Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13.11.2019, sp. zn. 6 As 192/2019 - 36 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.192.2019:36

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.192.2019:36
sp. zn. 6 As 192/2019 - 36 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: B. V., zastoupený JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem, sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti žalované: Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 6. června 2017 č. j. 12308/2016-EKO-33, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2019 č. j. 9 A 115/2017 - 113, takto: I. Kasační stížnost stěžovatele se od m ít á . II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů se ustanovenému zástupci stěžovatele n ep ři zn áv á. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované o zamítnutí žádosti žalobce o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle zákona č. 262/2011 Sb. [2] Kasační stížnost byla podána u městského soudu. Byla podepsána stěžovatelem, na titulní straně byla opatřena razítkem a podpisem právního zástupce, jenž byl stěžovateli na jeho výslovnou žádost ustanoven městským soudem. Stěžovatel v ní uplatnil kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), toliko s citací uvedených ustanovení. Petit obsahoval dva alternativní návrhy: aby byl rozsudek městského soudu zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení nebo aby byl rozsudek městského soudu změněn tak, že návrhu žalobce se vyhovuje. Kasační stížnost pak již jen odkazovala na dopis stěžovatele z 24. srpna 2019, který byl učiněn přílohou č. I kasační stížnosti. Tento dopis nadepsaný jako kasační stížnost a podepsaný osobně stěžovatelem obsahuje nepřehledné poznámky stěžovatele mimo jiné i k rozsudku městského soudu, jejž obviňuje z jednání na politickou objednávku, ze lhaní a krytí teroru vůči stěžovateli ze strany represivních orgánů komunistického režimu a bagatelizace jednání stěžovatele, krom toho se převážná většina textu vymezuje vůči jednání Charty 77 a jejích mluvčí, nejrůznějším státním orgánům v nejrůznějších řízeních před rokem 1989 i po něm. [3] V kasační stížnosti, navzdory tomu, že byla podána, resp. podepsána advokátem stěžovatele, nebylo možné identifikovat konkrétní kasační námitky vůči napadenému rozsudku, nemluvě o jejich podřazení pod jednotlivé zákonné důvody kasační stížnosti, jež byly vymezeny jen blanketně. Kasační stížnost stěžovatele tak neobsahovala náležitosti podle §37 odst. 3 a §106 odst. 1 §105 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto usnesením č. j. 6 As 192/2019 - 10 ze dne 26. září 2019 vyzval stěžovatele prostřednictvím jeho právního zástupce, aby uvedl, z jakého důvodu ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. byla kasační stížnost podána, a takto uvedený důvod i blíže skutkově a právně konkretizoval. V usnesení byl stěžovatel poučen o judikatuře k formulaci žalobních bodů, resp. kasačních námitek. Výslovně byl upozorněn na to, že předložený text stěžovatele označený jako kasační stížnost obsahuje řadu dílčích tvrzení, není však zřejmý jejich vztah k odůvodnění napadeného rozsudku Městského soudu v Praze, a že toto podání stěžovatele nelze považovat za projednatelnou kasační stížnost. Stěžovatel byl dále poučen o složení senátu a o možnosti vznést námitku podjatosti vůči soudcům do jednoho týdne dle 8 s. ř. s. [4] Usnesení č. j. 6 As 192/2019 - 10 bylo stěžovateli prostřednictvím právního zástupce doručeno 7. října 2019. [5] Dne 9. října 2019 obdržel Nejvyšší správní soud, prostřednictvím městského soudu, další podání sepsané přímo stěžovatelem (nazvané jako doplnění kasační stížnosti), obsahově nesrozumitelné, stejného druhu jako kasační stížnost, na kterou reagoval Nejvyšší správní soud zmíněným usnesením. [6] V reakci na toto doplnění adresoval předseda senátu právnímu zástupci upozornění č. j. 6 As 192/2019 - 16 ze 14. října 2019, že v řízení o kasační stížnosti je zastoupení advokátem povinné, jedná se o podmínku řízení, zastoupení advokátem není samoúčelné, jeho smyslem je, aby osoba profesionálně práva znalá mohla v řízení stěžovatele zastupovat a jeho jménem jednat, včetně formulace kasační stížnosti a jejích důvodů tak, aby stěžovatel neutrpěl pro svou neznalost a nezkušenost v otázkách procesněprávních i hmotněprávních újmu na svých právech. Advokátu bylo postoupeno i doplnění kasační stížnosti a byl výslovně upozorněn na to, že Nejvyšší správní soud bude věc posuzovat jen na podkladě advokátem sepsaného doplnění kasační stížnosti, doručeného v zákonné jednoměsíční lhůtě dle výše citovaného usnesení, a že k obsahu podání stěžovatele, jež Nejvyšší správní soud obdržel nebo obdrží, nebude ze shora uvedených důvodů přihlížet a jejich neprojednatelnost nezhojí ani skutečnost, že na tato podání stěžovatele bude v doplnění kasační stížnosti odkazovat. [7] Dne 5. listopadu 2019, tj. pouhé dva dny před uplynutím zákonné jednoměsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti dle §106 odst. 3 s. ř. s., Nejvyšší správní soud obdržel doplnění kasační stížnosti, sepsané a podepsané právnímu zástupcem stěžovatele. Právní zástupce v něm na úvod uvedl, že uvádí odůvodnění kasační stížnosti na pokyn klienta. Následuje na 10 stranách nesouvislý text, který je zjevně přepisem podání, jež dříve učinil stěžovatel a jež Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 6 As 192/2019 - 10 a ve sdělení předsedy senátu č. j. 6 As 192/2016 - 16 vyhodnotil jako neprojednatelnou kasační stížnost. Právní zástupce, advokát, tak svůj podpis připojil pod podání, v němž mimo jiné uvádí, že městský soud „jednal dle politické objednávky, ... s bolševickou arogancí jsou uváděny lživá tvrzení, ... odkazy městského soudu na to či ono jsou zcela nesmysl ... tvrzení městského soudu ... jsou lživé, městský soud kryje teror vůči osobě stěžovatele vyvolaný StB, ... ignoruje represi StB, ... zneužívá k zfalšování materiálu stavu toho, že ČR zločiny komunismu ... nikdo úmyslně nešetřil, ... městský soud ... se podílel a podílí na koordinaci represí a postupu dle politické objednávky, ... hledá záminky k popření nároků stěžovatele, ... tvrzení městského soudu ... má jediný účel, dle politické objednávky postoje stěžovatele s žalovanou bagatelizovat, ... jednají dle scénáře Policie ČR respektive SNB“ apod. [8] To, že právní zástupce převzal téměř doslovně neprojednatelná tvrzení stěžovatele do formálního procesního úkonu – doplnění kasační stížnosti – nic nemění na jejich neprojednatelnosti. O tom byl stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce předem poučen. [9] Nejvyšší správní soud zvažoval, zda nemá – s ohledem na okolnost, že právní zástupce byl stěžovateli ustanoven usnesením městského soudu č. j. 9 A 115/2017 - 35 z 1. února 2018 – ustanoveného zástupce pro nenaplnění účelu právního zastoupení zprostit a ustanovit právním zástupcem jiného advokáta. Dospěl však k závěru, že takový postup v daném případě není namístě. Zaprvé, právní zástupce byl stěžovateli městským soudem ustanoven v návaznosti na to, že mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, jinak by v řízení před městským soudem bylo zcela na stěžovateli, zda bude jednat sám anebo se nechá zastoupit právním zástupcem podle své volby. Zadruhé, právní zástupce byl stěžovateli ustanoven na jeho výslovný návrh, nese tedy odpovědnost za svou volbu stejně, jakoby si právního zástupce zvolil na základě plné moci. Konečně za třetí, právní zástupce byl Nejvyšším správním soudem upozorněn opakovaně na neprojednatelnost podání stěžovatele, lhůta pro odstranění vady kasační stížnosti je zákonná, prodloužitelná jen na včasnou žádost z vážných důvodů. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti (resp. k doplnění kasační stížnosti dle §106 odst. 3 s. ř. s.) prominout nelze. Je proto zřejmé, že ani případným zproštěním ustanoveného zástupce a ustanovením jiného by nebylo lze dospět k včasné a projednatelné kasační stížnosti. [10] Závěr o neprojednatelnosti kasační stížnosti dopadá i na obvinění, že se na krytí domnělých podvodů „podílel dle politické objednávky Nejvyšší správní soud, soudce Průcha“ (str. 4 doplnění kasační stížnosti), a na tvrzení o jeho podjatosti (str. 9 doplnění kasační stížnosti). I kdyby toto neakceptovatelné tvrzení bylo považováno za námitku podjatosti, je zřejmé, že byla vznesena opožděně, tudíž se k ní nemůže dle §8 odst. 5 s. ř. s. přihlížet, jak byl ostatně stěžovatel, resp. jeho právní zástupce poučen v usnesení č. j. 6 As 192/2019 - 10. [11] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že usnesení s výzvou k odstranění vad kasační stížnosti bylo stěžovateli prostřednictvím jeho právního zástupce doručeno do datové schránky dne 7. října 2019. Zákonná jednoměsíční lhůta pro odstranění vad kasační stížnosti (§106 odst. 3 s. ř. s.) tedy stěžovateli uplynula dne 7. listopadu 2019. Jelikož stěžovatel k tomuto dni vady kasační stížnosti neodstranil, postupoval Nejvyšší správní soud podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, neboť absence důvodů kasační stížnosti je nedostatkem, pro který nelze v řízení pokračovat. [12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 aplikovaný na základě §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. [13] Vzhledem k tomu, že právní zástupce přes opakované poučení řádně neodstranil vady kasační stížnosti, nepřiznal mu Nejvyšší správní soud odměnu a náhradu hotových výdajů. [14] Nejvyšší správní soud poznamenává, že se zabýval pouze tím, zda byly v souladu se zákonem odstraněny vady kasační stížnosti bránící jejímu projednání. Předmětem tohoto řízení (a tedy ani tohoto usnesení) není, zda právní zástupce zejména formulacemi užitými ve svém podání porušil své povinnosti dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a stavovských předpisů. Nejvyšší správní soud nicméně podává současně podnět České advokátní komoře, aby se touto otázkou ve své působnosti zabývala. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. listopadu 2019 JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:13.11.2019
Číslo jednací:6 As 192/2019 - 36
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.192.2019:36
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024