Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2007, sp. zn. 6 Tdo 518/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.518.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.518.2007.1
sp. zn. 6 Tdo 518/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. května 2007 dovolání, které podal obviněný J. Z., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 12. 2006, sp. zn. 11 To 502/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 148/2005, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Z. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. 3 T 148/2005, byl obviněný J. Z. uznán vinným, že dne 12. ledna 2005 kolem 19.15 hod. na křižovatce jako řidič osobního motorového vozidla zn. BMW 530 DL 71, při odbočování vlevo nedal přednost v jízdě protijedoucímu osobnímu vozidlu zn. Renault Megane Scenic, jedoucímu nepovolenou rychlostí nejméně 68 km/hod. řízenému H. S., v důsledku čehož došlo k čelnímu střetu a odhození obou vozidel na vozidlo zn. Volkswagen Golf 19, řízené J. M., stojící za vozidlem zn. BMW, přičemž H. S. utrpěl otevřenou ránu kolene, spolujezdkyně ve vozidle zn. BMW Z. V., utrpěla mnohočetné oděrky a podkožní krevní výrony v obličeji a zhmoždění měkkých tkání levého kolene, což si vyžádalo léčení v trvání 21 dnů a spolujezdkyně ve vozidle zn. Volkswagen Golf A. H., utrpěla úplné zadní vymknutí v levém loketním kloubu, zhmoždění měkkých tkání bederní páteře vlevo a zhmoždění levé kyčelní krajiny, což si vyžádalo pracovní neschopnost v době od 12. ledna 2005 do 31. ledna 2005. Takto zjištěné jednání obviněného soud prvního stupně kvalifikoval jako trestný čin ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. a odsoudil jej podle §223 tr. zák. za použití §53 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 5.000,- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by uložený trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle §229 odst. l tr. ř. byli poškození zdravotní pojišťovna a J. M., odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. Z. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 12. 2006, sp. zn. 11 To 502/2006, podle §256 tr. ř. zamítnuto. Citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (výrok o zamítnutí odvolání) napadl obviněný J. Z. prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V odůvodnění podání obviněný konstatoval, že jeho jednání nebylo možno posoudit podle příslušných ustanovení trestního zákona jako trestný čin ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. Je přesvědčen, že svým jednáním se nedopustil trestného činu. Podle názoru obviněného tato skutečnost vyplývá ze znaleckého posudku, jenž byl k jeho zadání vypracován soudním znalcem Ing. P. Š. a který měl soud při úvaze o vině k dispozici. Obviněný namítl, že svým vozidlem nevytvořil překážku v jízdě protijedoucímu vozidlu Renault Megane Scenic. Podle jeho přesvědčení byla dopravní nehoda zaviněna řidičem protijedoucího vozidla H. S., který při průjezdu křižovatky, kde k nehodě došlo, jel nepřiměřenou a nepovolenou rychlostí. Nebýt této skutečnosti, tak by k dopravní nehodě nedošlo. Obviněný nemohl střetu vozidel zabránit. Skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc odvolacímu soudu vrácena k dalšímu řízení. K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru bylo dovolání sice podáno s odkazem na důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ve skutečnosti směřuje výlučně proti hodnocení důkazů, čímž napadá soudem učiněná skutková zjištění. Dovolatel nejen namítá, že svým vozidlem nevytvořil protijedoucímu vozidlu řízenému poškozeným S. náhlou překážku (podle dosud uplatňované obhajoby do křižovatky vůbec nevjel), ale i že dopravní nehoda vznikla výlučně v důsledku nepřiměřené rychlosti poškozeného S. (tj. nikoliv, že by se na vzniku dopravní nehody tento poškozený pouze podílel). Státní zástupce připomněl, že skutkovými zjištěními, jak je učinily soudy nižších stupňů a pokud k nim dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky, je dovolací soud vázán. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán toliko tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Údajně nesprávná skutková zjištění nemohou být důvodem dovolání podle zmíněného, ale ani podle žádného jiného dovolacího důvodu, jak jsou zakotveny v §265b tr. ř. S poukazem na popsané skutečnosti státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, a to jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. a rozhodnutí učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Současně vyslovil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí dovolacího soudu ve věci. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného J. Z. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2, 3 tr. ř.). Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který lze aplikovat v případě, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci citovaného důvodu dovolání lze namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí zhodnocení otázky nespočívající přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Z dikce předmětného ustanovení přitom plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat pouze vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup při hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Je zásadně povinen vycházet z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav posuzuje správnost hmotně právního posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Těžiště dokazování je v řízení před prvostupňovým soudem a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a není oprávněn přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět nebo opakovat (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Podle názoru Nejvyššího soudu obviněný J. Z. uplatnil v dovolání námitky, které jím deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově nenaplňují. Obviněný tvrdí, že svým jednáním se nedopustil trestného činu, jímž byl uznán vinným, což podle jeho názoru vyplývá ze znaleckého posudku z oboru silniční dopravy, jenž byl obhajobou předložen. Zdůrazňuje, že svým vozidlem nevytvořil překážku v jízdě vozidlu řízenému poškozeným H. S. Připomíná, že jmenovaný jel při průjezdu křižovatkou nepovolenou rychlostí a v jeho jednání shledává výlučné zavinění dopravní nehody. Nutno zdůraznit, že všechny vznesené výhrady primárně vytýkají nesprávnost skutkových zjištění včetně hodnocení ve věci provedených důkazů, přičemž z tvrzených procesních nedostatků a vlastní skutkové verze události obviněný dovozuje vady ve smyslu uplatněného důvodu dovolání. Jak již bylo výše řečeno, samotná skutková zjištění Nejvyšší soud nemůže v dovolacím řízení přezkoumávat a je jimi naopak vázán. V posuzované trestní věci to znamená, že pro dovolací soud je rozhodující zjištění, jak je popsáno v tzv. skutkové větě výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a rozvedeno v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů. V dovolání obviněný nenamítá, že předmětný skutek (viz jeho doslovná citace konstatovaná výše), který shledal bezchybným i odvolací soud, byl nesprávně právně posouzen, nebo že by rozhodnutí spočívalo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jeho výhrady směřují výlučně proti konečným skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě Okresní soud v Hradci Králové (následně i Krajský soud v Hradci Králové) učinil právní závěr, že zjištěným jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. Z odůvodnění rozsudku prvostupňového soudu vyplývá, které skutečnosti soud vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, zejména pokud si vzájemně odporovaly. Z odůvodnění rozhodnutí je rovněž patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obviněného a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona. Lze připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením §265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uváděných námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci. Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného J. Z. odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 30. května 2007 Předseda senátu: JUDr. Jiří H o r á k

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2007
Spisová značka:6 Tdo 518/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.518.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28