ECLI:CZ:NSS:2017:3.AFS.185.2017:75
sp. zn. 3 Afs 185/2017 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce Ing. J. H.,
proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Ústecký kraj, Územnímu pracovišti v Ústí nad
Labem, se sídlem Ústí nad Labem, Dlouhá 3359, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 2017, č. j. 15 Af 60/2017 – 19,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti usnesení Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 2017, č. j. 15 Af 60/2017 – 19, jímž krajský soud jeho žalobu
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 2. 2017, č. j. 340899/17/2501-80542-507591,
č. j. 341155/17/2501-80542-507591 a č. j. 341183/17/2501-80542-507591, odmítl
pro opožděnost. Současně stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[2] S ohledem na žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti byl stěžovatel vyzván přípisem Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 8. 2017, č. j. 3 Afs 185/2017 – 24, k doložení jeho osobních, majetkových
a výdělkových poměrů, a to ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto přípisu; zároveň byl poučen
o následcích spojených s nevyhověním této výzvě. Uvedená výzva byla stěžovateli doručena
prostřednictvím stěžovatele poštovních služeb dne 31. 8. 2017.
[3] V reakci na uvedenou výzvu stěžovatel dne 14. 9. 2017 zaslal na elektronickou adresu
Nejvyššího správního soudu vyjádření, že přestože řádně vyplněný příslušný formulář o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů
byl Nejvyššímu správnímu soudu ve věci již opakovaně odeslán, a je mu tak z úřadní činnosti již znám,
a proto je objektivně nehospodárné a nadbytečné ho znovu odesílat, vyhovuje požadavku zdejšího soudu a v příloze
(jen per post) znovu zasílá v uzavřené obálce řádně vyplněný zdejším soudem mu zaslaný formulář
POTVRZENÍ … vč. příloh.“ Nejvyššímu správnímu soudu však takové doručeno nebylo
(ani elektronicky, ani prostřednictvím provozovatele poštovních služeb).
[4] Následně se stěžovatel dne 18. 9. 2017 telefonicky obrátil na Nejvyšší správní soud
s žádostí o prodloužení lhůty k doložení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů.
[5] Dne 19. 9. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud prostřednictvím provozovatele poštovních
služeb opětovně vyjádření stěžovatele ze dne 14. 9. 2017 (taktéž bez stěžovatelem
ve vyjádření odkazovaných příloh), společně s písemnou žádostí o prodloužení lhůty k doložení
jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů ze dne 18. 9. 2017.
[6] Přípisem ze dne 27. 9. 2017, č. j. 3 Afs 185/2017 – 38, Nejvyšší správní soud žádosti
stěžovatele ze dne 18. 9. 2017 o prodloužení lhůty k doložení jeho osobních, majetkových
a výdělkových poměrů, stanovené přípisem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2017,
č. j. 3 Afs 185/2017 – 24, vyhověl a předmětnou lhůtu prodloužil do 5. 10. 2017 včetně, s tím,
že jde o konečný termín. Uvedený přípis byl stěžovateli doručen prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb dne 2. 10. 2017.
[7] Dne 5. 10. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud vyjádření stěžovatele datované k témuž
dni, jež je shodného obsahu s vyjádřením ze dne 14. 9. 2017. Ani v tomto případě však stěžovatel
nepřipojil jím ve vyjádření odkazované přílohy. Předmětné výzvě k doložení, majetkových
a výdělkových poměrů stěžovatele tedy nebylo vyhověno.
[8] Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 10. 10. 2017, č. j. 3 Afs 185/2017 – 44,
žádost stěžovatele o přiznání osvobození od soudního poplatku zamítl (výrok I.) a výrokem
II. zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů. Výroky III., IV. a V. tohoto
usnesení Nejvyšší správní soud stěžovatele opětovně vyzval, aby v dodatečné lhůtě jednoho týdne
od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za kasační stížnost a za návrh na přiznání
odkladného účinku a prokázal splnění podmínky podle §105 odst. 2 soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) s tím, že jde o obligatorní podmínky řízení; stěžovatel byl opětovně poučen
o procesních důsledcích nesplnění povinností uvedených ve výzvě. Naposledy uvedené usnesení
bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 16. 10. 2017,
a tedy stanovená týdenní lhůta k úhradě soudního poplatku a k prokázání povinného zastoupení
uplynula dne 23. 10. 2017. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil
ani neprokázal, že je v řízení kvalifikovaně zastoupen.
[9] Stěžovatel nicméně dne 10. 10. 2017 (tedy po marném uplynutí prodloužené lhůty)
zaslal prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dokumenty, jimiž doložil své osobní,
majetkové a výdělkové poměry; Nejvyššímu správnímu soudu byly doručeny dne 11. 10. 2017,
tedy až po vydání usnesení zdejšího soudu ze dne 10. 10. 2017, č. j. 3 As 185/2017 – 44.
V předmětné době již Nejvyšší správní soud citovaným usnesením žádosti stěžovatele o přiznání
osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační
stížnosti zamítl. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 16. 10. 2017 a téhož dne nabylo
právní moci. Takovým usnesením je, v souladu s §55 odst. 2 s. ř. s., soud vázán.
[10] Stěžovatel však dne 24. 10. 2017 zaslal prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
opakovanou žádost ze dne 23. 10. 2017 o přiznání osvobození od soudního poplatku
a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti (Nejvyššímu správnímu soudu
doručena dne 25. 10. 2017). Z uvedeného důvodu proto Nejvyšší správní soud opětovně
přistoupil k posouzení nové žádosti v kontextu stěžovatelem doložených osobních, majetkových
a výdělkových poměrů. Usnesením ze dne 30. 10. 2017, č. j. 3 Afs 185/2017 – 64, byla žádost
stěžovatele o přiznání osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů
pro řízení o kasační stížnosti opětovně zamítnuta (výroky I. a II.). Výroky III; IV. a V. tohoto
usnesení Nejvyšší správní soud stěžovatele opětovně vyzval, aby v dodatečné lhůtě sedmi dnů
od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za kasační stížnost a za návrh na přiznání
odkladného účinku a prokázal splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s., s tím,
že jde o obligatorní podmínky řízení; stěžovatel byl opětovně poučen o procesních důsledcích
nesplnění povinností uvedených ve výzvě. Naposledy uvedené usnesení bylo stěžovateli
doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 3. 11. 2017, a tedy stanovená
sedmidenní lhůta k úhradě soudního poplatku a k prokázání povinného zastoupení uplynula dne
10. 11. 2017. Stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil ani neprokázal,
že je v řízení kvalifikovaně zastoupen.
[11] Dne 10. 11. 2017 (tedy posledního dne lhůty k úhradě soudního poplatku a k prokázání
povinného zastoupení) stěžovatel zaslal na elektronickou adresu Nejvyššího správního soudu
další (ničím nedoloženou) žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti (dne 13. 11. 2017 stěžovatel zaslal prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb rovněž originál uvedeného podání, doručený Nejvyššímu správnímu soudu
dne 14. 11. 2017).
[12] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o této opakované žádosti stěžovatele
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního
poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví,
toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo
v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí
a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci
jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové,
dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení
(viz např. rozsudky tohoto soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015,
č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 – 32, a nález Ústavního
soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17). V podání ze dne
10. 11. 2017 stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly nové posouzení.
Za takovou skutečnost nelze považovat zcela obecné a nepodložené tvrzení stěžovatele,
že „změna faktických poměrů“ musela být soudu známa z jeho úřední činnosti.
[13] V průběhu řízení o předmětné kasační stížnosti došlo k novele zákona o soudních
poplatcích zákonem č. 296/2017 Sb., s účinností od 30. 9. 2017. Dle přechodných ustanovení
čl. VI zákona č. 296/2017 Sb., však platí, že na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se použije zákon č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Dle §32, věty první s. ř. s. platí, že řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu. Pro řízení
o opravných prostředcích dle části třetí hlavy třetí s. ř. s. se uvedené ustanovení užije přiměřeně
(§120 s. ř. s.). Kasační stížnost stěžovatele byla doručena na elektronickou podatelnu Nejvyššího
správního soudu dne 21. 6. 2017 (k její konvalidaci došlo dne 25. 8. 2017 doplněním
vlastnoručního podpisu). V důsledku této skutečnosti se proto na nyní vedené řízení použije
zákon o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., účinného do 29. 9. 2017
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[14] Nejvyšší správní soud v této souvislosti připomíná, že povinnost zaplatit soudní poplatek
vznikla stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti. V případě lhůt stanovených usneseními
ze dne 10. 10. 2017, č. j. 3 Afs 185/2017 – 44, a ze dne 30. 10. 2017, č. j. 3 Afs 185/2017 – 64,
se pak jednalo o lhůty dodatečné (náhradní), neboť poplatek za kasační stížnost je splatný
okamžikem jejího podání. Použitá právní úprava nadto fakticky umožňuje uhradit soudní
poplatek i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení
řízení (pro nezaplacení soudního poplatku); je tak třeba uvažovat i s dobou, než Nejvyšší správní
soud vydá, respektive doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je více než dostatečná
pro splnění poplatkové povinnosti.
[15] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti; dle §7 citovaného zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost
splatným okamžikem jejího podání.
[16] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích dále platí, že nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
[17] Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto
usnesení zaplacen, není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti
proběhnout, a proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
[18] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil
ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu
§105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem V. usnesení ze dne 30. 10. 2017,
č. j. 3 Afs 185/2017 – 64, vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.), neboť
postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými
procesními postupy.
[19] V důsledku nutného zastavení řízení o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud již nerozhodoval.
[20] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu