ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.4161.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 4161/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelky A. P., zastoupené JUDr. Jiřím Holomčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Uralská 770/6, PSČ 160 00, za účasti 1) Ing. P. M. , zastoupeného JUDr. Karlem Vrzáněm, advokátem, se sídlem v Praze 6, Dejvická 664/46, PSČ 160 00, a 2) SONITA – TECHNOS s. r. o. "v likvidaci" , se sídlem v Praze 10, Nosická 2386/18, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 26452553, o umožnění nahlédnutí do účetnictví, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 166/2011, o dovolání Ing. P. M. , zastoupeného JUDr. Františkem Novotným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2013, č. j. 14 Cmo 21/2013-114, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil k odvolání Ing. P. M. usnesení ze dne 29. listopadu 2012, č. j. 74 Cm 166/2011-102, jímž Městský soud v Praze nepřipustil přistoupení Ing. P. M. jako vedlejšího účastníka do řízení na straně prvního účastníka.
Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. P. M. dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního (dále též jen „o. s. ř.“) odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř., neboť dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož předmětné řízení (v němž se navrhovatelka jakožto společnice domáhá, aby jí bylo umožněno nahlédnout do účetních dokladů společnosti SONITA – TECHNOS s. r. o. "v likvidaci", a pořídit jejich kopie) je řízením podle §9 odst. 3 písm. g/ a §200e o. s. ř., odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2012, pod číslem 7, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. března 2012, sp. zn. 29 Cdo 703/2011, jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu dále citovaná – na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Taktéž závěr, podle něhož v řízeních vypočtených v §120 odst. 2 o. s. ř. není tzv. vedlejší účastenství (§93 o. s. ř) přípustné, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 1999, pod číslem 73, ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 333/2007, ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006, ze dne 25. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1259/2009 nebo ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 3880/2009).
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2013) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu