ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.149.2018.1
KSCB 26 INS 29347/2013
sp. zn. 29 NSČR 149/2018-B-921
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s. , se sídlem v Českých Velenicích, Jana Pernera 159, PSČ 378 10, identifikační číslo osoby 46711201, zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013, o návrhu věřitele ŠUTKA, s. r. o , se sídlem v Praze 8, Čimická 442/33, PSČ 182 00, identifikační číslo osoby 27177424, na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jaroslav Bureš a JUDr. Peter Trebatický, Ph. D., LL. M. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013, 3 VSPH 409/2018.
Odůvodnění:
[1] Ve věci vedené pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013, 3 VSPH 409/2018, projednává Vrchní soud v Praze jako nadřízený soud námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph. D. (dále jen „Z. S.“).
[2] V podání ze dne 6. září 2018 (B-899) vznesl věřitel č. 292 ŠUTKA, s. r. o. (dále jen „věřitel Š“), námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslava Bureše (dále jen „J. B.“), JUDr. Jindřicha Havlovce (dále jen „J. H.“) a JUDr. Petera Trebatického, Ph. D., LL. M. (dále jen „P. T.“), kteří mají podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat o výše uvedené námitce podjatosti.
[3] Věřitel spatřuje podjatost soudce J. B. v možném „nadstandardním charakteru vztahu“ se zástupcem dlužníka JUDr. Michalem Žižlavským (dále jen „M. Ž.“), který by mohl vyplývat jak z jejich společné funkce zkušebního komisaře České advokátní komory, tak z postavení v rámci justice, kdy se jejich cesty coby insolvenčního soudce a insolvenčního správce „velmi často kříží“. Věřitel poukazuje na „možný nadstandardní charakteru vztahu“ i mezi soudci J. B. a Z. S., neboť oba se setkávají např. při přípravě novelizací insolvenčního zákona či jako společní lektoři seminářů a „mohou insolvenční případy často probírat i mimo vymezený soudní prostor a ovlivňovat tak budoucí rozhodnutí“.
[4] Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti J. H., spatřuje věřitel Š v tom, že J. H. byl členem senátu, který usnesením ze dne 1. prosince 2017 „pokryl pochybení soudce Z. S., když pouze akademicky upozornil na chybný postup soudu prvního stupně, jenž ignoroval návrh insolvenční správkyně na svolání schůze věřitelů za účelem ustanovení řádného věřitelského výboru ze dne 1. prosince 2016“ (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2017, č. j. KSCB 26 INS 29347/2013, 3 VSPH 1306/2017-B-659).
[5] Všichni tři soudci, jejichž podjatost je namítána, také rozhodovali v senátě o odvolání proti rozhodnutí o provedení nezávislého auditu, proti rozhodnutí o znaleckém posudku a proti rozhodnutí o předběžném opatření, a ve všech případech názorově podpořili soudce Z. S., z čehož věřitel Š vyvozuje, že „mohou mít nadstandardní vazbu přesahující běžný kolegiální rámec“.
[6] Věřitel Š dále uvedl, že soudci J. H. a P. T. se pravidelně účastní vzdělávacích akcí pořádaných Asociací insolvenčních správců, na nichž „často přednáší“ JUDr. Michal Žižlavský (zástupce dlužníka) i soudce Z. S. Věřitel Š proto poukazuje na „dlouhodobý (vzdělávací)“ poměr soudců J. H. a P. T. k zástupci dlužníka a také na jejich přátelský vztah k soudci Z. S.
[7] Označení soudci Vrchního soudu v Praze ve vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že se necítí být podjatí ve vztahu k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. Účastníky řízení a jejich zástupce osobně neznají a na věci nemají jakýkoli osobní zájem. K soudci Z. S. nemají vztah přesahující kolegiální rámec. Totéž prohlášení učinili i soudci zastupujícího senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D., Mgr. Markéta Hudečková, JUDr. Alexandra Jiříčková a JUDr. Ing. Kamila Balounová.
[8] S přihlédnutím k dikci §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a k ustálenému výkladu tohoto ustanovení podávanému soudní praxí [ srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2015“) ] pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení věřitele Š uplatněných ve výše označeném podání nevypovídá o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze (a to i s přihlédnutím k obsahu jejich vyjádření).
[9] Usuzovat na takový vztah ze způsobu vyřizování odvolání proti rozhodnutím vydaným soudcem Z. S. by bylo pouhou spekulací. Nadto jde o tvrzení nezpůsobilé v režimu §14 odst. 4 o. s. ř, neboť samotné rozhodování soudce v jiných věcech důvodem k jeho vyloučení být zásadně nemůže; rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
[10] Důvod k vyloučení označených soudců z projednávání a rozhodnutí předmětné věci se nepodává ani z tvrzeného nadstandardního a přátelského vztahu soudců J. B., J. H. a P. T. k soudci insolvenčního soudu Z. S. Jak vyplývá z jejich vyjádření, soudci nemají k soudci Z. S. vztah přesahující kolegiální rámec. Budiž dále dodáno, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, nebo i důvody R 20/2015).
[11] Důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku označených soudců Vrchního soudu v Praze nezakládá ani námitka, že soudci J. H. a P. T. se účastní vzdělávacích akcí pořádaných Asociací insolvenčních správců, na kterých se jako lektor podílí zástupce dlužníka M. Ž. a soudce Z. S. (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2018, sp. zn. 30 Nd 126/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2018, sen. zn. 29 NSČR 35/2016). Mimoto Nejvyšší soud poznamenává, že M. Ž. oznámil insolvenčnímu soudu ukončení právního zastoupení dlužníka již podáním datovaným 2. března 2017.
[12] Nejvyšší soud proto rozhodl (jako nadřízený soud), že ve výroku označení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli Š, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. října 2018
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu