ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1676.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1676/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně JUDr. T. Z., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně Ch. a. s., proti žalované České republice - Finančnímu úřadu pro Prahu 10, o „vydání“ částky 57.729,- Kč s příslušenstvím do konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 221/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. dubna 2005, č.j. 13 Cmo 90/2005 - 16, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze - odkazuje především na ustanovení §7 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - usnesením ze dne 31. srpna 2004, č. j. 11 Cm 221/2003 - 8, řízení zastavil a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro Prahu 10. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 8. dubna 2005, č. j. 13 Cmo 90/2005 - 16, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, namítajíc, že pravomoc soudů v dané věci rozhodnout je dána a požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání, jež je přípustné podle §239 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že po skutkové i právní stránce jde o věc typově shodnou s těmi, jež Nejvyšší soud mezi týmiž účastníky (včetně identické organizační složky státu) na téma soudní pravomoci řešil v usneseních ze dne 30. září 2005, sp. zn. 29 Odo 137/2005, 29 Odo 256/2005 a 29 Odo 415/2005, ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 29 Odo 964/2005, 29 Odo 1068/2005, 29 Odo 1179/2005 a 29 Odo 1202/2005, ze dne 15. února 2006, sp. zn. 29 Odo 61/2006 a ze dne 16. února 2006, sp. zn. 29 Odo 338/2005. Ve všech těchto rozhodnutích, jež musí být dovolatelce známa a na něž Nejvyšší soud odkazuje, zodpověděl otázku kladenou dovoláním shodně s napadeným rozhodnutím, takže zabývat se dovoláním v této věci meritorně, pokládá za zbytečné.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.) a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. srpna 2006
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu