ECLI:CZ:NSS:2019:ARS.2.2019:14
sp. zn. Ars 2/2019 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Michaely
Bejčkové, Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Sdružení
pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka, IČ 04814002,
sídlem Štefánikova 119/50, Brno, zastoupený JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., advokátem,
sídlem Zámecká 550, Bučovice, proti žalovanému: Úřad pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí, sídlem Kounicova 688/26, Brno, týkající se žaloby
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. ledna 2019 č. j. UDH-70/2017 a č. j. UDH-71/2019,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 14. března 2019 č. j. 62 A 20/2019 - 17
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) se žalobce
domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného, jimiž byl uznán vinným
ze spáchání přestupků podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky a zákona
o sdružování v politických stranách a politických hnutích a byla mu uložena pokuta a povinnost
nahradit náklady řízení. Zároveň podal žalobce návrh na přiznání odkladného účinku žaloby.
[2] Jelikož žalobce nesplnil současně s podáním žaloby poplatkovou povinnost, vyzval
jej krajský soud k zaplacení soudního poplatku za žalobu a za návrh na přiznání odkladného
účinku. Ve lhůtě stanovené soudem požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků.
Poukazoval na nedostatek finančních prostředků, který zavinil žalovaný tím, že zablokoval účty
žalobce a zabavil veškeré finanční prostředky, které žalobce obdržel od občanů.
[3] Krajský soud usnesením označeným v záhlaví zamítl žádost žalobce o osvobození
od soudních poplatků a opětovně jej vyzval ke splnění poplatkové povinnosti. Konstatoval,
že žalobce nedoložil žádné ze svých tvrzení, „zablokování“ účtů a „zabavení“ finančních
prostředků nadto zmínil pouze v obecné rovině, bez bližších podrobností. Zároveň krajský soud
opětovně vyzval žalobce k zaplacení soudních poplatků.
[4] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti tomuto usnesení včas kasační stížnost,
v níž namítal, že nemá prostředky na úhradu soudního poplatku, že postup žalovaného
je motivován snahou o likvidaci stěžovatele a že jej krajský soud nevyzval k prokázání
majetkových poměrů, ačkoli jde o ustálenou soudní praxi.
[5] V průběhu řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud shledal, že nastal
neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pročež je na místě kasační stížnost odmítnout podle
§46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Usnesením ze dne 3. dubna 2019 č. j. 62 A 20/2019 - 22
krajský soud totiž zastavil řízení o žalobě stěžovatele pro nezaplacení soudního poplatku. Podle
judikatury Nejvyššího správního soudu představuje skončení řízení před krajským soudem
neodstranitelný nedostatek podmínky řízení proti procesnímu usnesení krajského soudu
vydaného v rámci tohoto řízení. I kdyby totiž Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost
důvodnou a napadené usnesení krajského soudu zrušil, „nemohlo by se tím ‚otevřít‘ pravomocně ukončené
řízení před krajským soudem. Věcné projednání kasační stížnost by tak nemohlo vést k účinné ochraně práv
stěžovatele“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. července 2018;
č. j. 1 As 193/2018 - 17, srov. též usnesení ze dne 1. února 2006 č. j. 1 As 23/2005 - 146, ze dne
20. října 2003 č. j. 6 Ads 42/2003 - 79, ze dne 29. června 2006 č. j. 4 Ads 2/2005 - 34, ze dne
11. dubna 2013 č. j. 4 As 14/2013 - 17 či ze dne 24. srpna 2016 č. j. 8 As 124/2016 - 25).
[6] Uvedený postup však neznamená, že se stěžovatel nemůže domoci nápravy případného
pochybení krajského soudu, neboť je oprávněn podat kasační stížnost proti usnesení o zastavení
řízení pro nezaplacení soudního poplatku a v něm namítat nezákonné rozhodnutí
o neosvobození od soudního poplatku coby vadu řízení před krajským soudem.
Jak je Nejvyššímu správnímu soudu známo z jeho úřední činnosti, stěžovatel takovou kasační
stížnost podal (řízení vedené pod sp. zn. Ars 3/2019).
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s., aplikovaného na základě
§120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2019
Tomáš Langášek
předseda senátu