ECLI:CZ:US:2000:3.US.479.99
sp. zn. III. ÚS 479/99
Usnesení
III. ÚS 479/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 19. října 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti PharmDr. J. T., Mgr. M.P., Mgr. A. H., M., spol. s r. o., PharmDr. J. S., RNDr. J. J., Mgr. M. K., RNDr. V. V., A., spol. s r. o., všech zastoupených JUDr. J. T., advokátem, proti výměru Ministerstva financí č. 09/99, ze dne 21. července 1999, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami, vydaný výměrem Ministerstva financí č. 01/99, publikovaný v Cenovém věstníku ze dne 29. června 1999, spojené s návrhem na zrušení §6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, za účasti vedlejších účastníků Grémia majitelů lékaren, České lékárnické komory, obou zastoupených JUDr. J. T., advokátem, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, podanou Ústavnímu soudu osobně dne 28. září 1999, se stěžovatelé domáhají zrušení výměru Ministerstva financí č. 09/99, ze dne 21. července 1999, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami, vydaný výměrem Ministerstva financí č. 01/99, publikovaný v Cenovém věstníku ze dne 29. června 1999, přičemž s ní dle §74 zákona o Ústavním soudu spojují návrh na zrušení §6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatelé mají za to, že uvedeným cenovým výměrem byla porušena jejich základní práva, stanovená v čl. 11 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Protiústavnost §6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, spatřují pak stěžovatelé v jeho rozporu s čl. 2 odst. 3 a čl. 9 odst. 3 Ústavy.
Na základě výzvy Ústavního soudu podle §42 odst. 4 a §76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podalo dne 11. listopadu 1999 Ministerstvo financí k předmětné ústavní stížnosti vyjádření. Je v něm obsaženo nesouhlasné stanovisko k namítanému rozporu výměru Ministerstva financí č. 09/99 ze dne 21. července 1999, jakož i §6 zákona o cenách s výše uvedenými ustanoveními Ústavy a Listiny základních práv a svobod.
Dle §43 odst. 2 písm. b) a §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud v senátě, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh na kontrolu norem odmítne, pakliže shledá, že je podán někým zjevně neoprávněným.
Ústavní soud v nálezu ze dne 23. května 2000, sp. zn. Pl. ÚS 24/99, se odchýlil od právního nálezu obsaženého v nálezu Ústavního soudu ze dne 17. února 1999, sp. zn. II. ÚS 53/99 (ÚS, sv. 13, č. 26). Dle přesvědčení pléna Ústavního soudu klasifikaci pramenů práva nutno odvinout v první řadě od obsahu právní normy, jež je vytvářena abstrahováním z rozdílných částí jednoho právního předpisu, resp. z mnoha právních předpisů, nebo i rozdílných forem pramenů práva (v této souvislosti lze odkázat na nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 33/97, ve kterém Ústavní soud přiznal povahu pramenů ústavního práva i právním principům). Stupeň obecnosti vlastní právní normě je přitom vymezen tím, že právní norma určuje svůj předmět a subjekty jako třídy definičními znaky, a nikoli určením (výčtem) jejich prvků. Pokud obsahový komponent právní normy je obsažen v pramenu, na který norma zmocňovací odkazuje (§3 až 10 zákona o cenách), nutno i tento pramen považovat za formu práva.
Vycházeje z právního názoru Ústavního soudu, dle něhož byla rozhodnutím cenových orgánů o regulaci cen dle §3 až 10 zákona o cenách přiznána povaha právních předpisů, nezbylo Ústavnímu soudu, než dle §43 odst. 2 písm. b), §43 odst. 1 písm. c) a §64 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předmětný návrh na zrušení výměru Ministerstva financí č. 09/99, ze dne 21. července 1999, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami, vydaný výměrem Ministerstva financí č. 01/99, publikovaný v Cenovém věstníku ze dne 29. června 1999, z důvodu jeho podání někým zjevně neoprávněným, odmítnout. Pro nesplnění podmínek dle §74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud kvalifikoval i akcesorický návrh stěžovatelů na zrušení §6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, což bylo důvodem jeho odmítnutí dle §43 odst. 2 písm. b), §43 odst. 1 písm. c) a §64 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. října 2000