městskému soudu v Praze, který rozhodl usnesením ze dne 1. 4. 2016, č. j. 1 Nc 2475/2015-28, že nesouhlas Obvodního soudu pro Prahu 5 s postoupením věci je důvodný, s odůvodněním, že adresa žalované v P., je adresou sídla Úřadu městské části Praha 5, na které se žalovaná zdržovat nemůže, a že pro určení místní příslušnosti soudu je rozhodné faktické bydliště žalované.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 24. 11. 2016, č. j. 11 C 26/2015-46, opětovně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. předložena Nejvyššímu soudu České republiky. Zjistil, že v pojistné smlouvě ze dne 4. 7. 2012 je uvedena adresa žalované v R., avšak podle zprávy Obecního úřadu R. se žalovaná na uvedené adrese nezdržuje, její poslední známé bydliště bylo podle nájemní smlouvy v P. a od 18. 3. 2014 má žalovaná evidován trvalý pobyt na adrese správního úřadu a není známé ani současné bydliště žalované, ani místo, kde se zdržuje. Na základě těchto zjištění dospěl soud k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. pak vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Obsah pojmu „bydliště“ není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale, je to zejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam současně i bydlí. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 20 Nd 118/2007). Při určení místní příslušnosti proto nelze bez dalšího vycházet z trvalého pobytu uvedeného v evidenci obyvatel, naopak je třeba zabývat se otázkou, na kterém místě se fyzická osoba fakticky zdržuje (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2016, sp. zn. 20 Nd 382/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 21 Nd 53/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 28 Nd 359/2014).
Z obsahu spisu vyplývá, že věc patří do pravomoci českých soudů, avšak není známo, kde měla žalovaná v době zahájení řízení bydliště (tj. místo, kde se zdržovala s úmyslem zdržovat se tam trvale); je stále hlášena k trvalému pobytu na adrese v P., kde se ovšem nezdržuje a ani bydlet nikdy nemohla.
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Kroměříži proto podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určil, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži, u něhož bylo řízení zahájeno a který již v dané věci učinil prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 3. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu