ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.425.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 425/2018-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 4. dubna 2018 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného M. M. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 6 To 349/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 90/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 8. 2017, č. j. 4 T 90/2017-41, byla věc obviněného M. M. podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., §188 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §171 odst. 1 tr. ř., postoupena Městskému úřadu v Rýmařově, neboť skutek, pro který byl stíhán, není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Projednávaný skutek měl spočívat v podstatě v tom, že dne 13. 4. 2017 v 10:50 hod. na silnici III. tř. mezi obcemi J. a K., okres B., po předchozím vykouření marihuany, bez řidičského oprávnění řídil traktor bez registračních značek, který mu byl svěřen k použití mimo pozemní komunikace, a na traktoru vezl další osobu, i když tento není uzpůsoben na jejich převoz. Při kontrole hlídkou Policie ČR bylo zjištěno jeho ovlivnění návykovou látkou typu cannabis a z následného rozboru tělních tekutin odebraných v 11:35 hod. vyplynulo, že se v těchto nacházelo ještě 4,9 ng/ml delta-9-tetrahydrocanabinolu (dále THC). Obviněný se tak nacházel ve stavu akutního ovlivnění touto drogou a nebyl schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, když z objektivního hlediska byly narušeny jeho schopnosti racionálně vnímat realitu, adekvátně reagovat na situace a koordinovat tak své chování.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal státní zástupce stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 10. 2017, č. j. 6 To 349/2017-53, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. f), g) a l) tr. ř. Podle státního zástupce naplňuje skutek obviněného znaky skutkové podstaty přečinu podle §274 tr. zákoníku. Zákon nestanovuje hraniční množství omamných látek, od kterého se již skutek pokládá za trestný čin a k posouzení je proto potřeba znalecký posudek. Z těch, které byly vypracovány v této věci, vyplynulo, že obviněný byl v době řízení motorového vozidla ve stavu akutního ovlivnění THC, což vylučovalo jeho způsobilost k této činnosti, přičemž vykonával takovou činnost, při níž mohl ohrozit život, zdraví a majetek. Soudy tak podle státního zástupce nesprávně vyhodnotily otázku naplnění znaků skutkové podstaty předmětného přečinu. Protože soud prvního stupně věc postoupil k přestupkovému řízení a soud druhého stupně toto rozhodnutí potvrdil, má státní zástupce za to, že jejich právní závěry se dostaly do extrémního rozporu s provedenými důkazy.
Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný se k dovolání nejvyššího státního zástupce do doby konání neveřejného zasedání nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je zjevně neopodstatněné.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. je naplněn v případech, kdy bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Námitku státního zástupce, že soudy nižších stupňů nesprávně rozhodly o postoupení věci k přestupkovému řízení, protože obviněný svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty přečinu podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, lze podřadit pod tento dovolací důvod. Státní zástupce namítl, že obviněný nebyl v době, kdy řídil motorové vozidlo, k této činnosti způsobilým s ohledem na obsah THC v krvi.
Nejprve je nutno připomenout, jak uvedl i sám státní zástupce ve svém dovolání, že neexistuje žádná konkrétní hladina THC, od které již nelze považovat účastníka silničního provozu za způsobilého výkonu určité činnosti. Při posuzování, zda byly naplněny znaky skutkové podstaty přečinu podle §274 tr. zákoníku, je proto vždy třeba vycházet z konkrétních okolností, stavu a chování obviněného a ze znaleckého posudku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2014, sp. zn. 4 Tdo 765/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 8 Tdo 449/2010). Z okolností v tomto konkrétním případě vyplynulo, že obviněný nejel malotraktorem, který nedosahuje nikterak vysoké rychlosti, jakkoli riskantním způsobem, nejel po frekventované silnici a při náhodné kontrole (jelikož traktor nebyl opatřen registračními značkami) nejevil žádné známky ovlivnění a choval se normálně. Podle znaleckého posudku u obviněného nedošlo k závažnějšímu ovlivnění pohybové koordinace, nebyly přítomny kvalitativní poruchy myšlení, vědomí či vnímání, avšak byla narušena schopnost obviněného racionálně vnímat realitu, adekvátně reagovat na situace a koordinovat tak své chování. Byť tedy byla podle znaleckého posudku ovlivněna schopnost obviněného bezpečně řídit vozidlo, nelze dospět k závěru, že by tato jeho způsobilost byla zcela vyloučena tak, aby s ohledem na okolnosti případu naplnil znaky skutkové podstaty přečinu podle §274 tr. zákoníku. Lze taktéž poukázat na to, že hladina THC byla naměřena ve výši 4.9 ng/ml. Limitní hodnota návykové látky, při jejímž dosažení se řidič považuje za ovlivněného je přitom 2 ng/ml (nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou). Naměřená hladina THC u obviněného byla poblíž této limitní hodnoty. Na okraj je namístě rovněž doplnit, že v důsledku dopravní situace a potencionální rychlosti malotraktoru (maximální výrobcem udávaná rychlost je 25 km/h) nebyla od obviněného vyžadována taková krátká reakční doba, jaká je potřebná např. u osobních a nákladních motorových vozidel v běžném silničním provozu a při podstatně vyšších rychlostech. Na základě těchto okolností se proto Nejvyšší soud ztotožnil se závěry soudů nižších stupňů, které správně rozhodly o postoupení věci k řízení o přestupku, a námitku nejvyššího státního zástupce shledal zjevně neopodstatněnou.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Námitky státního zástupce proti hodnocení důkazů soudu prvního stupně a z něj vycházejících skutkových zjištění nejsou námitkami, které by bylo možné podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani pod jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř. Státní zástupce v této souvislosti argumentoval tzv. extrémním nesouladem mezi obsahem provedených důkazů a učiněnými skutkovými zjištěními. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že námitka extrémního nesouladu, příp. extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními je námitkou, která se dotýká porušení základních práv obviněného ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces v souladu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu v rámci dovolacího řízení podklad v čl. 4, čl. 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). Tato práva však chrání obviněného, jakožto slabší procesní stranu a státní zástupce se jich proto nemůže na úkor této slabší procesní strany dovolávat, neboť pravidla plynoucí z práva obviněných na obhajobu byla stanovena na jejich ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1163/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 6 Tdo 450/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. 5 Tdo 486/2017). Nejvyšší soud dále připomíná, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Výjimečně sice může Nejvyšší soud přistoupit k zásahu do skutkových zjištění soudů nižších stupňů, ale podle judikatury Ústavního soudu tak může učinit toliko v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení se dostává do kolize s postuláty spravedlivého procesu. Právo na spravedlivé trestní řízení nicméně nesvědčí státnímu zástupci, nýbrž pouze obviněnému. Na základě uvedeného by tedy Nejvyšší soud ani nemohl z podnětu námitky extrémního nesouladu státním zástupcem v projednávaném případě zasáhnout do skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §256b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud shledal dovolání státního zástupce zjevně neopodstatněným z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř., a jeho námitky se míjí s obsahem dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak je namístě jeho dovolání shledat zjevně neopodstatněným i z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.