ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.153.2021:1580
sp. zn. Nao 153/2021 - 1580
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky
Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci navrhovatele: P. F. N., zastoupený Mgr. Pavlem
Černým, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, proti odpůrci: Jihomoravský kraj, se sídlem
Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, zastoupený JUDr. Petrem Fialou, advokátem se sídlem
Helfertova 2040/13, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) PhDr. M. S., a dalších, v
řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihomoravského
kraje ze dne 5. 10. 2016, o námitce podjatosti vznesené osobou zúčastněnou na řízení I) vůči
soudkyni a soudcům senátu 65 A Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové, Mgr.
Petru Sedlákovi, Ph.D., a JUDr. Václavu Štenclovi, MA, ve věci vedené pod sp. zn. 65 A 3/2017,
takto:
I. Soudci senátu 65 A Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Skoumalová, Mgr. Petr
Sedlák, Ph.D., a JUDr. Václav Štencl, MA, ne j s o u v y l o uč e ni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 65 A 3/2017.
II. Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 65 A 3/2017
se n ep ři k azu je jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] V řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje
Jihomoravského kraje ze dne 5. 10. 2016 vedené u Krajského soudu v Brně pod
sp. zn. 65 A 3/2017 uplatnila osoba zúčastněná na řízení I) (dále „OZNŘ“) námitku podjatosti
vůči soudcům senátu 65 A Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové, Mgr. Petru
Sedlákovi, Ph.D., a JUDr. Václavu Štenclovi, MA, kterému byla podle rozvrhu práce přidělena
k projednání a rozhodnutí výše uvedená věc.
[2] OZNŘ spatřuje podjatost výše uvedených soudců senátu 65 A Krajského soudu v Brně
v jejich předchozím postupu v řízení o projednávané věci. Konkrétně namítla, že s ním senát
65 A nyní nejedná jako s navrhovatelem, ale „pouze“ jako s osobou zúčastněnou na řízení, aniž
mu to blíže vysvětlil a odůvodnil, což považuje za nesprávný a vůči své osobě diskriminační
postup. Nesprávný postup senátu 65 A OZNŘ spatřuje i v tom, že v rozsudku ze dne
20. 12. 2017, čj. 65 A 3/2017-931, nebyla nynějšímu navrhovateli jako rakouskému občanovi
přiznána aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení výše uvedeného opatření obecné
povahy, což napravil až Nejvyšší správní soud, který rozsudek krajského soudu v této části zrušil
a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne
22. 12. 2020, čj. 63 A 13/2018-152, jenž řešil dopad nyní napadeného opatření obecné povahy na
obec Popovice, nekriticky přebírá argumentaci rozsudku čj. 65 A 3/2017-931, dopadají
dle OZNŘ uvedené důvody podjatosti rovněž na soudce senátu 63 A Krajského soudu v Brně
JUDr. Zuzanu Bystřickou, JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D.,
kteří jsou dle rozvrhu práce Krajského soudu v Brně pro rok 2021 možnými náhradníky
k projednání a rozhodnutí věci sp. zn. 65 A 3/2017.
[3] Dále OZNŘ obecně poukázala na politické tlaky ze strany prezidenta republiky
a některých územních samosprávných celků, které se do řízení přihlásily jako osoby zúčastněné
na řízení, aniž mohou být napadeným opatřením obecné povahy jakkoli dotčeny. Proto by dle
OZNŘ měli být vyloučeni všichni soudci žijící v regionu, kde existují tyto politické tlaky, jakož
i proto, že se jich daná věc dotýká a svým způsobem by rozhodovali ve své vlastní věci. Proto
by věc měla být přikázána jinému než místně příslušnému krajskému soudu.
[4] Soudkyně a soudci senátu 65 A Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Skoumalová,
Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., a JUDr. Václav Štencl, MA, ve vyjádření k námitce podjatosti shodně
uvedli, že nemají žádný vztah k věci ani k OZNŘ a necítí se být podjatí. Navrhovatel ani odpůrce
se k námitce podjatosti nevyjádřili.
[5] OZNŘ uplatnila dva okruhy námitek podjatosti. První směřoval přímo vůči soudcům
senátu 65 A, kterým byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena k projednání a rozhodnutí,
resp. vůči soudcům senátu 63 A, kteří jsou dle rozvrhu práce možnými náhradníky. Druhý okruh
námitek směřoval vůči všem soudcům Krajského soudu v Brně a jde o tzv. systémovou
podjatost, s níž OZNŘ spojila návrh na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu ve
smyslu §9 odst. 1 s. ř. s. Jde tedy o kombinaci námitky podjatosti a návrhu na přikázání věci
(usnesení NSS ze dne 25. 11. 2020, čj. Nao 161/2020-23).
[6] Situaci, kdy námitka podjatosti směřuje vůči všem či více soudcům, ačkoli věc již byla
přidělena konkrétním soudcům, Nejvyšší správní soud řešil opakovaně. Například v usnesení
ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005-34 konstatoval, že v případě, kdy je „účastníkem vznesena
námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc
přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude
shledán důvod k vyloučení.“ (shodně též usnesení ze dne 26. 11. 2020, čj. Nao 162/2020-109, bod 5,
a usnesení ze dne 5. 3. 2021, čj. Nao 14/2021-22, bod 6). Z tohoto důvodu se soud zabýval
nejprve námitkami podjatosti ve vztahu k soudcům senátu 65 A Krajského soudu v Brně
JUDr. Jaroslavě Skoumalové, Mgr. Petru Sedlákovi, Ph.D., a JUDr. Václavu Štenclovi, MA.
Důvody zavdávající pochybnosti o jejich nepodjatosti neshledal.
[7] Nejvyšší správní soud nejdříve přezkoumal námitky systémové podjatosti. Ve svém
nedávném usnesení ze dne 26. 3. 2020, čj. Nad 8/2019-65, č. 4062/2020 Sb. NSS, vyšel rozšířený
senát Nejvyššího správního soudu při řešení otázky systémové podjatosti soudců ze svých
starších závěrů ohledně systémové podjatosti úředních osob ve veřejné správě, podle nichž
k vyloučení všech úředních osob z rozhodování podle správního řádu nepostačí jen samotná
existence „systémového rizika podjatosti“ (tedy riziko podjatosti založené na skutečnosti,
že úřední osoba je zaměstnancem územního samosprávného celku, který sám má zájem na
výsledku řízení, v rámci něhož má úřední osoba činit úkony, nebo který může být přímo nebo
nepřímo ovlivněn osobami, jež takový zájem mají), ale musí k tomu přistoupit některé další
skutečnosti (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2012, čj. 1 As 89/2010-119,
č. 2802/2013 Sb. NSS). Aby tedy určitý soudní případ založil důvody pro vyloučení všech
(správních) soudců daného soudu pro systémovou podjatost, je třeba, aby k systémovému riziku
přistoupily další okolnosti, které vyvolávají oprávněné (myslitelné) pochybnosti o nepodjatosti
všech soudců správního soudu na základě samotné povahy projednávané věci či z jiných vážných
důvodů (usnesení čj. Nad 8/2019-65, bod 46).
[8] Nelze tak systémovou podjatost všech soudců specializovaných senátů úseku správního
soudnictví Krajského soudu v Brně dovozovat z pouze obecných tvrzení OZNŘ o hypotetickém
politickém tlaku či možném vztahu k rozhodované věci, neboť nezakládají systémové riziko
podjatosti. OZNŘ navíc ani netvrdila konkrétní „další okolnosti“, jež by měly vyvolávat
oprávněné (myslitelné) pochybnosti o nepodjatosti soudců Krajského soudu v Brně. Jen z toho,
že soudci Krajského soudu v Brně nejspíše žijí v Jihomoravském kraji, bez dalšího neplyne, že se
jich zásady územního rozvoje tohoto kraje přímo dotýkají a rozhodovali by tak ve své vlastní
věci. Každý soudce totiž je a musí být profesionálem, který se dokáže oprostit od osobních
zájmů, jež by na rozhodnutí věci mohl mít (usnesení čj. Nad 8/2019-65, bod 38). Námitky proto
nejsou důvodné.
[9] Dále se soud zabýval námitkou podjatosti mířící pouze na konkrétní soudce. Podle §8
odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. OZNŘ ovšem právě takové důvody tvrdí, neboť podjatost soudců
senátu 65 A Krajského soudu v Brně spatřuje výhradně v jejich postupu v nyní projednávané
věci, konkrétně v tom, že s ní nejednají jako s navrhovatelem, ale „pouze“ jako s osobou
zúčastněnou na řízení, resp. v nepřiznání aktivní procesní legitimace nynějšímu navrhovateli.
Námitka podjatosti je tedy dle §8 odst. 1 s. ř. s. nedůvodná.
[10] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci senátu 65 A Krajského soudu v Brně
JUDr. Jaroslava Skoumalová, Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., a JUDr. Václav Štencl, MA,
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 65 A 3/2017. Nejsou tak ani splněny podmínky pro přikázání věci podle §9 odst. 1
s. ř. s. jinému než místně příslušnému soudu.
[11] Pro neúčelnost se soud již nezabýval námitkou podjatosti zastupujícího senátu 63 A
Krajského soudu v Brně ve složení JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Faisal Husseini, Ph.D.,
a JUDr. Marian Kokeš, Ph.D., neboť v projednávané věci ke změně ve složení senátu nedošlo
(viz Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019,
1104 s., ISBN 978-80-7598-479-1; s. 71, či obdobně Blažek, T. a kol. Soudní řád správní - online
komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, ISBN 978-80-7598-479-1, komentář k §8).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2021
Petr Mikeš
předseda senátu