ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.1045.2007.1
sp. zn. 6 Tdo 1045/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. září 2007 dovolání, které podal obviněný V. E., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. 3 To 244/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 11 T 112/2006, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. E. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 11 T 112/2006, byl obviněný V. E. uznán vinným, že
dne 21. 11. 2006 v době od 14.30 hod. do 14.50 hod. v katastrálním území B., u M. rybníka na rybářský prut ulovil bez povolení 4 štiky o hmotnosti 6 kg z majetku R. K. Ř. s. r. o.
Takto popsané jednání soud prvního stupně právně kvalifikoval jako trestný čin pytláctví podle §178a odst. 1 tr. zák. Za tuto trestnou činnost byl obviněný odsouzen podle §178a odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný V. E. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 4. 2007, sp. zn. 3 To 244/2007, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Citovaná rozhodnutí soudů obou stupňů napadl obviněný V. E. prostřednictvím obhájce dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho názoru rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Nesprávné právní posouzení skutku obviněný shledal v tom, že soudy při konstrukci odsuzujících rozhodnutí nevzaly v úvahu skutková zjištění, která byla v průběhu řízení učiněna a porušily tak zákon v ustanoveních §3 odst. 1, §178a odst. l tr. zák. Dále rozhodnutí vydaly, aniž byly splněny podmínky ustanovení §2 odst. 5 tr. ř.
Obviněný namítl, že soudy obou stupňů pochybily, pokud jej uznaly vinným trestným činem pytláctví podle §178a odst. 1 tr. zák. Ačkoliv k prokázání své obhajoby navrhl ohledání místa samého (zjištění výhledových poměrů z místa, z něhož měli policisté sledovat jeho počínání na břehu rybníka), tak návrhu na doplnění dokazování i přes trvající nejasnosti nebylo vyhověno. Soudy se nevypořádaly ani s námitkou obhajoby stran oprávněnosti použití střelné zbraně policistou ČR na místě samém s poukazem na ustanovení §39 odst. 1 zákona o policii. Obviněný se rovněž v podrobnostech vyjádřil k provedeným důkazům, přičemž vytkl jejich nesprávné hodnocení soudy a dovodil, že skutková zjištění v důsledku odmítnutí jeho návrhu na doplnění dokazování nevedla k úplnému objasnění skutkového stavu. Skutek, jak byl zjištěn, proto není trestným činem podle §178a odst. 1 tr. zák. a právní posouzení skutku je nesprávné. V postupu soudů byla porušena ústavní zásada na spravedlivý proces.
V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích i předcházející rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci a dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř.
K podanému dovolání se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedla, že obviněný na podporu jím uplatněného dovolacího důvodu neuvádí žádné námitky, kterými by byl dovolací důvod, jenž slouží k nápravě právních pochybení, naplněn. V podstatě se domáhá změny skutkových zjištění, ke kterým soudy po provedeném dokazování dospěly, přičemž jinou námitku, než že došlo k porušení zásad uvedených v §2 odst. 5 tr. ř., nevznesl. Obviněný setrvává na své obhajobě, že se trestné činnosti nedopustil, že se skutek udál odlišně od zjištění soudů. Jeho dovolací argumentace neodpovídá požadavku na kvalifikovaný způsob odůvodnění použitého dovolacího důvodu, je podložena výhradně skutkovými námitkami a zvolený způsob odůvodnění dovolání obsahově nekoresponduje žádnému ze zákonných dovolacích důvodů ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Obviněný prosazuje změny právního posouzení přisouzeného skutku, odmítajíc rozhodná skutková zjištění soudů, včetně závěrů o zavinění a jeho formě. Státní zástupkyně zdůraznila, že soudy vycházely z konkrétních skutkových zjištění, která v rozhodnutích vyložily i odůvodnily a o něž následně opřely právní posouzení trestné činnosti obviněného jako trestného činu pytláctví podle §178a odst. 1 tr. zák. Nelze přitom dospět k závěru, že by mezi takto učiněnými skutkovými zjištěními a jejich následným hodnocením existoval extrémní nesoulad.
S poukazem na uvedené skutečnosti státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a rozhodnutí učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. I pro případ, že by dovolací soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanoveních §265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř., vyjádřila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného V. E. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§265e odst. 1, 3 tr. ř.].
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který lze aplikovat v případě, když rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V rámci citovaného důvodu dovolání je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí zhodnocení otázky nespočívající přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Z dikce předmětného ustanovení přitom plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat pouze vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup při hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Při rozhodování vychází z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav posuzuje správnost hmotně právního posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Těžiště dokazování je v řízení před prvostupňovým soudem a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a není oprávněn přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět nebo opakovat (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.).
Podle názoru Nejvyššího soudu obviněný V. E. uplatňuje v dovolání námitky, které deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově nenaplňují. Obviněný vznáší v podrobnostech výtky, jež primárně směřují do oblasti skutkových zjištění včetně úplnosti dokazování a hodnocení ve věci provedených důkazů, přičemž z tvrzených procesních nedostatků až následně spatřuje vady ve smyslu uplatněného důvodu dovolání. Jak již bylo výše uvedeno, samotná skutková zjištění Nejvyšší soud nemůže v dovolacím řízení přezkoumávat a je jimi naopak vázán. V posuzované trestní věci to znamená, že pro dovolací soud je rozhodující zjištění, podle něhož obviněný spáchal posuzovaný skutek tak, jak je popsán ve skutkové větě výroku o vině v rozsudku prvostupňového soudu a rozveden v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů. V dovolání obviněný nenamítá, že předmětný skutek (viz jeho doslovná citace konstatovaná výše), který shledal bezchybným též odvolací soud, byl nesprávně právně posouzen, nebo že by rozhodnutí spočívalo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jeho výhrady směřují výlučně proti konečným skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě Okresní soud v Jindřichově Hradci (následně i Krajský soud v Českých Budějovicích) učinil právní závěr, že svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu pytláctví podle §178a odst. 1 tr. zák.
Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci plyne, jaké skutečnosti soud vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil, zejména pokud si vzájemně odporovaly. Z odůvodnění rozhodnutí je rovněž patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obviněného, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona (vše v podrobnostech na str. 4 rozsudku prvostupňového soudu). Tyto závěry dále rozvedl Krajský soud v Českých Budějovicích na str. 3 až 5 odůvodnění napadeného usnesení, jenž ve věci rozhodl po doplnění dokazování u veřejného zasedání konaného o odvolání.
Lze připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením §265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci.
Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného V. E. odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. září 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k