ECLI:CZ:NS:2007:11.TDO.48.2007.1
sp. zn. 11 Tdo 48/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. března 2007 o dovolání obviněného M. O. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2006, sp. zn. 3 To 603/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 10 T 42/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného M. O. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 24. května 2006, č. j. 10 T 42/2006-89, byl obviněný M. O. uznán vinným trestným činem provozování nepoctivých her a sázek podle §250c odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §250c odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle §250c odst. 1, §53 odst. 1 byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 10.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věcí, které jako nález vydal PČR OO ve V. dne 9. října 2005, č. j. ORCK-973/VE-2005, a to:
-3 kusy pryžových koleček tmavohnědé barvy, z toho jedno s nálepkou „A. F. M.“,
- M. d. ze dne 22. července 2005 s vlepenými cedulemi s číselnými řadami a nápisy „malá, velká“.
Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu provozování nepoctivých her a sázek podle §250c odst. 1 tr. zák. dopustil tím, že dne 9. října 2005 od poledních hodin do 15,40 hodin v K., okres Č. K., poblíž nádraží v rámci probíhající poutě provozoval peněžní hru zvanou „skořápky“ (placičky), zneužívaje své obratnosti při manipulaci s pryžovými kolečky tak, že to pro běžného pozorovatele nebylo možné pouhým zrakem odhalit a v důsledku toho neměli účastníci hry rovné postavení.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2006, sp. zn. 3 To 603/2006, bylo podle §265 tr. řádu odvolání obviněného jako nedůvodné zamítnuto.
Obviněný podal proti tomuto usnesení odvolacího soudu prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu. Odkázal v něm na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť „rozhodnutí krajského, resp. okresního soudu“ podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovoláním se domáhá zrušení napadeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově, a to v celém jeho rozsahu a nového rozhodnutí ve věci. Obviněný je toho názoru, že skutek soudem kvalifikovaný jako trestný čin provozování nepoctivých her a sázek podle §250c odst. 1 tr. zák. nebyl právně kvalifikován v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva a tvrdí, že jednání, jímž byl uznán vinným, není trestným činem ve smyslu ust. §3 zák. č. 140/61 Sb., v platném znění, neboť znaky tohoto jednání nejsou v zákoně popsány. Dovolatel soudům vytýká, že v jejich rozhodnutích není uvedena jediná zmínka o tom, jak soudy dospěly k právnímu závěru (na základě jakých provedených důkazů nebo jakých skutečností), že provozoval peněžitou hru, která by účastníkům nezaručovala rovnou možnost výhry (tedy nepoctivou hru), dokonce dle něj „v usnesení krajského soudu ani v rozsudku okresního soudu není ani zmínka o tom, že by se v inkriminovaný den na inkriminovaném místě takovéto hry vůbec účastnili nějací účastníci.“ Dovolatel dále poukazuje na to, že z provedených důkazů, jimiž jsou zejména svědecké výpovědi, jednoznačně vyplývá, že žádný ze svědků ve své výpovědi neuvedl, že by měl provozovat nějakou nepoctivou hru a rovněž neuvedl, že by se takovéto hry účastnily jakékoliv osoby, které by se jí musely účastnit svým aktivním chováním, tj. sázením. Uvedl dále, že svědci jednoznačně vyloučili, že by hru provozoval. Namítl nadto, že okresní soud ve svém rozhodnutí neuvedl, na základě jakých provedených důkazů a skutkových zjištění dospěl k závěru, že obviněný provozoval nepoctivou hru, která nezaručuje rovnou možnost výhry všem účastníkům a soudu nebyla známá žádná pravidla hry, kterou měl provozovat, ani svědkové o nich nehovořili a nemohl za předpokladu, že jako obviněný měl hru provozovat, pak dovodit závěr o tom, jaká možnost výhry byla zaručena, tedy rovná či nerovná. Soudům vytknul, že o uvedené skutečnosti si soud nemůže učinit vlastní závěr bez řádně provedeného dokazování, např. výslechem poškozeného, provedením vyšetřovacího pokusu, znaleckým zkoumáním apod. Upozornil na to, že při takovém výkladu zákona a jeho aplikaci by bylo možné považovat za nepoctivou hru každou hru, neboť žádná hra nezaručuje rovnou možnost výhry. Dle názoru dovolatele v provedeném dokazování tak chybí jakákoli opora pro závěr soudu ve vztahu k nerovnosti možnosti výhry. Konstatoval, že z provedeného dokazování je zřejmé, že jednání obviněného nelze právně kvalifikovat jako trestný čin provozování nepoctivých her a sázek podle §250c odst. 1 tr. zák., a naopak jeho jednání zcela jednoznačně nemohlo naplnit skutkovou podstatu žádného trestného činu. Dovolatel na základě uvedeného shrnul, že okresní a posléze krajský soud jej uznal vinným trestným činem pouze na základě domněnky, pouze na základě výkladu soudní praxe ve skutkově neshodných případech, aniž by tyto blíže jakkoli uvedl, tedy na základě precedentního práva a nikoliv na základě úplně zjištěného skutkového stavu a řádného hodnocení provedených důkazů v trestním řízení. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. srpna 2006, sp. zn. 3 To 603/2006, a sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný dle ustanovení §226 písm. b) tr. řádu zprošťuje obžaloby.
K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ve svém vyjádření zdůraznil, že postih u trestného činu podle §250c se stanoví provozovateli peněžní nebo jiné podobné hry nebo sázky, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, a trestnost nezávisí na podvodném jednání pachatele, ale vychází z charakteru takto provozované hry. Dle státního zástupce je zřejmé, že hra „skořápky“ patří do této kategorie proto, že při ní provozovatel používá obratných manipulací, které nelze zrakem odhalit a trestnost spočívá v tom, že pravidla této hry, i když hlavní roli hrají zručnost a hbitost provozovatele hry, neposkytují stejné podmínky a možnosti výhry všem účastníkům. Podle §250c tr. zák. možnost zneužití obratnosti provozovatele hry má za následek, že hra je nepoctivou, a proto v daném případě postačuje zadokumentovat samotnou skutečnost, že provozovatel takovou hru provozoval, aniž je nutno dokazovat jakékoli podvodné jednání. Podle názoru státního zástupce skutečnost, že obviněný dne 9. října 2005 provozoval v K. hru zvanou „skořápky“, prokazují svědecké výpovědi L. S., T. K. a M. Ch., jakož i další opatřené důkazy. Státní zástupce uzavřel, že napadená rozhodnutí netrpí žádnou vadou, kterou by bylo třeba odstranit cestou dovolání a dovolání obviněného hodnotil jako zjevně neopodstatněné a navrhl je odmítnout podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. Současně souhlasil, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné (§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. řádu), bylo podáno obviněným prostřednictvím obhájce (§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu), v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu) a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. řádu.
Dále se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. řádu, neboť uplatnění námitek, které naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. řádu, proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu, poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoli hmotně právních. Tento dovolací důvod tedy neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění ani neúplnost provedeného dokazování.
Uvedené podmínky nesplňovala ta část námitek dovolatele, kterými zpochybňoval skutková zjištění soudů, když poukazoval na to, že žádný ze svědků ve své výpovědi neuvedl, že by měl provozovat nějakou nepoctivou hru a rovněž neuvedl, že by se takovéto hry účastnily jakékoliv osoby, které by se jí musely účastnit svým aktivním chováním, tj. sázením. Dle dovolatele naopak svědci jednoznačně vyloučili, že by obviněný provozoval hru a namítal, že soudu nebyla známá žádná pravidla hry, kterou měl obviněný provozovat, ani svědkové o ní nehovořili. Stejně tomu tak bylo v případě námitek, jež se týkaly návrhů na doplnění dokazování k závěru soudu ve vztahu k nerovnosti možnosti výhry (výslechem poškozeného, provedením vyšetřovacího pokusu, znaleckým zkoumáním). Z povahy těchto námitek dovolatele je zřejmé, že jejich prostřednictvím napadal údajné vady skutkových zjištění učiněných soudy, nikoli vady právního posouzení zjištěného skutku. Námitkami tohoto druhu však dovolatel vybočoval z rámce deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, takže k nim Nejvyšší soud při svém rozhodování nepřihlížel (k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 732/02, IV. ÚS 73/03).
Naproti tomu jako relevantní z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu shledal Nejvyšší soud námitku dovolatele, kterou zpochybňoval závěr soudů, že zjištěným skutkem naplnil skutkovou podstatu trestného činu provozování nepoctivých her a sázek podle §250c odst. 1 tr. zák., pro tvrzenou absenci všech podstatných znaků skutkové podstaty konkrétním úmyslným jednáním pachatele.
Shledal však, a to i z pohledu relevantně uplatněného dovolacího důvodu, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu provozování nepoctivých her a sázek podle §250c se dopustí, kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům. Z tzv. právní věty výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně se podává, že soud považoval za naplněné znaky skutkové podstaty trestného činu, které spočívají v tom, že obviněný se dopustil jednání - provozování hry podobné hře peněžní, jejichž pravidla nezaručují rovné možnosti všem účastníkům. Tyto závěry mají oporu v konkrétních skutkových zjištěních, obsažených v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s odpovídající částí odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů.
Soud prvního stupně přitom v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně vysvětlil důvody, proč danou hru podobnou hře peněžní nelze považovat za hru, jejíž pravidla zaručují rovné možnosti výhry. Správně rovněž dospěl k závěru, že k uplatnění znaku „provozuje jinou podobnou peněžní hru nebo sázku“ není nutné, aby provozovatel fakticky uzavřel sázku s některým z hráčů nebo, aby bylo dokonce prokázáno, že tuto sázku vyhrál. Zmíněný znak je naplněn již tím, že obviněný možnost zapojení do hry nabízel procházejícím osobám. S těmito důvody se ztotožnil i soud odvolací. Nadto opřel soud prvního stupně interpretaci znaků skutkové podstaty trestného činu dle §250c tr. zák. o přesvědčivé a transparentní odlišení od znaků trestného činu dle §118a odst. 1 tr. zák. S uvedenými závěry obou soudů se Nejvyšší soud ztotožňuje. Připomíná toliko, že hra „skořápky“, resp. „placičky“, je hrou, jíž se účastní jednak její provozovatel, využívající své zručnosti při přemisťování koleček z místa na místo, a dále pak třetí osoba, která proti provozovateli sází peníze a snaží se uhodnout, na kterém místě se nachází označené kolečko poté, co s nimi provozovatel nějakou dobu manipuloval. Člověk běžných schopností není schopen tyto přesuny spolehlivě sledovat, resp. je postřehnout a zaznamenat, pročež za takové situace pouze hádá, kde se kolečko nachází a při jejich celkovém počtu tři je tedy pravděpodobnost provozovatele na výhru dvakrát vyšší. Je tedy zřejmé, že tato hra rovné možnosti výhry pro účastníky nezaručuje.
Okresní soud v Českém Krumlově, jakož i Krajský soud v Českých Budějovicích tudíž při interpretaci a aplikaci pojmu jiné podobné hry, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, obsaženého v zákonném vymezení skutkové podstaty trestného činu provozování nepoctivých her a sázek dle §250c tr. zák., plně respektovaly nezbytná interpretační a aplikační hlediska dopadající na předmětná zákonná ustanovení.
Nejvyšší soud v rámci přezkumu opodstatněnosti dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu dle §265 odst. 1 písm. g) tr. řádu dospěl tudíž k závěru, že rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v předmětné věci spočívá na správném právním posouzení skutku, a to z pohledu namítané absence naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu provozování nepoctivých her a sázek dle §250c tr. zák. dodržením hledisek plynoucích z příslušných ustanovení trestného zákona. Nalézací a odvolací soud ve svých rozsudcích dále plně dostály požadavkům plynoucím z §125 odst. 1 tr. řádu. Na základě skutkových zjištění učiněných soudy obou stupňů byly v jednání obviněného správně shledány všechny zákonné znaky trestného činu provozování nepoctivých her a sázek dle §250c tr. zák., kdy popis skutku, jenž je uveden v tzv. skutkové větě rozsudku, v posuzovaném případě odpovídá všem znakům rozhodným z hlediska subjektivní a objektivní stránky skutkové podstaty předmětného trestného činu.
S ohledem na skutečnosti výše uvedené Nejvyšší soud dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.
V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu předmětné dovolání Nejvyšší soud odmítl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 23. března 2007
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman