ECLI:CZ:NSS:2015:5.AS.189.2014:16
sp. zn. 5 As 189/2014 - 16
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: P. Č., ve věci
podání žalobce ze dne 30. 1. 2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 - 40, a proti usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 12. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 46,
takto:
I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 189/2014
a sp. zn. 5 As 37/2015 se spojují ke společnému řízení. Věci budou dále vedeny
pod sp. zn. 5 As 189/2014.
II. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2014,
č. j. 10 Na 8/2014 – 40, a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
1. 12. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 - 46, se zrušují a věci se v r a c e j í tomuto
soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
Usnesením ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 40, Krajský soud v Českých
Budějovicích (dále jen „krajský soud“) vyslovil nicotnost usnesení krajského soudu ze dne
20. 2. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 5, kterým asistentka soudce zamítla žádost žalo bce (dále jen
„stěžovatel“) o osvobození od soudních poplatků a žádost stěžovatele o ustanovení zástupce.
Krajský soud v odůvodnění usnesení ze dne 30. 10. 2014 uvedl, že dne 15. 3. 2014
obdržel podání stěžovatele ze dne 11. 3. 2014, které je podle obsahu námitkami podanými podle
§9 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního
zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o vyšších soudních úřednících“).
Podání stěžovatele ze dne 11. 3. 2014 krajský soud nejprve odmítl pro neodstranění vad
podání usnesením ze dne 8. 4. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 22, které bylo rozsudkem Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 8. 2014, č. j. 5 As 83/2014 – 8, zrušeno a věc byla krajskému soudu
vrácena k dalšímu řízení, když podání stěžovatele ze dne 11. 3. 2014 obsahuje zákonem
stanovené náležitosti a nebyl důvod pro jeho odmítnutí.
Krajský soud v usnesení ze dne 30. 10. 2014 s odkazem na §11 písm. l) zákona o vyšších
soudních úřednících, §35 odst. 8, §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dovodil důvodnost námitek stěžovatele proti
usnesení krajského soudu ze dne 20. 2. 2014, neboť rozhodování ve věci žádosti o osvobození
od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce je zákonem svěřeno předsedovi senátu,
a nikoli asistentce soudce.
Na základě uvedeného proto krajský soud podle §76 odst. 2 s. ř. s. s ohledem
na nedostatek pravomoci asistentky soudce k vydání rozhodnutí o žádosti stěžovatele
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce dovodil nicotnost usnesení ze dne
20. 2. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 5, které bylo vydáno asistentkou soudce.
Následně usnesením ze dne 1. 12. 2014, č. j. 10 Na 8/ 2014 – 46, krajský soud žádosti
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl
s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že usnesením krajského soudu ze dne 30. 10. 2014
bylo prohlášeno za nicotné usnesení krajského soudu ze dne 20. 2. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 5,
rozhodl opětovně o uvedených žádostech stěžovatele, které neshledal důvodnými.
II.
Kasační stížnosti stěžovatele
Proti usnesení krajského soudu ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 40 , podal stěžovatel
kasační stížnost, ve které především uvedl, že krajský soud rozhodl v rozporu se závěry kasačního
soudu, a namítl nedostatek kompetence krajského soudu k vydání napadeného usnesení,
když předseda senátu může k podaným námitkám rozhodnutí asistenta soudce potvrdit
nebo změnit, ale nemůže toto rozhodnutí zrušit. Další „námitky“ stěžovatele pak považuje
zdejší soud za nadbytečné blíže rekapitulovat, neboť převážně spočívají jen ve verbálních útocích
a pro rozhodnutí ve věci nemají význam.
Rovněž proti usnesení krajského soudu ze dne 1. 12. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 46, podal
stěžovatel kasační stížnost, ve které namítl, že usnesení krajského soudu jsou v podstatě
nerozumná, lživá a provokují jej k psychickému zkratu. Věcně pak namítl, že nedostatek
prostředků doložil čestným prohlášením.
III.
Spojení věcí ke společnému projednání
Vzhledem k tomu, že z výše uvedeného je zřejmé, že kasačními stížnostmi napadená
usnesení krajského soudu spolu po skutkové (i právní) právní stránce souvisejí a na sebe navazu jí,
spojil obě tyto věci Nejvyšší správní soud podle §39 s. ř. s. ke společnému řízení.
IV.
Posouzení Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud přezkoumal formální náležitosti kasačních stížností a shledal,
že obě kasační stížnosti byly podány včas, neboť byly podány ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadených usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), j sou podány osobou oprávněnou, neboť stěžovatel
byl účastníkem řízení, z něhož napadená usnesení vzešla (§102 s. ř. s.), přičemž s ohledem
na danou procesní situaci není nutné (viz níže), aby byl stěžovatel v řízení o předmětných
kasačních stížnostech zastoupen advokátem ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.
Posléze Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnosti v mezích jejich rozsahu
a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadená rozhodnutí krajského soudu netrpí
vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl
k závěru, že obě kasační stížnosti jsou důvodné, neboť řízení před krajským soudem je zatíženo
vadami, které měly v případě obou usnesení za následek nezákonné rozhodnutí, k čemuž kasační
soud přihlíží z úřední povinnosti (§109 odst. 4 s. ř. s.).
Podle §9 odst. 1 zákona o vyšších soudních úřednících lze proti rozhodnutí vydanému
vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení podat odvolání za stejných podmínek
jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží
předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má -li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí
předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.
Podle odst. 2 téhož ustanovení proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem
v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat
odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat
námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit
nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí
vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu
o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné.
Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky,
je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení
ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.
Usnesení krajského soudu ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 40
Krajský soud postupoval v rozporu s §9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících,
jestliže usnesením ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 40, vyslovil nicotnost usnesení
asistentky soudce ze dne 20. 2. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 5.
Nesprávnost usnesení krajského soudu ze dne 30. 10. 2014 je zjevná již ze skutečnosti,
že na danou věc nesprávně aplikoval §76 odst. 2 s. ř. s., který se netýká vyslovení nicotnosti
rozhodnutí soudu, ale správního orgánu. Podle tohoto ustanovení tedy již z povahy věci krajský
soud postupovat nemohl.
Při rozhodování o námitkách podle §9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících,
nedošlo-li k zastavení námitkového řízení ani k odmítnutí námitek, předseda senátu napadené
rozhodnutí vydané asistentem soudce potvrdí, je -li ve výroku věcně správné a v ostatních
případech napadené rozhodnutí změní, což může učinit i tak, že rozhodne výrokem, podle
kterého se napadené rozhodnutí nevydává (např. viz Grygar Jiří, Vzor: Řízení o námitkách proti
rozhodnutí vyššího soudního úředníka nebo asistenta soudce, ASPI ID: LIT 47489CZ).
O posledně uvedený případ může jít i v nyní projednávané věci, ve které podle závěru krajského
soudu námitkami žalobce napadené usnesení ze dne 20. 2. 2014 asistentka soudce nebyla
oprávněna vydat. V této souvislosti ovšem zdejší soud nad rámec důvodů tohoto rozhodnutí
podotýká, že podle §36 odst. 3 s. ř. s. a §35 odst. 8 s. ř. s. o žádosti o osvobození od soudních
poplatků a o návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů rozhoduje předseda senátu (a nikoli
senát), což však nelze vykládat tak, že jde o věci, v nichž je úkon zvláštním zákonem výslovně
svěřen soudci ve smyslu §11 písm. l) zákona o vyšších soudních úřednících.
S přihlédnutím k výše uvedenému Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než usnesení
krajského soudu ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 40, zrušit, aniž by se mohl
věcně zabývat tím, zda asistentka soudce byla oprávněna usnesení ze dne 20. 2. 2014 vydat, a věc
mu vrátit k dalšímu řízení; v něm je krajský soud vázán výše uvedeným právním názorem (§110
odst. 4 s. ř. s.).
Usnesení krajského soudu ze dne 1. 12. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 – 46
Z výše uvedeného rovněž plyne, že krajský soud nemohl usnesením ze dne 1. 12. 2014,
č. j. 10 Na 8/2014 – 46, opětovně rozhodovat o stejných žádostech stěžovatele o osvobození od
soudních poplatků a o ustanovení zástupce, o nichž již bylo rozhodnuto usnesením asistentky
soudce ze dne 20. 2. 2014, aniž by bylo v souladu s §9 odst. 2 zákon a o vyšších soudních
úřednících rozhodnuto o námitkách stěžovatele proti tomuto usnesení. Proto Nejvyššímu
správnímu soudu nezbylo než rovněž usnesení krajského soudu ze dne 1. 12. 2014,
č. j. 10 Na 8/2014 - 46, aniž by se opět mohl zabývat jeho věcnou správností, zrušit a věc mu
vrátit k dalšímu řízení; v něm je krajský soud vázán výše uvedeným právním názorem (§110
odst. 4 s. ř. s.).
V.
Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
Na základě všeho výše uvedeného lze shrnout, že po vrácení věcí krajský s oud
bude postupovat podle §9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících a předseda senátu
bez jednání rozhodne o námitkách stěžovatele proti usnesení asistentky soudce ze dne
20. 2. 2014, č. j. 10 Na 8/2014 - 5, kterým byly zamítnuty žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení zástupce a potvrdí je, shledá-li je správným. Jestliže
předseda senátu usoudí, že usnesení asistentky soudce ze dne 20. 2. 2014 správné není,
resp. nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání, změní je (na př. přizná stěžovateli úplné nebo
částečné osvobození od soudních poplatků, ustanoví zástupce, popř. změní námitkami
napadené usnesení tak, že se toto usnesení nevydává). K tomu zdejší soud opět připomíná,
že na ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. a §35 odst. 8 s. ř. s. nedopadá §11 písm. l) zákona o vyšších
soudních úřednících.
V novém řízení rozhodne krajský soud rovněž o nákladech řízení o kasační stížnosti.
Závěrem zbývá pro úplnost dodat, že v zdejší soud v záhlaví tohoto rozhodnutí neuváděl
žalovanou stranu, neboť žalovaného krajský soud v napadených usneseních neidentifikoval,
přičemž platí, že účastníky řízení o kasační stížnosti jsou účastníci řízení před krajským soudem.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. března 2015
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu