ECLI:CZ:NSS:2009:4.ADS.46.2009:73
sp. zn. 4 Ads 46/2009 - 73
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: R. K., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2009, č. j. 19 Cad
163/2007 - 65,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2009, č. j. 19 Cad 163/2007 - 65,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 11. 2008, č. j. 19 Cad 163/2007 - 50, zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 7. 2007, č. X, a rozhodl dále, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaná
zamítla žádost žalobce o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §43
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním,
že schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobce poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu pouze o 15 %.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas kasační stížnost a podáním ze dne 27. 11. 2008
požádal o ustanovení právního zástupce.
Krajský soud v Ostravě přípisem ze dne 6. 1. 2009, č. j. 19 Cad 163/2007 - 59, zaslal
žalobci formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků s tím, aby jej do sedmi dnů od doručení vyplnil a zaslal zpět krajskému soudu.
Dne 14. 1. 2009 byl krajskému soudu doručen žalobcem podepsaný formulář.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 2. 2009, č. j. 19 Cad 163/2007 - 65, žalobci
neustanovil zástupce z řad advokátů. V odůvodnění uvedl, že žalobce neprokázal, že jsou dány
předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků. Pouze skutečné majetkové poměry
jsou podle soudu skutkovým základem pro posouzení existence vlastnosti účastníka řízení
charakterizované jako předpoklad pro osvobození od soudních poplatků [§36 odst. 3 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. V důsledku
toho, že žalobce nevyplnil úplně a řádně potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, a tedy nedoložil,
že nemá dostatečné prostředky, soud žalobci zástupce neustanovil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost.
Konstatoval, že měl za to, pokud nemá žádné příjmy, osobní majetek, ani vyživovací povinnosti,
nemusí do předmětného prohlášení nic uvádět. Jediným jeho finančním příjmem je sociální
kapesné ve výši 100 Kč měsíčně a má dluh přes 160 000 Kč vůči státu. S přihlédnutím
ke svému zdravotnímu stavu a nemožnosti zajistit si právní zastoupení, protože je bez finančních
prostředků, stěžovatel požádal Nejvyšší správní soud, aby vrátil celou věc krajskému soudu,
aby přehodnotil své stanovisko. Stěžovatel přiložil stejnopis usnesení Okresního soudu
v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 3. 7. 2006, č. j. 109 C 206/2006 - 10, kterým mu soud
přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, a uzavřel, že jeho poměry
se od té doby v ničem nezměnily.
Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Při posuzování přípustnosti kasační stížnosti vycházel Nejvyšší správní soud
ze své konstantní judikatury, podle které v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti
proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí
kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.) [srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu pod č. 486/2005, www.nssoud.cz].
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost přípustnou a přezkoumal napadené
usnesení v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil
v kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Z obsahu kasační stížnosti vyplývá, že ji stěžovatel podal z důvodu podle §103 odst. 1
písm. d) s. ř. s. , podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti
spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení
před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že v žádosti o ustanovení zástupce
stěžovatel poukázal na přiložené doklady s tím, aby soud zohlednil, že jeho možnosti jsou značně
omezené. K žádosti stěžovatel přiložil potvrzení Vězeňské služby České republiky, věznice
Valdice, že není pracovně zařazen a nemá žádný příjem, a dále mzdový list, podle kterého pobírá
kapesné ve výši 100 Kč měsíčně.
Ve formuláři potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech stěžovatel
vyplnil své osobní a rodinné poměry, v oddílu potvrzení zaměstnavatele mu Vězeňská služba
České republiky, věznice Valdice potvrdila, že jeho průměrný čistý výdělek za kalendářní čtvrtletí
IV/08 činí 0 Kč, neboť stěžovatel není pracovně zařazen. Stěžovatel dále uvedl místo a datum
vyplnění potvrzení a podepsal se pod prohlášením, že údaje, které uvedl, jsou pravdivé
a že nezamlčel žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na rozhodování soudu o osvobození
od soudních poplatků.
Kasační stížnost je důvodná.
Podle §35 odst. 8 první věta s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2
platí v takovém případě stát.
Z citovaného ustanovení vyplývají dvě základní podmínky, při jejichž současném splnění
může být navrhovateli na jeho žádost zástupce ustanoven. Navrhovatel musí jednak splňovat
podmínky pro osvobození od soudních poplatků a současně musí být ustanovení zástupce
potřeba k ochraně práv navrhovatele.
V posuzované věci žádal stěžovatel o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
V tomto řízení musí být stěžovatel podle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem,
proto lze druhou podmínku považovat za splněnou.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh
zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme,
popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané
osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Při zjišťování, zda jsou splněny podmínky pro osvobození účastníka řízení od soudních
poplatků, užívají soudy zpravidla formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech“. Tento formulář zasílá soud účastníku řízení, jenž o osvobození od soudních poplatků
žádá, s výzvou, aby jej ve stanovené lhůtě vyplnil a vrátil soudu.
Formulář zahrnuje otázky na osobní stav, majetek, zdroje příjmů, vyživovací povinnosti,
další výdaje a dluhy, přičemž tvrzené skutečnosti by měl účastník řízení přiměřeně prokázat.
Pobírá-li např. dávku důchodového pojištění, měl by doložit její výši, apod.
Odlišně je však nutno nahlížet na situaci, kdy účastník řízení tvrdí, že nemá žádné příjmy
ani majetek větší hodnoty, neboť negativní tvrzení nelze prokázat. Podle konstantní judikatury
Nejvyššího správního soudu postup krajského soudu, jenž zamítl návrh na ustanovení zástupce (§35
odst. 7 s. ř. s.) s odůvodněním, že stěžovatelka neprokázala tvrzení o své majetkové situaci listinnými důkazy,
přičemž tato tvrzení stěžovatelky spočívala v tom, že nemá žádný majetek ani příjmy, je vadný a je důvodem
pro zrušení takového usnesení. Krajský soud svým postupem popřel tzv. negativní důkazní teorii,
podle níž nelze dokazovat neexistující skutečnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
26. 7. 2006, č. j. 3 Azs 35/2006 - 104, www.nssoud.cz).
V takovém případě může soud zkoumat pouze pravděpodobnost a věrohodnost tvrzení
účastníka řízení, zejména v kontextu jeho jiných tvrzení a obsahu spisu, případně jej vyzvat
k prokázání skutečností, které prokázat lze.
Stěžovatel již v žádosti o ustanovení zástupce poukázal na přiložené potvrzení,
podle kterého nemá žádný příjem, a konstatoval, že jeho možnosti jsou značně omezené. Shodně
vyplnil rovněž formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Z obsahu
soudního spisu je tudíž zcela zjevné, že jediným měsíčním příjmem stěžovatele je kapesné ve výši
100 Kč, které jednoznačně nepředstavuje dostatečné finanční prostředky ve smyslu §36 odst. 3
s. ř. s.
Po prostudování formuláře potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovateli, že nemá-li žádné příjmy, osobní majetek,
ani vyživovací povinnosti, mohl se oprávněně domnívat, že není povinen vyplňovat oddíly II.
až X. předmětného formuláře.
Pokyny pro vyplňování, uvedené kurzívou pod nadpisem každého z těchto oddílů,
totiž vyžadují vyplnění příslušné kolonky pouze v případě, že stěžovatel nějaké příjmy, majetek
či závazky má - srov. formulaci: žadatel uvede všechny dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr...
žadatel uvede všechny příjmy, které má z podnikání... žadatel uvede všechny příjmy, které pobírá z hmotného
zabezpečení uchazečů o zaměstnání... žadatel uvede všechny příjmy uvedené v ustanoveních §8 až 10 zákona
č. 582/1992 Sb. ... žadatel uvede veškerý majetek větší ceny, který mu patří... žadatel uvede všechny své zákonné
vyživovací povinnosti... dluhy... žadatel uvede další okolnosti, které nejsou obsaženy pod body II. až IX.
a které podle jeho názoru mohou mít vliv na rozhodování soudu o přiznání osvobození od soudních poplatků.
S ohledem na citované pokyny nelze stěžovateli vytýkat, že zmiňované oddíly nevyplnil.
Formulář se jej totiž neptal, jaké jsou jeho příjmy nebo jaký majetek vyšší hodnoty vlastní,
a proto soud nemohl po stěžovateli spravedlivě požadovat, aby bez adekvátních pokynů
tyto oddíly proškrtal, případně vyplnil, že žádné takové příjmy či majetky nemá.
Nejvyšší správní soud nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že stěžovatel nevyplnil
řádně a úplně potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, a tedy nedoložil,
že nemá dostatečné prostředky. Naopak, stěžovatel formulář vyplnil přesně podle pokynů
v něm obsažených a prokázal, že jediným jeho příjmem je kapesné 100 Kč měsíčně.
Za dané situace není relevantní, že stěžovatel ve formuláři neuvedl svůj dluh vůči České
republice ve výši přesahující 160 000 Kč, neboť tato skutečnost nic nemění na výši měsíčních
příjmů stěžovatele.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu podal
stěžovatel včas, nejedná se o zjevně neúspěšný návrh a stěžovatel prokázal, že nemá dostatečné
prostředky. Stěžovatel tudíž splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a soud
měl jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů vyhovět.
Přístup krajského soudu, který v projednávané věci lpěl na vyplnění formuláře způsobem,
jenž neodpovídá pokynům stěžovateli uloženým, považuje Nejvyšší správní soud za nepřípustný
formalismus. Pochybení krajského soudu přitom podtrhuje skutečnost, že jím uplatněný postup
mohl vést k odepření přístupu k soudu (denegatio iustitiae), které nemůže být v demokratickém
právním státě tolerováno.
Nejvyšší správní soud shledal, že krajský soud pochybil při hodnocení majetkových
poměrů stěžovatele a zatížil řízení vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí. Kasační
důvod podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. byl prokázán, a proto Nejvyšší správní soud napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2009, č. j. 19 Cad 163/2007 - 65, zrušil a věc
vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle §110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li
mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem
ve zrušovacím rozhodnutí. Na krajském soudu nyní bude, aby stěžovateli pro řízení o kasační
stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 19 Cad 163/2007 - 50, ze dne
4. 11. 2008, ustanovil zástupce z řad advokátů a po provedení úkonů podle §108 odst. 1 s. ř. s.
spis předložil k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.
O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti bude rozhodnuto v rozsudku
či v usnesení, jímž bude řízení skončeno (§61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. května 2009
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu