ECLI:CZ:NS:2013:32.ND.164.2013.1
sp. zn. 32 Nd 164/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Petrem Tichým, advokátem, se sídlem v Pelhřimově, Dr. Tyrše 58, PSČ 393 01, proti žalované České republice - Okresnímu soudu v Pelhřimově, se sídlem v Pelhřimově, třída Legií 876, PSČ 393 01, identifikační číslo osoby 00024651, o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 3 C 22/2010, o návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 3 C 22/2010 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Hodoníně.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích a postoupenou krátkou cestou Okresnímu soudu v Pelhřimově se žalobce domáhal proti žalované vyloučení blíže nespecifikovaných nemovitostí v katastrálním území B. z výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. E 2597/2007 a pod všemi ostatními spisovými značkami.
V podání ze dne 22. dubna 2011 žalobce mimo jiné navrhl, aby věc byla přikázána jinému soudu podle §12 o. s. ř. „mimo působnost Jihočeského kraje z důvodu zajištění nepodjatosti soudu vzhledem ke skutečnosti, že předmětná žaloba je jednoznačně podána proti Okresnímu soudu v Pelhřimově“. Žalobce zdůraznil, že podle ustanovení §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci soudci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k „věci účastníků“ je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podáním ze dne 31. května 2011 pak k výzvě soudu návrh upřesnil tak, že navrhuje delegování věci Okresnímu soudu v Hodoníně. Poté, co Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ze dne 31. května 2012, č. j. 15 Nc 328/2012-60, že soudkyně Okresního soudu v Pelhřimově JUDr. Miloslava Jarošová, jíž byla věc přidělena, není vyloučena z jejího projednání a rozhodnutí, žalobce podáním ze dne 20. listopadu 2012 sdělil, že „i nadále“ trvá na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti, přičemž nevhodnost spatřuje v projednávání věci soudem, který je sám stranou žalovanou.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. ledna 2013, č. j. 32 Nd 415/2012-73, návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně nevyhověl. Návrh podle jeho obsahu posoudil jako návrh na tzv. delegaci nutnou podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř. a dovodil, že není-li soudkyně Okresního soudu v Pelhřimově JUDr. Miloslava Jarošová z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena, předpoklady pro postup podle tohoto ustanovení splněny nejsou.
V podání ze dne 13. února 2013 žalobce vyjádřil přesvědčení, že jeho návrh byl důvodným návrhem na delegaci vhodnou, a uvedl, že opětovně podává návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti, neboť není zaručena objektivnost soudu, který je sám žalovanou stranou.
Nejvyšší soud z procesní opatrnosti (ve snaze vyloučit odepření spravedlnosti) posoudil žalobcovo podání ze dne 13. února 2013 jako nový návrh na delegaci, a to jako návrh na delegaci vhodnou. Tento návrh pak shledal nedůvodným.
Podle ustanovení §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( §14 , §15 odst. 2 a §16a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2).
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich podjatosti.
Nejvyšší soud vychází ve své ustálené rozhodovací praxi z názoru, že důvod vhodnosti ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Důvodem pro delegaci vhodnou podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tak nemohou být okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř., a návrhu na delegaci vhodnou, která je zdůvodněna vztahem soudce k účastníkům nebo k projednávané věci, nemůže být proto vyhověno (srov. např. usnesení ze dne 1. února 2001, sp. zn. 5 Nd 14/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 157, usnesení ze dne 28. srpna 2007, sp. zn. 22 Nd 200/2007, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, sešit č. 1, ročník 2008, na str. 14, a usnesení ze dne 19. října 2011, sp. zn. 4 Nd 244/2011, ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. 20 Nd 254/2012, a ze dne 16. dubna 2013, sp. zn. 23 Nd 65/2013, jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Právě o takovou situaci, na niž míří uvedené judikatorní závěry, se jedná též v souzené věci. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky ani proto, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
V Brně dne 5. listopadu 2013
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu