ECLI:CZ:NS:2012:29.ICDO.25.2012.1
MSPH 96 INS 714/2009
96 ICm 444/2012
sp. zn. 29 ICdo 25/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobců a) Dr. Ing. M. M., CSc., a b) M.V.M., s. r. o., se sídlem v Praze 5 – Stodůlkách, Blattného 2316, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 64 93 90 57, obou zastoupených JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Na hřebenech II 1718/8, PSČ 140 00, proti žalovanému JUDr. T.P., advokátu, jako insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/2, PSČ 150 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva , se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 7/300, identifikační číslo osoby 00 03 32 43, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009, o námitce žalobců o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun a JUDr. Jiří Goldstein nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, 103 VSPH 159/2012 (MSPH 96 INS 714/2009).
Odůvodnění:
Žalobci ve shora uvedené věci podáními datovanými 20. dubna a 2. července 2012 uplatnili – odkazujíce na ustanovení §14 odst. 1 a §15a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a (mimo jiné) na závěry formulované Ústavním soudem v nálezu ze dne 1. února 2005, sp. zn. II. ÚS 369/04 a Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. prosince 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008 – námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové a námitku podjatosti shora zmíněných soudců Vrchního soudu v Praze, kteří s odkazem na ustanovení §160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), rozhodli „o návrhu jiných žalobců na vyloučení téže insolvenční soudkyně ve skutkově obdobné věci“ tak, že insolvenční soudkyně není vyloučena v projednávání a rozhodnutí označených věcí.
Přitom poukazují na skutečnost, že „dotčení soudci již svůj právní názor na vyloučení insolvenční soudkyně rozhodující současně v incidenčním sporu vyjádřili“ v usneseních ze dne 20. února 2012, č. j. Nco 37/2012-96 a ze dne 13. března 2012, č. j. Nco 36/2012-124, a to aniž by se „ústavně-konformním způsobem vypořádali se všemi hledisky, které do této problematiky vnesli svým podáním žalobci“.
Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze není důvodná.
Podle ustanovení §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle ustanovení §15a odst. 1 věty první o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. ustanovení §116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Jak vyplývá z písemného vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Kubína, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Jindřicha Havlovce, JUDr. Jiřího Karety, Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Jiřího Goldsteina ze dne 12. července 2012, 17. července 2012, 30. července 2012 a 1. srpna 2012, žádný z nich nemá poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah.
Dovozují-li žalobci podjatost soudců ze způsobu jejich rozhodování v jiných typově obdobných věcech, potom přehlíží, že podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Tato výslovná zákonná úprava nemůže být dotčena ani ojedinělým rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2008 sp. zn. 4 Nd 309/2008 (jež svým významem nepřekračuje skutkové okolnosti případu), na které žalobci poukazují (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 21 Nd 9/2012, ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 11/2012 a sp. zn. 20 Nd 14/2012, jakož usnesení ze dne 19. listopadu 2009, 4 Nd 294/2009).
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že shledává očividným, že ani v rovině vlastní argumentace žalobců (směřující k vyloučení soudců, kteří dříve přitakali závěru, že důvodem k vyloučení soudce rozhodujícího „incidenční“ spor není, že rozhoduje v insolvenční věci, z níž incidenční spor vzešel) není námitka podjatosti soudců Vrchního soudu opodstatněná.
V poměrech insolvenčního zákona (jež v tomto ohledu nelze v žádném směru poměřovat judikatorními závěry zformulovanými k zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) je totiž závěr, že soudce, který vede insolvenční řízení, není z tohoto důvodu vyloučen z projednání a rozhodování incidenčního sporu, závěrem triviálním.
Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun a JUDr. Jiří Goldstein nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, 103 VSPH 159/2012 (MSPH 96 INS 714/2009).
V Brně dne 26. září 2012
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu