ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.2936.2022.1
sp. zn. 21 Cdo 2936/2022-528
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně PPF banka a.s. se sídlem v Praze 6, Evropská č. 2690/17, IČO 47116129, zastoupené Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na strži č. 2102/61a, proti žalované ŠKODA PRAHA a. s. se sídlem v Praze 4, Duhová č. 1444/2, IČO 00128201, zastoupené JUDr. Karlem Muzikářem LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Křižovnické náměstí č. 193/1, o 42 996 380 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 139/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2022, č. j. 36 Co 5/2021-489, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 463 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Karla Muzikáře LL.M., advokáta se sídlem v Praze 1, Křižovnické náměstí č. 193/1.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2022, č. j. 36 Co 5/2021- 489, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., podle nějž není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatelka při své argumentaci přehlíží, že rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na závěru o neplatnosti (ať již absolutní nebo relativní) smlouvy o postoupení pohledávky, nýbrž na závěru o neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 5. 11. 2010 (srov. bod 15. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) z důvodu, že předmětem zástavní smlouvy byla nepřevoditelná pohledávka [pohledávka, v níž byla dohodnuta možnost jejího převodu pouze s písemným souhlasem dlužníka, který v době uzavření zástavní smlouvy (resp. nikdy) nebyl udělen (srov. bod 7. a 8. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, bod 10. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu]; pakliže dovolatelka proti závěru o neplatnosti zástavní smlouvy pouze obecně konstatuje jeho chybnost (srov. bod 18. a 21. odůvodnění dovolání), nepřednáší žádnou námitku, která by zakládala přípustnost dovolání, neboť pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu k založení přípustnosti dovolání nepostačuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1389/2013, z recentní judikatury usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2022, sp. zn. 21 Cdo 66/2022). Pakliže dovolatelka závěr odvolacího soudu o neplatnosti zástavní smlouvy přípustným (srov. ustanovení §237 o. s. ř., §242 odst. 3 o. s. ř.) dovolacím důvodem nenapadá, nemůže její námitka (že smlouva o postoupení pohledávky uzavřená v rozporu s ujednáním o její nepostupitelnosti je stíhána pouze relativní neplatností) zakládat přípustnost dovolání.
V části, ve které směřuje proti části výroku I rozsudku odvolacího soudu, v níž bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2023
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu