ECLI:CZ:NSS:2021:9.ADS.276.2020:25
sp. zn. 9 Ads 276/2020 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně:
KBB INTERNATIONALE s.r.o., se sídlem Elišky Přemyslovny 380, Praha 5,
zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10,
proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2020, č. j. 8775/1.30/19-9, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2020,
č. j. 6 Ad 11/2020 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Kasační stížností žalobkyně brojí proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen
„městský soud“) ze dne 9. 11. 2020, č. j. 6 Ad 11/2020 - 20, jímž bylo dle §47 písm. c) zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
ve spojení s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), zastaveno řízení o její žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 19. 8. 2020, č. j. 8775/1.30/19-9 (v usnesení městského soudu nesprávně ze
dne 6. 5. 2019).
[2] Městský soud konstatoval, že podle §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích
je s podáním návrhu na zahájení řízení spojen vznik poplatkové povinnosti. Žalobkyně soudní
poplatek neuhradila současně s podáním žaloby, a proto ji usnesením ze dne 1. 10. 2020,
č. j. 6 Ad 11/2020 - 17, vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jí k tomu lhůtu
patnácti dnů od doručení této výzvy. Současně ji poučil o procesních následcích nevyhovění této
výzvě ve stanovené lhůtě. Lhůta k zaplacení soudního poplatku počala běžet dne 7. 10. 2020.
Posledním dnem lhůty byla středa 21. 10. 2020. Soudní poplatek byl na účet městského soudu
připsán až dne 23. 10. 2020, tedy po uplynutí lhůty k zaplacení. Městský soud proto napadeným
usnesením řízení o žalobě zastavil.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti
[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá usnesení městského soudu z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[4] Nesouhlasí se závěrem, že soudní poplatek byl zaplacen až dne 23. 10. 2020,
tedy po marném uplynutí soudem stanovené lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Soudní
poplatek zaplatila dne 21. 10. 2020, tedy ve lhůtě. To dokládá i detail uskutečněné platební
transakce (č. l. 5 spisu Nejvyššího správního soudu). Naopak ze záznamu o složení založeného
na č. l. 18 spisu městského soudu vyplývá pouze to, od kdy mohl městský soud se zaplaceným
poplatkem fakticky nakládat. Pokud by městský soud řádně ověřil veškeré skutečnosti, dospěl by
k závěru, že k zaplacení soudního poplatku došlo řádně ve stanovené lhůtě.
[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že napadené usnesení nepokládá
za nezákonné a lhůta k zaplacení soudního poplatku není lhůtou procesní.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Stěžejní otázka posuzovaného případu se týká nezaplacení soudního poplatku jako
důvodu pro zastavení řízení ze strany městského soudu. Podle §2 odst. 2 písm. a) zákona
o soudních poplatcích je poplatníkem soudního poplatku ve věcech správního soudnictví ten,
kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, a podle §4 odst. 1 písm. a) téhož
zákona vzniká poplatková povinnost již podáním žaloby. Nezaplatí-li žalobce (navrhovatel)
soudní poplatek, postupuje soud dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, který ve znění
účinném od 30. 9. 2017 stanoví, že pokud nebyl poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit
lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví a k zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[9] Ze spisu městského soudu vyplývá, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek
při podání žaloby. Usnesením ze dne 1. 10. 2020, č. j. 6 Ad 11/2020 - 17, ji proto městský soud
vyzval k úhradě soudního poplatku ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 15 dnů a poučil ji, že pokud soudní
poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatí, řízení zastaví. Výzva byla zástupci stěžovatelky doručena
do datové schránky dne 6. 10. 2020, lhůta tedy počala běžet dne 7. 10. 2020 a marně uplynula
dne 21. 10. 2020. Ze záznamu o složení (č. l. 18 spisu městského soudu) vyplývá, že stěžovatelka
soudní poplatek zaplatila až dne 22. 10. 2020 (nikoliv 23. 10. 2020, jak nesprávně uvádí městský
soud, který zřejmě vycházel ze dne, kdy účtárna soudní poplatek zpracovala). V tento den byla
částka 3 000 Kč připsána na účet městského soudu.
[10] K otázce rozhodného dne pro zaplacení soudního poplatku prostřednictvím
bezhotovostního převodu se NSS vyjádřil v rozsudku ze dne 12. 4. 2012, č. j. 9 Afs 7/2012 - 49,
tak, že „povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu.
Až v tomto okamžiku je totiž bez dalšího postavena najisto faktická dispozice soudu s poukázanou částkou
a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že účastník řízení skutečně soudní poplatek v souladu s pokyny soudu
zaplatil. Do doby, než je částka připsána na účet soudu, je nejisté, zda účastník řízení požadovanou částku
na účet soudu skutečně odeslal a zda vůbec bude tato částka na účet soudu poukázána. Tento výklad odpovídá
významu, který je pojmu zaplacen obecně přisuzován, tj. faktické dispozici příjemce uhrazenou peněžní částkou.
Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy účastník částku soudního poplatku
ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu převodu), ale je rozhodný
až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu. Dokladem potvrzujícím zaplacení soudního poplatku
je v takovém případě tzv. ‚záznam o složení‘, který vyhotovuje účtárna soudu a který je zakládán do soudního
spisu.“ V projednávané věci je ze záznamu o složení založeného ve spise městského soudu zřejmé,
že soudní poplatek byl na účet soudu připsán až dne 22. 10. 2020, tedy až po uplynutí
patnáctidenní lhůty. Skutečnost, že zástupce stěžovatelky dal pokyn k bankovnímu převodu již
dne 21. 10. 2020, není podle výše uvedeného závěru NSS rozhodná.
[11] NSS připomíná závěr z bodu 14 rozsudku ze dne 7. 2. 2018, č. j. 2 As 3/2018 - 32,
kde konstatoval: „Jelikož poplatková povinnost vzniká již dnem podání žaloby a správní soud má povinnost
účastníka řízení k zaplacení vyzvat, je celkový časový úsek více než postačující ke splnění poplatkové povinnosti
(ať si již účastník vybere jakýkoli způsob úhrady). Účastníkům řízení nic nebrání soudní poplatek zaplatit
ve stanoveném čase, tudíž je nedůvodné a z hlediska důsledků pro řízení i riskantní s platbou otálet a ponechávat
ji až na konec soudem vymezené lhůty.“ Tento závěr aproboval také Ústavní soud například v usnesení
ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1334/18. Stěžovatelka byla v řízení před městským soudem
zastoupena advokátem, který si musel být vědom, že podání žaloby ve správním soudnictví
je zatíženo poplatkovou povinností. V projednávaném případě neexistoval žádný důvod,
který by ospravedlňoval pozdní zaplacení soudního poplatku a stěžovatelka takový důvod
ani neuvedla.
IV. Závěr a náklady řízení
[12] NSS tedy neshledal kasační stížnost důvodnou, proto ji dle §110 odst. 1 poslední věty
s. ř. s. zamítl.
[13] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl NSS podle §60 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný měl sice ve věci úspěch, podle spisu mu však nevznikly
žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti, ani žádné v průběhu řízení neuplatnil.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2021
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu