ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.1069.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 1069/2021-434
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce statutárního města Ostravy - městského obvodu Ostrava - Jih proti žalované SILNICE.CZ s. r. o. , se sídlem v Krnově, Pod Cvilínem, Červený dvůr 918/7 (identifikační číslo 267 79 711), zastoupené Mgr. Jaromírem Závadou, advokátem se sídlem v Krnově, Hlavní náměstí 35/1, o 5.253.705,66 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 18 C 276/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2020, č.j. 15 Co 68/2020-398, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 14. 10. 2019, č. j. 18 C 276/2018-308, ve spojení s usnesením ze dne 23. 12. 2019, č. j. 18 C 276/2018-319, jímž Okresní soud v Bruntále uložil žalované zaplatit žalobci 5.253.705,66 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 18. 8. 2018 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu se ujednání v článcích V bodech 15 smluv o dílo utvrzující povinnost žalované předat dílo ve sjednaném termínu nepříčí dobrým mravům (§2048, §580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Smluvní pokuta ve výši 0,5% z ceny díla za každý den prodlení s předáním je zcela přiměřená, a to jak obecně, tak i se zřetelem ke konkrétním okolnostem (hodnotě a významu zajištěné povinnosti zhotovitelky dokončit dílo včas), za nichž k uzavření smluv došlo. Protože ke skutečnostem, které nastaly po uzavření smluv o dílo, nelze při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty přihlédnout, a jelikož uplatněním práva na smluvní pokutu žalobce netěžil ze svého nepoctivého či protiprávního jednání (§6 odst. 1, 2 o. z.), nezabýval se odvolací soud možností moderace (§2051 o. z.).
Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud poté, co zopakoval dokazování listinami, převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a vyšel z toho, že účastníci uzavřeli 24. 10. 2017 a 7. 11. 2017 smlouvy, jimiž se žalovaná (zhotovitelka) zavázala v ujednaném čase opravit ve čtyřech etapách chodníky v Ostravě - Vyškovicích. Nebylo sporu o tom, že podle smluv a dodatků ze 17. 1. 2018 měly být opravy zahrnuté do II. a III. etapy dokončeny 11. 12. 2017, resp. 12. 12. 2017, opravy zahrnuté do IV. etapy 2. 5. 2018, a etapa V. měla být dokončena 6. 5. 2020. Dokončeno a žalobci (objednateli) předáno bylo jen dílo IV. etapy (12. 6. 2018). Ve sjednaném čase počítaném od zahájení prací žalovaná opravy chodníků neprovedla a žalobce s účinky k 23. 6. 2018 odstoupil v rozsahu prací vymezených etapami II, III a V od obou smluv. V článcích V bodech 3 obou smluv účastníci vymezili skutečnosti, za kterých mohly být změněny termíny splnění sjednaných závazků (nepříznivé klimatické podmínky, vady projektové dokumentace), a sjednali postup smluvních stran, nastanou-li. V těchto případech byla žalovaná povinna předložit kontaktní osobě objednatele ve věcech smluvních aktualizovaný harmonogram prací a podrobné podklady dokládající oprávněnost požadavku na prodloužení lhůty o konkrétní počet dnů. Dodatky smluv mohly být uzavřeny jen před uplynutím původně sjednaných lhůt. V případě nevhodných klimatických podmínek měla zhotovitelka s návrhem na prodloužení lhůty předložit stavební deník. V článcích V bodech 15 smluv strany ujednaly: „V případě, že zhotovitel bude v prodlení s předáním díla nebo jeho části v termínu provedení díla nebo jeho části podle čl. V odst. 1 této smlouvy a podle časového harmonogramu realizace díla, bude povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu. Smluvní pokuta činí v případě byť jen jediného dne prodlení s předáním části díla 0,5% z ceny předmětné části díla za každý i započatý den prodlení. Smluvní pokuta v případě prodlení s předáním celého díla činí 0,5% z ceny za každý i započatý den prodlení. Tyto smluvní pokuty budou počítány ode dne následujícího po dni, kdy mělo být provedeno a předáno dílo nebo jeho část dle časového harmonogramu realizace díla. V případě zahájení počítání smluvní pokuty za celé dílo bude k tomuto dni ukončen výpočet smluvní pokuty za části díla.“ Při opravách chodníků panovaly nevhodné klimatické podmínky a projektová dokumentace vykazovala vady, obě skutečnosti však byly zjistitelné již před zahájením prací spojených s jednotlivými etapami. Žalovaná, za níž nejednaly „osoby oprávněné ve smluvních věcech“ , žádost o prodloužení lhůty s předpokládanými přílohami nepodala, nepostupovala tak, jak jí smlouvy ukládaly, takže termíny sjednané pro předání díla – bez zavinění žalobce, který naopak nedostatek aktivity zhotovitelce vytýkal – nebyly prodlouženy.
Námitky žalované uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o nemožnosti snížit smluvní pokutu, jejíž výši určenou procentem ze základu – 0,5% z ceny díla za každý den prodlení s předáním díla – dovolatelka nepovažuje za nepřiměřeně vysokou. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že žalovaná nerespektovala a nedodržela v článcích V bodech 3 smluv o dílo sjednaný postup pro změnu ujednaného času dokončení díla, nepožádala o prodloužení termínů z důvodu nepříznivých klimatických podmínek, s nimiž musela počítat, či vad projektové dokumentace, s nimiž měla žalobce seznámit nejpozději do sedmi kalendářních dnů od předání staveniště (čl. VII body 23), laxně přistupovala k plnění smluvních povinností, hrubě podcenila závažnost situace, kterou až do 16. 5. 2018 neřešilo její statutární vedení (změnové listy vyhotovila po uplynutí sjednané doby realizace všech etap díla), přičemž cena díla a doba realizace byly podle zadávací dokumentace veřejné zakázky hlavními kritérii při výběru zhotovitele. Oprava chodníků probíhala na jednom z největších ostravských sídlišť a v zájmu objednatele a občanů městské části bylo opravu dokončit co nejdříve. Oproti tomu dovolatelka tvrdí, že opakovaně předložila aktualizovaný harmonogram prací reagující na skutečnosti bránící dokončení díla v dohodnutém termínu, které spočívaly ve vadách projektové dokumentace a v nevhodných klimatických podmínkách, tj. navrhovala uzavření dodatků smluv, jejichž obsahem bylo prodloužení termínů dokončení jednotlivých etap díla, ačkoli smlouvy o dílo ji k tomu nezavazovaly. Povinnost vypracovat návrhy dodatků z důvodů změn rozsahu díla, nevhodných klimatických podmínek a jiných objektivních skutečností „nezaviněných žalovanou“ , zatěžovala žalobce, který se tomu účelově bránil. Smluvní pokuta – pokračuje dovolatelka – se tak stala nástrojem k tomu, aby žalobce „lehce nabyl a fakticky si nechal realizovat velkou část díla zcela zdarma.“ Uplatňuje-li v dovolání svou verzi skutku, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalovaná se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a její právní námitky (včetně odkazu na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 927/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 55/2019) jsou z tohoto důvodu bezcenné. Je třeba připomenout, že v souzené věci nejde o výjimečný případ extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými (a potažmo právními) závěry soudu, tedy o pochybení v procesu hodnocení důkazů, které by zakládalo oprávněnost námitky porušení ústavně zaručených základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13).
Právní otázka – zda lze snížit smluvní pokutu sjednanou v přiměřené výši, která se ale v důsledků okolností doprovázejících vznik nároku (porušení smluvní povinnosti) stala nepřiměřeně vysokou – není s to přípustnost dovolání založit. Soudní praxe je ustálena v tom, že ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty, nelze při moderaci podle §2051 o. z. přihlížet, stejně tak nelze na nepřiměřenost usuzovat jen z její celkové výše, je-li tato důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšování o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004, ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4784/2008, ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 32 Cdo 1281/2008, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 17/2010, ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 231/2010, ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2192/2009, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4859/2009, ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 2556/2017, a ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3249/2019). Dovolatelka ostatně uvedenou právní otázku připíná ke vlastní skutkové verzi, podle níž svým chováním porušení smluvní povinnosti nezpůsobila.
Neuvedla-li žalovaná žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu