Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2011, sp. zn. 21 Cdo 2355/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2355.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2355.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 2355/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně J. P. , proti žalovaným 1) P. Ch. , zastoupenému JUDr. Petrem Paroubkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka č. 26, 2) M. D. , o prodej zástavy, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení, podaných žalovaným 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2003, č.j. 62 Co 499/2003-169, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2004, č.j. 29 Co 375/2004-208, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2004, č.j. 29 Co 493/2004-217, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. července 2005, č.j. 9 C 7/2000-266, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2005, č.j. 29 Co 414/2005-291, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. prosince 2006, č.j. 21 Cdo 39, 90, 91, 3164/2006-298, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 3536/2007, o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2009, č.j. 14 Co 466/2008-95, takto: I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.7.2009, č.j. 14 Co 466/2008-95, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13.6.2008, č.j. 25 Nc 3536/2007-47, ve výroku, kterým byla odmítnuta žaloba na obnovu řízení (výrok I.), a změnil usnesení obvodního soudu ve výroku, kterým byla odmítnuta žaloba pro zmatečnost tak, že se žaloba neodmítá (výrok II.).; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení o žalobě na obnovu řízení (výrok III.). Proti výroku I. a III. usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání. Podle ustanovení §241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno.s.ř.“), dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání (srov. §240 o.s.ř.). Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím dovolací lhůty se uvedené vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odmítne (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2003, sp.zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004 a v časopise Soudní judikatura pod č. 119, ročník 2003). V posuzovaném případě žalovaný 1) ve včasném dovolání proti usnesení odvolacího soudu nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit kterýkoli z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 o.s.ř., a to ani prostřednictvím zástupce, jenž mu byl ustanoven usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6.1.2010, č.j. 25 Nc 3536/2007-105, které nabylo právní moci dne 9.4.2010. Lhůta k doplnění dovolání o chybějící dovolací důvody žalovanému 1) marně uběhla ve středu dne 9.6.2010 (srov. §57 odst. 2 o.s.ř.). Pro úplnost je na místě dodat, že na výše uvedeném nemůže nic změnit ani to, že ustanovený advokát opakovaně požádal o prodloužení lhůty k doplnění dovolání, neboť lhůta uvedená v §241b odst. 3 o.s.ř. je lhůtou zákonnou a soud ji nemůže prodloužit (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.3.2005 sp.zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 91, ročník 2005). Z uvedeného vyplývá, že dovolání Ing. P. Ch. trpí neodstranitelnými vadami, a Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 1) – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. dubna 2011 JUDr. Roman Fiala, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/27/2011
Spisová značka:21 Cdo 2355/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2355.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Obnova řízení
Dotčené předpisy:§241b odst. 3 o. s. ř.
§43 odst. 2 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:06/07/2011
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 2326/11
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13