ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.2468.2018.1
sp. zn. 23 Cdo 2468/2018-209
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D. a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně CORMEN s. r. o., identifikační číslo osoby 25547593, se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, Průmyslová 1420, zastoupené JUDr. Gabrielou Vendlovou Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Lužická 1792/32, proti žalované Zenit, spol. s r. o. , identifikační číslo osoby 44707070, se sídlem v Čáslavi, Pražská 162/19, zastoupené JUDr. Marcelou Kislingerovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 767, o uložení povinnosti a zaplacení částky 500 000 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 21/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 2018, č. j. 3 Cmo 35/2017-177, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby se žalovaná zdržela užívání systému označení výrobků kombinací barvy a trojmístného číselného kódu, odstranila takto označené výrobky a propagační materiály a poskytla žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve formě zveřejnění pravomocného rozsudku. Krom toho žalobkyně požaduje zaplacení částky 500 000 Kč. Své nároky odůvodňuje tím, že se žalovaná dopouští nekalosoutěžního jednání, když používá pro označení a propagaci svých výrobků označení napodobující profesionální úklidový systém, jenž byl v roce 2004 vyvinut a od té doby je používán a marketingově podporován žalobkyní. Systém spočívá ve specifické kombinaci barevného označení (dle mezinárodního standardu) a trojmístného číselného kódu, který je prvkem přidaným žalobkyní, k označení jednotlivých výrobků žalobkyně. Tím žalovaná vyvolává nebezpečí záměny a parazituje na pověsti žalobkyně.
Krajský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, č. j. 56 Cm 21/2016-131, zamítl návrh žalobkyně, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se při označení, reklamě a distribuci svých výrobků „REAL PROFI“ užívání kombinace barvy a trojmístného číselného kódu (výrok I), zamítl návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost na své náklady odstranit výrobky takto označené a veškeré propagační materiály, které se k těmto výrobkům vztahují (výrok II), zamítl návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost na své náklady poskytnout žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve formě zveřejnění zkráceného znění pravomocného rozsudku ve vybraných novinách (výrok III), zamítl návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění (výrok IV), a konečně přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení (výrok V).
Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobkyně i žalovaná jsou obchodními společnostmi, které se zabývají zejména prodejem chemických čisticích prostředků. Výrobky žalobkyně jsou označené názvem „CLEAMEN“, chráněného ochrannou známkou žalobkyně, a kombinací barvy a trojmístného číselného kódu. Výrobky žalované nesou označení „REAL PROFI“, chráněné ochrannou známkou žalované, a kombinaci barvy a trojmístného číselného kódu, před nímž je uvedeno písmeno „R“. Barevné označení používané žalobkyní i žalovaným odpovídá mezinárodnímu standardu, není proto výlučné pro žádnou z nich.
Po právní stránce hodnotil soud prvního stupně věc tak, že samotná vazba barvy a číselného kódu není typickým ani jedinečným rozlišovacím znakem předmětných výrobků, neboť slouží pouze k orientaci zákazníka. Výrobky žalobkyně i žalované jsou dostatečně odlišitelné použitými ochrannými známkami i grafickým zpracováním a pro průměrného spotřebitele není obtížné od sebe výrobky obou účastnic rozeznat. Posuzované jednání žalované proto nelze hodnotit jako nekalosoutěžní, neboť toto jednání není v rozporu s dobrými mravy soutěže, a nesplňuje tak jednu z podmínek generální klauzule nekalé soutěže obsažené v ustanovení §2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Vrchní soud v Praze jako odvolací soud napadeným rozsudkem změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I a II tak, že žalovaná je povinna zdržet se označování svých výrobků v modelové řadě „REAL PROFI“ kombinací čísel začínající v jednotlivých oblastech užití výrobků na číslo: generální oblast (modrá barva) 1, kuchyňská oblast (zelená barva) 2, sanitární oblast (červená barva) 3, umývárenská oblast (žlutá barva) 4, potravinářský průmysl zásadité (fialová) 6, potravinářský průmysl kyselé (fialová) 7, a takto označené výrobky, včetně jejich propagačních materiálů, které jsou v jejím vlastnictví, odstranit z trhu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku výroků I a II, pokud se týkají jiných výrobků žalobkyně označených jinou barvou a v jiných modelových řadách, a ve výroku III odvolací soud rozhodnutí soudu potvrdil. Ve výrocích IV a V rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud zrušil a v tomto rozsahu mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, po stránce právní však dospěl k jinému závěru. Účastnice se na trhu pohybují v oblasti profesionální chemie a jejich zákazníci se neorientují podle reklamy a loga na výrobku, nýbrž především podle funkčního zařazení výrobku vhodného pro své potřeby. Za těchto předpokladů dle odvolacího soudu nelze souhlasit s názorem, že označení výrobků žalované jinými ochrannými známkami či písmenem „R“ před číselným kódem je způsobilé dostatečně odlišit výrobky jednoho soutěžitele od výrobků druhého soutěžitele. Žalobkyně zavedla specifickou kombinaci barvy a trojmístného číselného kódu, která se díky propagaci tohoto systému stala pro žalobkyni příznačnou. Její využití jiným soutěžitelem proto může v zákaznících vyvolat klamnou představu o spojení či asociaci žalobkyně s tímto soutěžitelem. Pokud navíc žalovaná používá systém zavedený žalobkyní pro své účely bez rozumného důvodu, dopouští se tím tzv. free-ridingu, tj. neoprávněného vezení se na výkonech jiného soutěžitele. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že jednání žalované je v rozporu s dobrými mravy soutěže, a podmínky generální klauzule nekalé soutěže, jakož i zvláštní skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny a parazitování, tak byly naplněny.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním výlučně v rozsahu, v němž byly výroky I a II rozhodnutí soudu prvního stupně změněny tak, že žalovaná je povinna zdržet se označování svých výrobků v modelové řadě „REAL PROFI“ kombinací čísel začínající v jednotlivých oblastech užití výrobků na číslo: generální oblast (modrá barva) 1, kuchyňská oblast (zelená barva) 2, sanitární oblast (červená barva) 3, umývárenská oblast (žlutá barva) 4, potravinářský průmysl zásadité (fialová) 6, potravinářský průmysl kyselé (fialová) 7, a takto označené výrobky, včetně jejich propagačních materiálů, které jsou v jejím vlastnictví, odstranit z trhu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Žalovaná v dovolání namítala, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, když nedostatečně posoudil, zda je jednání žalované v rozporu s dobrými mravy soutěže (druhá podmínka nekalé soutěže), a nezabýval se ani časovými souvislostmi ochrany žalobkyně a zakonzervoval tak stav žalobkyní navozený, což je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Nadto se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, když v řízení vydal překvapivé rozhodnutí, neboť účastníky v rámci odvolacího řízení neseznámil s tím, že otázku rozporu jednání žalované s dobrými mravy soutěže posuzuje odlišně od stanoviska soudu prvního stupně. Žalovaná proto navrhovala, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání odmítla argumentaci žalované, ztotožnila se s právním názorem odvolacího soudu a navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání žalované v celém rozsahu zamítl.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.“, dle nějž dovolání odmítl jako nepřípustné.
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky §241 odst. 1 o. s. ř. (a §241a odst. 2 o. s. ř.).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Námitka žalované, že se odvolací soud nedostatečně vypořádal s naplněním tzv. druhé základní podmínky nekalé soutěže, tj. rozporu jednání žalované s dobrými mravy soutěže, nezakládá přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť odvolací soud se při jejím řešení neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, pokud v daném případě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem posuzoval, zda jednání žalované spočívající v označení jejích výrobků shodnou kombinací barvy a trojmístným číselným kódem jako na výrobcích žalobkyně může být považováno za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, které je způsobilé vyvolat nebezpečí záměny dvou soutěžitelů, resp. spočívá v neoprávněném vezení se na výkonech jiného soutěžitele. Odvolací soud přitom svůj závěr o tom, že tzv. druhá základní podmínka nekalé soutěže byla v předmětné věci naplněna, řádně odůvodnil, čímž dostál požadavkům již dříve vyjádřeným v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1757/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 1230/2005).
Podle §241a odst. 6 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. Při posuzování přípustnosti dovolání tak dovolací soud nemůže přihlížet k tvrzením či námitkám, jež dovolatel mohl uplatnit v průběhu řízení před soudy nižší stupňů, a přesto tak neučinil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 1528/2006). Skutečnost, že žalobkyni nenáleží ochrana před nekalou soutěží z důvodu plynutí času, neboť rozpor s dobrými mravy není pro určité jednání znakem trvalým, uplatnila žalovaná až v dovolání, ač jí nic nebránilo uplatnit toto tvrzení již v řízení před soudy nižších stupňů. S ohledem na to navazující výtka žalované, že se odvolací soud měl blíže zabývat otázkou trvání ochrany před nekalou soutěží, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., když rozsudek odvolacího soudu na tomto závěru založen být ani nemohl.
Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nemůže založit ani námitka žalované, že napadené rozhodnutí je překvapivé. Podle judikatury Nejvyššího soudu rozhodnutí nelze považovat za překvapivé, pokud odvolací soud po právní stránce věc posoudí shodně s některým z účastníků (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2125/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4953/2017). Právní názor, k němuž se přiklonil odvolací soud, byl obsažen již v žalobě a žalobce jej obhajoval po celou délku řízení. Žalovaný měl proto dostatek příležitostí se k tomuto názoru vyjádřit. Konečně dovolací soud dodává, že napadené rozhodnutí není překvapivé ani pro nedostatečné odůvodnění naplnění třetí podmínky nekalé soutěže, neboť odvolací soud stanovil, že jednání žalované je způsobilé přivodit žalobkyni újmu spočívající ve snížení přitažlivosti nabídky a v možnosti odlivu zákazníků.
Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť řízení ve věci samé není doposud skončeno. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího tedy rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2020
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu