ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.268.2006.1
sp. zn. 29 Odo 268/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Tomáše Brauna v právní věci žalobkyně JUDr. T. Z., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně Ch. a. s., proti žalované České republice - Finančnímu úřadu pro Prahu 10, o zaplacení částky 3,100.757,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 122/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2005, č.j. 13 Cmo 442/2004 31, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. října 2004, č.j. 7 Cm 122/2001-22, odkazuje na ustanovení §7, §103 a §104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), řízení zastavil (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro Prahu 10 (výrok III.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 7. září 2005, č.j. 13 Cmo 442/2004-31, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že pravomoc soudů v dané věci rozhodnout je dána a požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání, jež je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že po skutkové i právní stránce jde o věc typově shodnou s těmi, které Nejvyšší soud mezi týmiž účastníky (včetně identické organizační složky státu) na téma soudní pravomoci řešil v usneseních ze dne 30. září 2005, sp. zn. 29 Odo 137/2005, 29 Odo 256/2005 a 29 Odo 415/2005, ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 29 Odo 964/2005, 29 Odo 1068/2005, 29 Odo 1179/2005 a 29 Odo 1202/2005, ze dne 15. února 2006, sp. zn. 29 Odo 61/2006 a ze dne 16. února 2006, sp. zn. 29 Odo 338/2005. Ve všech těchto rozhodnutích, jež musí být dovolatelce známa a na něž Nejvyšší soud odkazuje, zodpověděl otázku kladenou dovoláním shodně s napadeným rozhodnutím, takže zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá za zbytečné.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.) a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. července 2006
JUDr. Petr Gemmel, v.r.
předseda senátu