ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.701.2007.1
sp. zn. 28 Cdo 701/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce V. A., zastoupeného advokátem, proti žalovanému H. s. B. – K., zastoupenému advokátkou, o určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 4 C 242/2005, o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 10. 2006, č. j. 20 Co 293/2006-101, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
I.
1. Krajský soud v Hradci Králové svým rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2006, č.j. 4 C 242/2005-77, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že všechna usnesení ze zápisu z valné hromady H. s. B. – K., konané dne 6. 5. 2005, o kterých se hlasovalo, jsou neplatná. Odvolací soud také zavázal žalobce nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 7.977,- Kč.
2. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním a právním posouzením věci soudem prvního stupně včetně závěru, že při jednání valné hromady žalovaného byla dodržena všechna ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Podle odvolacího soudu nebylo možné považovat rozhodnutí valné hromady ze dne 6. 5. 2005 za neplatné jen proto, že Ing. V. disponoval na základě plných mocí při hlasování celkem čtyřmi hlasy, ač měl mít údajně hlas jen jeden (§22 odst. 3 cit. zák.); výsledek hlasování by byl stejný, tedy přijetí návrhů.
3. Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Podle dovolatele napadený rozsudek vycházel ze skutkových zjištění, která neměla oporu v provedeném dokazování, a v předmětném rozhodnutí též shledal dovolatel zásadní právní význam. Neplatnost rozhodnutí valné hromady byla podle dovolatele způsobena nesprávným právním názorem mandátové komise na ustanovení §26 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., což zapříčinilo nesprávné rozdělení hlasů jednotlivým volitelům. Dovolatel také přiložil k dovolání listiny, z nichž dovozoval, že k nesprávnému přidělení hlasů došlo nejen u Ing. V., ale také u dalších účastníků valné hromady - tím se odvolací soud nezabýval. Dovolatel žádal, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
4. Žalovaný se k dovolání písemně nevyjádřil.
II.
5. Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 občanského soudního řádu, dále „o. s. ř.“). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., tedy přípustnost pro otázku zásadního právního významu napadeného rozsudku. Dovolací důvody spatřoval v tvrzeních, odpovídajících ustanovením §241a odst. 2 písm. b/, odst. 3 o. s. ř.
6. Dovolání není přípustné.
7. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokládá se tedy, že dovolací soud bude při posouzení přípustnosti dovolání reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně označí (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 541/2004, Soudní judikatura č. 7/2004, str. 536, implicite též nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 414/01, Sbírka nálezů a usnesení sv. 29, č. 23). Taková právní otázka není v podaném dovolání (včetně jeho doplnění) výslovně vymezena, a proto nelze po dovolacím soudu žádat, aby se stal dovolací přezkum bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity danými v §242 o. s. ř. (a v důsledcích i s vůdčí procesní zásadou rovnosti účastníků).
8. Dovolatel podal dovolání též proto, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo vycházet ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o. s. ř.). Tento dovolací důvod může být však použit jen tehdy, vyplývá-li přípustnost dovolání z §237 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř. (viz text odst. 3 citovaného ustanovení). Způsobilým dovolacím důvodem není tam, kde přípustnost dovolání závisí na úvaze dovolacího soudu, zda napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). A právě o tuto procesní situaci zde šlo, neboť nižší instance rozhodly obsahově stejně.
9. Důkazy předložené dovolatelem současně s podaným dovoláním, jež mají potvrdit skutečnost, že došlo k neoprávněnému přidělení hlasů na valné hromadě i ostatním účastníkům, proto nemůže dovolací soud brát v úvahu, neboť v dovolacím přezkumu, potenciálně přípustném jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., jsou skutkové námitky nerozhodné; to platí tím spíše o těch, jimiž by měla být správnost napadeného rozhodnutí poměřována z hlediska skutkových novot (srov. §241a odst. 4 o. s. ř.).
10. Dovolací soud, z důvodů výše uvedených, podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. dovolání žalobce odmítl.
11. Žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 25. října 2007
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu