ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.3116.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 3116/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupené JUDr. MUDr. Martinem Kalistou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Panská 892/1, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) I. A. a 2) Ing. J. D., zastoupenému Mgr. Karlem Nedbálkem, advokátem, se sídlem ve Slušovicích č. p. 520, PSČ 763 15, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 400/2012, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. dubna 2015, č. j. 7 Cmo 84/2015-228, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. února 2015, č. j. 3 Cm 400/2012-189, nepřiznal druhému žalovanému osvobození od soudních poplatků.
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání druhého žalovaného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků plně respektoval, přičemž závěru odvolacího soudu, podle kterého žádosti druhého žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť druhý žalovaný věrohodně neprokázal své majetkové poměry, nelze nic vytknout.
Pro posouzení věci je pak právně nevýznamná rovněž argumentace dovolatele, podle níž „po 1. červnu 2014 nelze bez dalšího vycházet z předpokladu, že výkon funkce v orgánech obchodních korporací je úplatný“ [založená na ustanovení §777 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích)]. Sama o sobě totiž nic nevypovídá o obsahu (dovolatelem uzavřených) smluv o výkonu funkce a o odměně (v tom smyslu, zda odpovídá požadavkům určeným ustanoveními §59 a §60 zákona o obchodních korporacích), nehledě na to, že nevyvratitelná domněnka bezplatnosti výkonu funkce by za stavu předvídaného ustanovením §777 odst. 3 zákona o obchodních korporacích nastala (ve smyslu ustanovení §605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) až k 2. červenci 2014 (druhý žalovaný přitom o přiznání osvobození od soudních poplatků požádal již podáním ze dne 30. dubna 2013).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2016
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu