ECLI:CZ:NS:2019:6.TZ.44.2018.1
sp. zn. 6 Tz 44/2018-37
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2019 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné R. F. , roz. L., nar. XY v XY, trvale bytem XY –XY, XY, a dovolání této obviněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 To 289/2018, jako soudu odvolacího ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 155/2017, a podle §265k odst. 1, 2 tr. ř., §265 l odst. 1 tr. ř., §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 To 289/2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněné R. F. v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř.
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 To 289/2018, se zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Městskému soudu v Praze se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 5. 2018, sp. zn. 52 T 155/2017, byla obviněná R. F. (dále též „obviněná“) uznána vinnou
- pod bodem IV. 1) přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku,
- pod bodem IV. 2) přečinem podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku,
- pod bodem V. 1) přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku,
- pod bodem V. 2) „pomocí“ (správně: návodem) podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku ke zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku,
- pod bodem V. 3) zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a
- pod bodem VI. přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
2. Za tyto trestné činy a za sbíhající se přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jímž byla uznána vinnou trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 2 T 148/2016, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2016, a dále za účastenství ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k přečinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byla uznána vinnou rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. 51 T 95/2016, který nabyl právní moci dne 31. 10. 2016, jí byl podle §209 odst. 4 tr. zákoníku ve spojení s §43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu třiceti měsíců. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byly současně zrušeny výroky o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 2 T 148/2016, a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. 51 T 95/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo podle §228 odst. 1, §229 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
3. Odvolání obviněné bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 To 289/2018, jako opožděně podané podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto.
II.
4. Proti citovanému pravomocnému usnesení Městského soudu v Praze podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné (vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tz 44/2018) s tím, že zákon byl podle jeho názoru porušen v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněné.
5. V odůvodnění podaného mimořádného opravného prostředku uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně obviněná převzala podle doručenky dne 19. 6. 2018 a její obhájce JUDr. Jakub Kadlec prostřednictvím datové schránky dne 11. 7. 2018. Odvolání obviněné ze dne 17. 7. 2018 podané prostřednictvím obhájce JUDr. Jakuba Kadlece bylo téhož dne doručeno do datové schránky nalézacího soudu. Ve smyslu §246 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §248 odst. 1 tr. ř. tak bylo podáno osobou oprávněnou a včas.
6. Soud druhého stupně odvolání obviněné podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl s odůvodněním, že rozsudek jí byl doručen do vlastních rukou dne 19. 6. 2018 a jejímu obhájci již dne 11. 6. 2018, přičemž o podmínkách účinného podání odvolání byla v opisu rozsudku správně poučena. Dotyčný soud dospěl k závěru, že lhůta k podání odvolání proti rozsudku počala běžet dne 20. 6. 2018 a posledním dnem, kdy bylo možné podat účinně odvolání, byla středa 27. 7. 2018 (jde zjevně o písařskou chybu, správně má být středa 27. 6. 2018). Usnesení nabylo právní moci dne 4. 9. 2018, neboť zákon proti němu stížnost nepřipouští (§141 odst. 2 tr. ř.).
7. Ministr spravedlnosti shrnul, že odvolací soud porušil v neprospěch obviněné ustanovení §253 odst. 1 tr. ř., jelikož při svém rozhodování vycházel z nesprávně zjištěných skutečností, když vzal za relevantní datum doručení opisu rozsudku nalézacího soudu Mgr. Karlu Kadlecovi, obhájci obviněné M. P., jemuž byl rozsudek doručen dne 11. 6. 2018, a nikoliv datum doručení opisu rozsudku JUDr. Jakubu Kadlecovi, obhájci obviněné R. F., kterému byl rozsudek doručen až dne 11. 7. 2018. V důsledku zjištěného pochybení byla obviněné R. F. odepřena možnost soudní ochrany, neboť na základě jí včas podaného odvolání měl odvolací soud v dané věci postupovat podle §254 odst. 1 tr. ř.
8. Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 To 289/2058, byl porušen zákon v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněné R. F.,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i všechna případná další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
9. Proti usnesení soudu druhého stupně podala včas mimořádný opravný prostředek, tj. dovolání, jež bylo přípustné a splňovalo veškeré náležitosti, též obviněná R. F., která uplatnila v zásadě totožnou argumentaci jako ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona. Zdůraznila přitom, že se zřetelem k §248 odst. 1, 2 tr. ř. a §60 odst. 1 tr. ř. u ní nastal poslední den lhůty k podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně dne 19. 7. 2018, ona však odvolání podala prostřednictvím svého obhájce dne 17. 7. 2018, tedy v zákonné osmidenní lhůtě. Nebyly proto splněny zákonné podmínky pro zamítnutí tohoto odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. Pokud tak přesto odvolací soud učinil, naplnil svým rozhodnutím dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Z těchto důvodů obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. Vedle toho navrhla, aby předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl podle §265o odst. 1 tr. ř. o odložení výkonu rozhodnutí. Dané dovolání bylo původně vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tdo 71/2019.
10. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo 71/2019, byla věc vedená pod sp. zn. 6 Tdo 71/2019 spojena podle §23 odst. 3 tr. ř. do společného řízení s věcí téže obviněné vedenou pod sp. zn. 6 Tz 44/2018.
11. Při veřejném zasedání se státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství s podanou stížností pro porušení zákona ve veřejném zasedání ztotožnila. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí jak z podnětu stížnosti pro porušení zákona, tak z podnětu podaného dovolání zrušil, konstatoval, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon v neprospěch obviněné, a vrátil věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí. Rovněž obhájce obviněné se s podanou stížností pro porušení zákona ztotožnil, v podrobnostech odkázal na podané dovolání a navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
III.
12. Nejvyšší soud v souladu s §267 odst. 3 tr. ř. i §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byly podány oba mimořádné opravné prostředky, v rozsahu a z důvodů v nich uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že napadeným rozhodnutím soudu druhého stupně byl porušen zákon v neprospěch obviněné, resp. že dovolání je důvodné.
13. K argumentaci uvedené v podané stížnosti pro porušení zákona a v dovolání je nejprve namístě připomenout relevantní obecná východiska.
14. Podle §248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle §248 odst. 2 tr. ř. jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
15. Podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět.
16. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo doručeno obviněné dne 19. 6. 2018 (č. l. 1958 spisu) a jejímu obhájci JUDr. Jakubu Kadlecovi dne 11. 7. 2018 (č. l. 1984 spisu). Lhůta pro podání odvolání tudíž obviněné uplynula se zřetelem k §248 odst. 1, 2 tr. ř. ve spojení s §60 odst. 1 tr. ř. dne 19. 7. 2018. Obviněná přitom odvolání podala dne 17. 7. 2018 (viz č. l. 2032 spisu), tedy včas.
17. Důvodem odlišného závěru soudu druhého stupně stran včasnosti podání odvolání obviněnou byla skutečnost, že zaměnil obhájce jednotlivých obviněných v dané věci. Chybně totiž považoval doručenku prokazující doručení rozsudku soudu prvního stupně obhájci obviněné M. P., Mgr. Karlu Kadlecovi, za doručenku prokazující doručení daného rozsudku obhájci obviněné R. F., JUDr. Jakubu Kadlecovi, a nesprávně dovodil, že obhájci obviněné R. F. bylo doručeno již dne 11. 6. 2018, ačkoliv ve skutečnosti mu bylo doručeno až dne 11. 7. 2018.
18. V důsledku popsané chyby odvolací soud dospěl k vadnému závěru, že lhůta pro podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně počala obviněné běžet dne 20. 6. 2018, a tudíž posledním dnem, kdy bylo možno včas podat odvolání, byl den 27. 6. 2018. Na tomto základě pak odvolání obviněné zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané, ačkoliv pro takové rozhodnutí ve skutečnosti nebyl dán žádný důvod. Tím nejen porušil uvedené zákonné ustanovení v neprospěch obviněné, ale také naplnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho první alternativě, podle níž lze dovolání podat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
19. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 5 To 289/2018, byl porušen zákon v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněné, podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. a §269 odst. 2 tr. ř. dané rozhodnutí zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
20. Pokud v dovolání obviněná navrhla, aby předseda senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 1 tr. ř. odložil výkon napadeného rozhodnutí, je třeba uvést, že se jednalo o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí (takový návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. pouze předseda senátu soudu prvního stupně). Předseda senátu Nejvyššího soudu však s ohledem na rychlost vyřízení dané věci nepovažoval odložení výkonu rozhodnutí za nezbytné. Za tohoto stavu věci nebylo zapotřebí rozhodnout o podnětu obviněné k předmětnému postupu samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 1. 2019
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu