Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2007, sp. zn. 28 Cdo 1334/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.1334.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.1334.2006.1
sp. zn. 28 Cdo 1334/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce O. K. D., a. s., č. k. K. I., a. s., proti žalované C. - CZ, s. r. o., zastoupené advokátem, o vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, pod sp. zn. 110 C 99/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2005, č.j. 8 Co 575/2005-94, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě svým rozsudkem shora uvedeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 25. 1. 2005, č.j. 110 C 99/2004-53, že žalovaná je povinna vyklidit a předat žalobci nebytové prostory v H. – M., na Hlavní třídě, a to v domech č. p. 386 a 387 (restaurace, pivnice, herna, bar, bufet). Zároveň rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, podle nichž byly mezi účastníky uzavřeny dvě nájemní smlouvy na dobu neurčitou podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Žalobce dal dne 27. 1. 2004 žalované výpověď z obou nájmů; tato byla doručena na nově sdělenou adresu žalované (v H. – Š.) dne 30. 1. 2004 tak, že tři pověřené osoby vhodily výpověď do schránky a současně byla kopie předána paní P., jež byla na udané adrese přítomna. Odvolací soud považoval z těchto úkonů za účinné doručení výpovědi z nájmu vhozením do schránky. Nájemní vztah mezi účastníky proto skončil podle §12 citovaného zákona a sjednané jednoměsíční výpovědní lhůty dne 29. 2. 2004; výpověď mohla být dána bez uvedení důvodu s ohledem na nájem sjednaný na dobu neurčitou (§10 cit. zák.). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřovala v zásadním právním významu napadeného rozsudku. Důvody dovolání shledávala v nesprávném právním posouzení věci a ve vadě řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaná namítla, že pro doručení výpovědi z nájmu nestačí pouhé vhození do poštovní schránky označené firmou nájemce, a že jí nebylo umožněno, aby se účastnila odvolacího jednání. Navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce se k dovolání nevyjádřil. Nejvyšší soud zjistil, že žalovaná, zastoupená advokátem, podala dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná dovozovala přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a uplatněné dovolací důvody, jež by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod §241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. Dovolání však není přípustné. Především nebylo možné přezkoumat ta dovolací tvrzení, která směřovala k procesním vadám napadeného rozsudku. Opírá-li se dovolání – co do přípustnosti - pouze o zásadní právní význam napadeného rozsudku, není možné podle konstantní judikatury přezkoumat ta dovolací tvrzení, které odpovídají dovolacímu důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, publikované v Soudní judikatuře č. 7/2004). Pro výklad účinnosti (perfekce) právního úkonu podle §45 odst. 1 o. z. a zde konkrétně pro doručení výzvy platí, že jednostranný písemný projev vůle je účinný vůči adresátovi okamžikem resp. dnem, kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit (např. vložením do poštovní schránky v místě bydliště adresáta, zdržuje-li se tam). Není případně rozhodné, že se v tento den adresát o obsahu právního úkonu nedozvěděl. Tato interpretace je použita jak v konstantním znění komentářů k §45 o. z. tak i v judikatuře Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 28 Cdo 72/2004, též uveřejněný v Soudní judikatuře č. 7/2004). Zbývá dodat, že nejen vhození písemnosti do poštovní schránky na adrese udané žalovanou, ale i celý průběh doručení (svědkové, předání fotokopie) svědčí o tom, že žalobce dostatečně zajistil, aby se výpověď z nájmu nebytových prostor dostala do dispoziční sféry žalované. Zákonné předpoklady §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. tedy nebyly naplněny, neboť pro věc určující hmotněprávní otázka již byla řešena judikaturou bez jakékoli kontradikce a odvolací soud ji vyřešil v souladu s hmotným právem. Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalované odmítl. Protistraně nevznikly v řízení žádné náklady. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 26. dubna 2007 JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/26/2007
Spisová značka:28 Cdo 1334/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.1334.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28