ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3477.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 3477/2018-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Tomášem Mottlem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 1 150 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 109/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2018, č. j. 58 Co 484/2017-10, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 37 C 109/2017-5, zastavil řízení (výrok I usnesení soudu prvního stupně) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II usnesení soudu prvního stupně).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 3. 2018, č. j. 37 C 109/2017-14, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč dle položky 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, a zároveň jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno.
Na uvedenou výzvu žalobce reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků ze dne 22. 3. 2018.
O této jeho žádosti rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 5. 2018, č. j. 37 C 109/2017-25, tak, že mu osvobození od soudních poplatků přiznáno nebylo. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 7. 2018, č. j. 58 Co 258/2018-30.
Následně soud prvního stupně znovu přípisem ze dne 1. 8. 2018 vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání podle usnesení ze dne 12. 3. 2018, č. j. 37 C 109/2017-14. Žalobce na tuto výzvu reagoval opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků ze dne 28. 8. 2018; o této žádosti již soud prvního stupně nerozhodoval, neboť neobsahovala nové skutečnosti oproti předchozí žádosti žalobce ze dne 22. 3. 2018.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Žalobce přes poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti soudní poplatek neuhradil, jeho žádost o osvobození od soudních poplatků byla pravomocně zamítnuta. O opakované žádosti ze dne 28. 8. 2018 nebylo soudem prvního stupně rozhodováno, vzhledem k tomu, že nespočívala na změně poměrů oproti předchozí žádosti ze dne 22. 3. 2018, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, jakož i z důvodu, že se ze strany žalobce v tomto případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a sudičské a obstrukční počínání (jak bylo vysloveno v odůvodnění usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 7. 2018, č. j. 58 Co 258/2018-30, jímž byla zamítnuta předchozí žádost žalobce ze dne 22. 3. 2018 o osvobození od soudních poplatků v této věci).
Ani Nejvyšší soud nepřihlížel k této opakované žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků ze dne 28. 8. 2018, neboť vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce za zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016).
Pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňuje. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle ustanovení §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
Mgr. Tomáš Mottl
pověřený člen senátu