Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2013, sp. zn. 33 Cdo 1402/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1402.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1402.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 1402/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce města Desná , zastoupeného JUDr. Dagmar Zadákovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Pražská 810/16, proti žalovanému Ing. T. H. , zastoupenému JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, o povolení obnovy řízení, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 237/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. 4. 2011, č.j. 29 Co 542/2010-153, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Nejvyšší soud v první řadě předesílá, že soudy obou stupňů v řízení o žalobě na obnovu řízení nesprávně označily účastníky řízení, když jejich procesní postavení zaměnily. V řízení o žalobě na obnovu řízení je totiž třeba označovat účastníky podle jejich procesního postavení v původním řízení. Účastníci proto budou nadále označováni tak, jak vyplývá ze záhlaví tohoto rozhodnutí (tj. správně ve shodě s tím, co je uvedeno shora). Dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 13. 7. 2010, č.j. 13 C 237/2008-105, kterým Okresní soud v Jablonci nad Nisou zamítl žalobu, jíž se žalovaný domáhal povolení obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 10 C 1236/99, není přípustné podle §238 odst. 1 písm. a/, odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., dále též jeno.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §238 odst. 1 písm. a/, odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Úvaha o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí ve smyslu §237 odst. 3, části věty před středníkem, o.s.ř. je vyloučena, protože žalovaný – jak vyplývá z obsahu dovolání – neuplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (právní závěr odvolacího soudu, podle něhož nebyly splněny předpoklady pro povolení obnovy řízení /§228 odst. 1 písm. a/ o.s.ř./, nezpochybnil). Podle §237 odst. 3, části věty za středníkem, o.s.ř. se nepřihlíží k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o.s.ř. Bezcenná (a k založení přípustnosti dovolání nezpůsobilá) je proto výtka dovolatele týkající se včasnosti předložení plné moci jeho právního zástupce resp. absence výzvy k předložení písemné plné moci; vystihuje totiž dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Námitkami, že o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně rozhodl senát, jehož členkou byla vyloučená soudkyně (JUDr. Jitka Musilová), a že soud prvního stupně věc obnovy řízení projednal a rozhodl o ní na jednání 13. 7. 2010 v nepřítomnosti žalovaného a jeho zmocněnce v rozporu s §101 odst. 3 o.s.ř., uplatnil žalovaný tzv. zmatečnost řízení o povolení obnovy (§229 odst. 1 písm. e/, resp. §229 odst. 3 o.s.ř.). Jak vyplývá z doslovného znění §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř., je dovolací soud oprávněn zabývat se vadami řízení zakládajícími zmatečnost pouze tehdy, je-li dovolání přípustné; samy o sobě tyto vady přípustnost dovolání založit nemohou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07). K nápravě uvedených vad řízení totiž slouží primárně žaloba pro zmatečnost (§229 a násl. o.s.ř.). Skutečnost, že odvolací soud žalovaného nepřesně poučil (nepoučil ho o tom, že dovolání není přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím v poučení označeného soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam), přípustnost dovolání nezakládá; měla jen ten následek, že dovolateli uběhla lhůta pro podání dovolání až uplynutím čtyř měsíců od doručení rozhodnutí (§240 odst. 3 o.s.ř.). Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobci, který by na jejich náhradu jinak měl právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 28. listopadu 2013 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2013
Spisová značka:33 Cdo 1402/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1402.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012
§238a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:12/11/2013
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 579/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26