Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.08.2019, sp. zn. 26 Cdo 1104/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1104.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1104.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 1104/2019-766 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně ZIEGLER ZZ s. r. o. , se sídlem v Praze 3, Husitská 48/50, IČO 25707311, zastoupené Mgr. Emilem Doleželem, advokátem se sídlem v Praze, Jana Masaryka 252/6, proti žalované městské části Praha 4 , se sídlem v Praze 4, Antala Staška 2059/80b, IČO 00063584, zastoupené Mgr. Jakubem Urbánkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Hošťálkova 852/46, o zaplacení 2.031.771 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 61/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2018, č. j. 16 Co 309/2018-721, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 8. 11. 2018, č. j. 16 Co 309/2018-721, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 18. 6. 2018, č. j. 27 C 61/2010-692, kterým rozhodl, že zpětvzetí žaloby, které učinila žalobkyně při jednání dne 7. 6. 2018, je neúčinné a že v řízení bude pokračováno. Shodně se soudem prvního stupně zjistil, že odvolací soud rozsudkem ze dne 24. 5. 2016, č. j. 16 Co 143/2016-581, ve znění usnesení ze dne 13. 7. 2016, č. j. 16 Co 143/2016-596, mimo jiné potvrdil výroky rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27. 10. 2015, č. j. 27 C 61/2010-510, ve znění usnesení ze dne 3. 2. 2016, č. j. 27 C 61/2010-541, kterými uložil žalované zaplatit žalobkyni 2.031.771 Kč s tam specifikovaným (zákonným) úrokem z prodlení, dále jí uložil zaplatit náklady řízení státu, ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalované změnil jejich výši a rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou. K dovolání žalované však Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 9. 11. 2017, č. j. 26 Cdo 5136/2016-643, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Po rozhodnutí odvolacího soudu, předtím, než byl pravomocný rozsudek odvolacího soudu zrušen dovolacím soudem, žalovaná plnila žalobkyni a toto plnění bylo důvodem, proč v dalším řízení po vrácení věci Nejvyšším soudem (u jednání dne 7. 6. 2018) žalobkyně vzala žalobu zpět. Ztotožnil se i s jeho závěrem, že s ohledem na ustanovení §96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), není zpětvzetí žaloby účinné. Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není podle §237 o. s. ř. přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že v dané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení §96 odst. odst. 6 o. s. ř., je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3958/2018), od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci. Toto ustanovení nedává soudu možnost zvážit, zda rozhodne, že zpětvzetí žaloby je neúčinné či zda řízení zastaví, ale v situaci, kdy jsou splněny předpoklady v něm uvedené (jak tomu bylo v projednávané věci), mu ukládá rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby. Důvodná není ani námitka dovolatelky, že ustanovení §96 odst. 6 o. s. ř. je v rozporu s ústavním pořádkem - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1063/2019, od jehož závěrů rovněž není důvod se odchýlit. Poukazuje-li dovolatelka na rozpor napadeného rozhodnutí s judikaturou dovolacího soudu (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1792/99), přehlíží, že tato rozhodnutí byla vydána před účinností zákona č. 296/2017 Sb., kterým bylo ustanovení §96 odst. 6 do občanského soudního řádu vloženo. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. 8. 2019 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/28/2019
Spisová značka:26 Cdo 1104/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1104.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§96 odst. 6 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/05/2019
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 3657/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26