ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.406.2019.1
sp. zn. 26 Nd 406/2019-94
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) M. V. , narozeného XY, a b) K. V. , narozené XY, obou bytem XY, proti žalovaným 1) Š. M. P., soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 5, 2) L. V., 3) M. Č. a 4) E. G., soudcům Městského soudu v Praze, o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc 7553/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2019, č. j. 91 Co 160/2019-78, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3014/2019, o návrhu žalobců na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Hana Tichá nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3014/2019.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání žalobců v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 4. 3. 2019, č. j. 0 Nc 7553/2018-63, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 žalobcům nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil jim zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3014/2019 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019, složenému ze soudců JUDr. Petra Vojtka, JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské.
Podáním ze dne 18. 9. 2019 žalobci navrhli, aby soudci soudního oddělení 25 Cdo JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Hana Tichá byli „z jednání vyloučeni z důvodu podjatosti a páchání trestných činů či zatajování trestných činů soudců nižších stupňů soudů“.
Soudci senátu 25 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Hana Tichá se k námitce podjatosti vyjádřili dne 24. 9. 2019 shodně tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, který by byl významný z pohledu §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla pak věc předložena k rozhodnutí senátu 26 Cdo.
Podle §14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský [srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 30. srpna 2017, sp. zn. 27 Nd 256/2017 (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 11. října 2010, sp. zn. IV. ÚS 3049/17)].
„Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. je pak dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti uvedených soudců. Z jejich vyjádření totiž vyplývá, že nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod vyloučení. Takové okolnosti pak nevyplývají ani z obsahu spisu a ostatně je neuvádějí ani dovolatelé v podání, jímž námitku podjatosti vznesli. Pro úplnost zbývá dodat, že pochybnost o nepodjatosti uvedených soudců nemůže založit obecné tvrzení, že soudci odmítají řešit žaloby proti jiným soudcům žalovaným v této věci. Okolnosti odůvodňující vyloučení soudců se totiž musí týkat právě těch soudců, jež mají danou věc skutečně projednávat. Nadto nelze přehlédnout, že důvod, pro který lze pochybovat o nepodjatosti soudce, nemůže spočívat v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných věcech (viz §14 odst. 4 o. s. ř.).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Hana Tichá nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu