ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.479.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 479/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky B. Š. , zastoupené Mgr. et Mgr. Petrem Mališem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokola Tůmy 743/16, PSČ 709 00, za účasti Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí , se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Janáčkova 1238, PSČ 739 11, identifikační číslo osoby 00035394, zastoupeného Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, PSČ 702 00, o určení neplatnosti vyloučení navrhovatelky z družstva a o určení členství navrhovatelky v družstvu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 41 Cm 185/2008, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2011, č. j. 8 Cmo 230/2011-174, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit Stavebnímu bytovému družstvu Frýdlant nad Ostravicí na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. dubna 2011, č. j. 41 Cm 185/2008-120, zamítl návrh o určení, „že vyloučení navrhovatelky z družstva je neplatné“ (výrok I.), zamítl návrh o určení, že navrhovatelka je členkou Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí (dále jen „družstvo“) [výrok II.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu „v celém rozsahu“ podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné.
V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok III. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, a v rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou v §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným neshledal.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož se u soudu nelze úspěšně domáhat vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva a soudu přísluší až přezkoumání rozhodnutí členské schůze (zde shromáždění delegátů), která rozhodovala o odvolání člena proti rozhodnutí představenstva o vyloučení, jímž odvolací soud odůvodnil zamítnutí nároku o určení neplatnosti (rozhodnutí představenstva o) vyloučení navrhovatelky z družstva, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 3. února 2005, sp. zn. 29 Odo 896/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2005, pod číslem 62, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 1055/2004, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).
Napadené rozhodnutí pak zásadně právně významným nečiní námitka, jíž dovolatelka brojí proti závěru odvolacího soudu o nedostatku jejího naléhavého právního zájmu [ve smyslu §80 písm. c) o. s. ř.] na určení členství v družstvu.
Je tomu tak proto, že odvolací soud dále uzavřel, že oznámení o vyloučení z družstva bylo dovolatelce řádně doručeno a marným uplynutím čtyřleté lhůty k podání odvolání ke shromáždění delegátů družstva jí členství v družstvu zaniklo.
Oponuje-li dovolatelka závěru odvolacího soudu o řádném doručení oznámení o vyloučení, činí tak prostřednictvím námitek vůči skutkovým zjištěním odvolacího soudu, čímž uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu a přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. usuzovat nelze.
Z §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. se totiž podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.
Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady řízení nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Názor odvolacího soudu, podle něhož členství dovolatelky v družstvu zaniklo v důsledku marného uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty k podání odvolání ke shromáždění delegátů družstva [srov. §231 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2000, ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2000, sp. zn. 32 Cdo 2230/99, uveřejněného pod číslem 37/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 37/2001“)], je v souladu s důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2011, sp. zn. 26 Cdo 1441/2009 (vyhlášeného v řízení s týmiž účastníky), a odpovídá i závěrům R 37/2001 (srov. i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 428/2004, uveřejněného pod číslem 70/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které – byť se vztahují k právní úpravě účinné od 1. ledna 2001 – jsou přiměřeně aplikovatelné i v poměrech projednávané věci).
V této souvislosti nelze přehlédnout, že názor dovolatelky, podle něhož dojde k zániku jejího členství v družstvu až v okamžiku, kdy družstvo vznese námitku promlčení jejího práva podat odvolání ke shromáždění delegátů, vede ke zjevně nepřijatelnému závěru, podle něhož nepodá-li dovolatelka proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva odvolání ke shromáždění delegátů, její členství nikdy nezanikne.
A konečně vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu neprovedení jí navržených důkazů, poukazuje na případnou vadu řízení ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jež však nezahrnuje právní otázku zásadního významu, a proto přípustnost dovolání nezakládá [srov. opět §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.].
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu nemůže být dovolání přípustné.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a družstvu vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Ty sestávají z odměny zástupkyně družstva za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání dle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 7. května 2013 - jejíž výše podle §6 odst. 1, §7 bodu 5 a §9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu činí 3.100,- Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky ve výši 300,- Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 714,- Kč tak dovolací soud přiznal družstvu k tíži navrhovatelky celkem 4.114,- Kč.
K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné družstvo domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 12. února 2015
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu