ECLI:CZ:NS:2007:8.TDO.535.2007.1
sp. zn. 8 Tdo 535/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. května 2007 o dovolání obviněného J. D., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 4 To 495/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 1 T 56/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. D. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 15. 7. 2005, sp. zn. 1 T 56/2005, uznal obviněné F. B., M. D., I. G., M. G. a J. D. vinnými, že:
obvinění F. B., M. D., I. G., J. D. a I. B., jehož trestní řízení není dosud skončeno, společně
I. v době od 10:00 hod. dne 11. 4. 2004 do 17:00 hod. dne 20. 5. 2004 na hřbitově v obci T.,
- pomocí šroubováku odstranili z pomníku hrobu, sošku těla Krista z bronzu – výška 40 cm, čímž způsobili majiteli J. V. škodu odcizením ve výši 2.160,- Kč, ke škodě poškozením pomníku nedošlo
- z pomníku hrobu odcizili sošku těla Krista z barevného kovu o velikosti 40 cm, čímž způsobili majiteli A. R. škodu odcizením nejméně 2.160,- Kč, ke škodě poškozením pomníku nedošlo
- odcizili z pomníku hrobu sošku těla Krista s mosazným křížem o výšce 50 cm, rozměru kříže 60 x 20 cm, čímž majiteli A. K. způsobili škodu odcizením ve výši 8.440,- Kč, ke škodě poškozením pomníku nedošlo
- z desky hrobu odcizili sošku těla Krista, výše 60 cm, čímž majiteli I. Š. vznikla škoda odcizením ve výši 12.320,- Kč, ke škodě poškozením pomníku nedošlo
- z mramorového kříže hrobu odcizili sošku těla Krista s kovovým křížem o výšce 40 x 20 cm ze slitiny bronzu, čímž majiteli Ing. J. E. vznikla škoda odcizením ve výši 5.220,- Kč
- z hrobu odcizili z kříže hrobu sošku těla Krista spolu z barevného kovu o výšce 60 cm, čímž majitelce V. Š. vznikla škoda odcizením 5.220,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- z hrobu odcizili z kříže bronzovou sošku těla Krista o výšce 30 cm, čímž majitelce K. V. vznikla škoda odcizením ve výši 5.220,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- z hrobu vedle márnice odcizili sošku těla Krista spolu s křížem z barevného kovu o výšce 40 cm, čímž majitelce M. V. způsobili škodu odcizením ve výši 5.220,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- z kříže hrobu odcizili sošku těla Krista z tmavého kovu o výšce 50 cm, čímž majitelce J. T. způsobili škodu odcizením ve výši 5.220,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- odcizili z desky hrobu sošku klečící Panny z barevného kovu o výšce 50 cm, čímž majiteli J. Š. způsobili škodu odcizením ve výši 5.200,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- z pomníku hrobu po levé straně hřbitova odcizili kříž se soškou těla Krista z barevného kovu o výšce 50 cm, čímž způsobili majiteli A. K. škodu odcizením ve výši nejméně 5.220,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- z desky hrobu odcizili sošku Panny Marie z barevného kovu o výšce 40 cm, čímž majiteli M. H. způsobili škodu odcizením ve výši 10.100,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- z kříže hrobu odcizili sošku těla Krista z bronzu, čímž majiteli J. Š. způsobili škodu odcizením ve výši 1.860,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- odcizili z hrobu keramickou plastiku Krista a vychýlili náhrobek směrem dovnitř, čímž majiteli J. T. vznikla škoda poškozením ve výši nejméně 5.000,- Kč,odcizením vznikla škoda ve výši 1.800,- Kč
II. v době od 11:00 hod. dne 14. 5. 2004 do 16:00 hod. dne 19. 5. 2004 na hřbitově v obci B.
- pomocí šroubováku odstranili z žulového kříže uprostřed hřbitova bronzový odlitek umučeného Krista o velikosti 50 cm, čímž způsobili odcizením škodu ve výši 8.440,- Kč majiteli Obecnímu úřadu B., k poškození kříže nedošlo
- pomocí šroubováku z hladkého kříže odstranili bronzový hladký kříž o velikosti 50 cm, stáří 12 let, čímž způsobili majitelce O. B. škodu odcizením ve výši 2.160,- Kč, k poškození kříže nedošlo
- za pomoci šroubováku odstranili z hrobu bronzový kříž s ukřižovaným Kristem s trnovou korunou, vysoký 50 cm, stáří 60 let, čímž způsobili majitelce L. O. škodu odcizením ve výši 8.440,- Kč, k poškození hrobu nedošlo
- šroubovákem odstranili z bronzového kříže na hrobě ukřižovaného Krista s trnovou korunou, podle předlohy Myslbeka, stáří 50 let, čímž způsobili majitelce Z. K. škodu odcizením ve výši 8.440,- Kč a škodu poškozením bronzového kříže ve výši 5.000,- Kč
- odcizili z hrobu kříž o velikosti 80 cm s bronzovým Kristem o velikosti 70 cm, čímž vznikla majiteli P. Š. škoda odcizením ve výši 9.250,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- pomocí šroubováku odcizili z hrobu kříž z barevného kovu o velikosti 60 cm, na kterém byl umístěn ukřižovaný Kristus z bronzu o velikosti 55 cm, podle předlohy Myslbeka, stáří 60 let, čímž způsobili majitelce M. H. škodu odcizením ve výši 9.230,- Kč a škodu poškozením hrobu ve výši 1.000,- Kč,
III. v době od 17:00 hod. dne 6. 6. 2004 do 17:00 hod. dne 16. 6. 2004 na hřbitově v obci P.
- z hrobu rodiny Ř. šroubovákem odlomili část pomníku v místech, kde je umístěna soška Krista, čímž majitelce M. Z. způsobili škodu poškozením ve výši 4.500,- Kč, ke škodě odcizením nedošlo
- odšroubovali z hrobu rodin D. a H. nezjištěným předmětem sošku Krista o velikosti 25 cm a poškodili kříž z barevného kovu o velikosti 60 cm, čímž majiteli P. D. způsobili škodu odcizením ve výši 5.220,- Kč a škodu poškozením ve výši 2.500,- Kč
- z hrobu rodin D. a J. odšroubovali nezjištěným předmětem z hrobu kříž z barevného kovu o velikosti 30 cm a tělo Krista z barevného kovu o velikosti 25 cm, čímž majitelce I. P. způsobili škodu odcizením 2.370,- Kč, ke škodě poškozením nedošlo
- šroubovákem vypáčili z hrobu rodiny B. sochu ukřižovaného Krista z bronzu o velikosti 40 cm a poškodili mramorový kříž, čímž majiteli J. B. způsobili škodu odcizením ve výši 1.860,- Kč a škodu poškozením mramorového kříže ve výši 5.000,- Kč
- odcizili na hrobě rodin Z. a T. sochu ukřižovaného Krista z bronzu o velikosti 40 cm, čímž majiteli J. K. způsobili škodu odcizením ve výši 1.860,- Kč, ke škodě poškození nedošlo
- odcizili z hrobu rodin K. a B. odlitek Krista se sklopenou hlavou z bronzu o velikosti 60 cm a poškodili hrob, čímž majitelce M. K. způsobili škodu odcizením ve výši 8.440,- Kč a škodu poškozením hrobu ve výši 2.500,- Kč
- odcizili z hrobu B. sochu ukřižovaného Krista z bronzu o velikosti 60 cm, čímž majiteli J. B. způsobili škodu odcizením ve výši 5.250,- Kč, škoda poškozením hrobu nevznikla
- odcizili z hrobu B. a B. kříž z mosazi o velikosti 35 cm a odlitek sochy ukřižovaného Krista z bronzu, čímž majiteli Ing. M. O. vznikla škoda odcizením 2.370,- Kč, poškozením hrobu škoda nevznikla
- šroubovákem odstranili z hrobu rodin M. a Š. kříž z bronzu o velikosti 40 cm a tento odcizili, čímž majitelce D. Š. způsobili odcizením kříže škodu ve výši 5.250,- Kč, poškozením hrobu vznikla škoda ve výši 5.000,- Kč
- odstranili šroubovákem z hrobu B. a H. sošku Krista s trnovou korunou z bronzu o velikosti 80 cm, kterou odcizili, čímž majitelce M. H. vznikla škoda odcizením sošky ve výši 2.160,- Kč, poškozením hrobu vznikla škoda ve výši 5.000,- Kč
- z hrobu rodiny P. odcizili měděný kříž Krista o velikosti 80 cm a poškodili pomník z tmavé žuly, čímž majitelce J. H. způsobili škodu odcizením sochy ve výši 9.230,- Kč a poškozením hrobu vznikla škoda ve výši 5.000,- Kč
- odstranili z hrobu rodiny K. kříž z bronzu o rozměru 70 cm a ukřižovaného Krista s trnovou korunou z bronzu o velikosti 50 cm, čímž majiteli V. K. způsobili škodu odcizením ve výši 8.440,- Kč a poškozením hrobu pak škodu ve výši 5.000,- Kč
- odcizili z hrobu rodiny K. železnou lucernu o velikosti 20 x 20 cm, čímž majiteli F. N. způsobili škodu odcizením ve výši 650,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- odcizili na hrobě rodiny L. sošku ukřižovaného Krista z barevného kovu o velikosti 50 cm, čímž majitelce M. Ř. způsobili škodu odcizením ve výši 2.580,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- odcizili z hrobu rodiny Š. sošku těla Krista z barevného kovu o velikosti 30 cm, čímž majitelce A. P. způsobili škodu odcizením ve výši 1.860,- Kč, škoda poškozením nevznikla
obvinění J. D., M. D., I. G., M. G. a I. B., jehož trestní řízení není dosud skončeno, společně
IV. v době od 10:00 hod. dne 20. 7. 2004 do 9:00 hod. dne 21. 7. 2004 na hřbitově v obci P.
- odcizili z hrobu rodiny B. nezjištěným předmětem a způsobem bronzovou plastiku, na které byl znázorněn oráč s pluhem o rozměru 50 x 60 x 15 cm a dále v zadní části na horní straně nezjištěným předmětem několika vrypy poškodili náhrobní kámen rodiny, čímž způsobili majitelce M. H. škodu odcizením ve výši 2.600,- Kč a škodu poškozením ve výši 1.500,- Kč
- z hrobu rodiny K. odcizili bronzovou sošku tzv. Myslbekův kříž o výšce 40 cm a rozpětí cca 30 cm, čímž způsobili majitelce D. P. škodu odcizením ve výši 2.580,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny B. odcizili sošku ukřižovaného Krista o rozměru 20 x 30 cm, čímž způsobili M. B. škodu odcizením ve výši 1.860,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny Ř. odcizili bronzovou sošku ukřižovaného Krista výšky 45 cm, čímž způsobili M. Z. škodu odcizením ve výši 5.220,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny O. odcizili bronzovou sošku ukřižovaného Krista výšky 30 cm, čímž způsobili M. O. škodu odcizením ve výši 1.860,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny S. odcizili bronzovou sošku ukřižovaného Krista výšky 45 cm, čímž způsobili M. S. škodu odcizením ve výši 5.220,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny F. odcizili bronzovou sošku ukřižovaného Krista výšky 50 cm, čímž způsobili J. H. škodu ve výši 2.580,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny H. odcizili ze slitiny kovu sošku ukřižovaného Krista výšky 30 cm, čímž způsobili V. H. škodu ve výši 2.370,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny K. odcizili kříž s tělem Krista výšky 70 cm, šíře 35 cm a dále poškodili porcelánovou holubici, čímž způsobili Z. F. škodu odcizením ve výši 8.440,- Kč a škodu poškozením ve výši 1.000,- Kč
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny Č. odcizili kříž ze slitiny kovů s tělem Krista výšky 40 cm, šíře 12 cm, čímž způsobili M. Č. škodu odcizením ve výši 2.370,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny K. a D. odcizili kříž ze slitiny kovů s tělem Krista výšky 25 cm, šíře 25 cm, čímž způsobili M. K. škodu odcizením ve výši 925,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny M. odcizili sošku těla Krista výšky 30 - 40 cm, čímž způsobili D. J. škodu odcizením 2.580,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny H. odcizili kříž s hlavou Krista o rozměru 40 x 20 cm, čímž způsobili A. Š. škodu odcizením ve výši 3.250,- Kč, škoda poškozením nevznikla
- nezjištěným způsobem z hrobu rodiny B. a M. odcizili bronzovou sošku těla Krista výšky 60 - 70 cm, šíře 25 cm, čímž způsobili J. D. škodu odcizením ve výši 5.220,- Kč, škoda poškozením nevznikla,
obviněný F. B. sám dalším jednáním podrobně popsaným pod body V. až XI.,
takže celková škoda způsobená krádežemi činí 959.885,- Kč a škoda způsobená poškozením činí 58.200,- Kč,
přičemž obviněný J. D. se tohoto jednání dopustil poté, co byl Okresním soudem ve Vyškově dne 23. 1. 2004 pod sp. zn. 2 T 12/2004 odsouzen mimo jiné rovněž pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 380 hodin, který dosud nevykonal.
Takto zjištěné jednání obviněného J. D. soud prvního stupně právně posoudil jako trestné činy pod bodem I. – IV. krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák., výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. spáchané formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy a sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 31. 5. 2004, sp. zn. 2 T 136/2004, doručeným mu dne 12. 8. 2004, a pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 tr. zák. k §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. 10. 2004, sp. zn. 2 T 233/2004, obviněnému podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtyř let. Podle §35 odst. 2 tr. zák. současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. 10. 2004, sp. zn. 2 T 233/2004, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že soud prvního stupně v další části výroku rozsudku na str. 13 až 27 formuloval právní kvalifikaci popsaných skutků i u dalších obviněných a vyjádřil, jaké tresty jim uložil, stejně jako uvedl, které obviněné pro jakou část žalovaného jednání obžaloby zprošťuje. Tato část rozsudku se však netýkala obviněného J. D., proto není zapotřebí ji podrobněji rozvádět.
Proti odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu ve Vyškově podal obviněný J. D. odvolání, o němž Krajský soud v Brně rozhodl tak, že je rozsudkem ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 4 To 495/2005, zamítl (současně rozhodl i o odvoláních dalších čtyř obviněných – z důvodů již výše rozvedených není třeba se těmito výroky blíže zabývat).
Uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně obviněný J. D. (dále jen „obviněný“) napadl prostřednictvím obhájce Mgr. T. P. dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Přestože obviněný podal dovolání proti citovanému rozsudku odvolacího soudu, hodnotil v něm zejména způsob a rozsah dokazování provedeného před soudem prvního stupně; přitom uvedl, že kromě jeho výpovědi neexistuje jediný přímý nebo nepřímý důkaz, který by prokazoval jeho vinu. Naznačil, že by jeho jednání mohlo být posuzováno pouze jako trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Nesouhlasil ani s popisem skutků v rozsudku soudu prvního stupně a uvedl, že jsou popsány zcela nedostatečně tak, aby nedošlo k jejich záměně s jinými.
Závěrem svého podání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) s tím, že výhrady prezentované v dovolání nenaplnily hmotně právní povahu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dovolatel zpochybňuje způsob, jakým soudy vyhodnotily jeho vlastní výpověď učiněnou v předmětném trestním řízení a domáhá se zjištění jiných skutkových okolností. Obviněný tak ve skutečnosti namítal porušení procesních ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
Státní zástupce k výhradě obviněného týkající se popisu skutků v napadeném rozhodnutí zdůraznil, že tvrzený dovolací důvod je právně relevantně uplatněn pouze v případě nastolení otázky, zda mezi skutkovou částí výroku o vině a tzv. právní větou výroku je takový vztah, že každému ze zákonných znaků trestného činu odpovídá nějaká konkrétní skutková okolnost. Z obsahu dovolání je však evidentní, že obviněný namítl, že skutek je ve výroku rozsudku popsán nedostatečně, nepřesně, neúplně či nevýstižně. V takovém případě však dovolací důvod dán není, poněvadž vadný popis skutku není porušením hmotného práva, nýbrž porušením procesního ustanovení §120 odst. 3 tr. ř. o náležitostech rozsudečného výroku.
Státní zástupce uzavřel, že námitky obviněného by bylo lze považovat za relevantní pouze v případě extrémního nesouladu mezi zjištěnými skutkovými okolnostmi a právními závěry učiněnými soudy obou stupňů. Dovolatel však extrémní nesoulad nenamítl a ani státní zástupce k závěru o existenci extrémního nesouladu nedospěl. Konstatoval tedy, že obviněný napadenému rozsudku, jakož i řízení jemu předcházejícímu, nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání v §265b odst. 1 tr. ř. a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Zároveň upozornil, že takové rozhodnutí je možné učinit za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. S projednáním věci v neveřejném zasedání vyslovil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas i pro případ jiného nežli navrhovaného rozhodnutí dovolacího soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a že splňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §265f tr. ř.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Námitky obviněného, které ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil a o něž existenci citovaného dovolacího důvodu opřel, v tomto ohledu nemohou obstát. Uplatněné výhrady totiž napadají způsob a rozsah vedení dokazování před soudem prvního stupně, hodnocení důkazů z jeho strany a správnost učiněných skutkových zjištění. Pod tyto námitky spadají ty argumenty obviněného, v rámci nichž nesouhlasil se způsobem vyhodnocení své výpovědi soudem prvního stupně a tvrdil, že v řízení před soudem prvního stupně stejně jako v přípravném řízení nebyl kromě jeho výpovědi proveden jediný důkaz, který by prokazoval jeho vinu. Co se týká námitky obviněného, že skutky tak, jak jsou popsány v napadeném rozsudku, jsou určeny zcela nedostatečně a ne natolik výstižně, aby nedošlo k záměně s jinými, v tomto případě lze ve shodě se státním zástupcem podotknout, že výrok rozsudku soudu prvního stupně zcela vyhovuje požadavkům stanoveným v ustanovení §120 odst. 3 tr. ř., neboť obsahuje všechny náležitosti, které jsou v citovaném ustanovení uvedeny, a skutková zjištění jsou v něm konkretizována dostatečně.
Z povahy takto vytýkaných vad je evidentní, že ačkoli obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., po stránce věcné uplatnil toliko námitky skutkové, resp. procesní, jejichž prostřednictvím se primárně domáhal změny rozsahu provedeného dokazování a odlišného způsobu hodnocení provedených důkazů, než jak učinily soudy obou stupňů, a v důsledku toho rovněž změny skutkových zjištění ve svůj prospěch; teprve z takto tvrzených nedostatků (tedy až sekundárně) dovozoval nesprávné právní posouzení jednání, jímž byl uznán vinným.
Lze tak shrnout, že obviněným vytýkané vady měly výlučně povahu vad skutkových, resp. procesních, nikoli hmotně právních, a že dovolatel neuplatnil žádnou konkrétní námitku, již by bylo možno považovat z hlediska uplatněného důvodu dovolání podle §265b tr. ř. za relevantní. Protože námitky skutkové žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř. nezakládají, neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.).
Zásah do skutkových zjištění lze v rámci řízení o dovolání připustit jen tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu a učiní-li dovolatel (současně) tento nesoulad předmětem dovolání. V daném případě se však ani o takovou situaci nejednalo, neboť z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudů na straně druhé.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž postupoval podle §265i odst. 3 tr. ř. a přezkoumával napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející. Přitom je nutné uvést, že takový aplikační postup nezasáhl do základních práv dovolatele, a není proto ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 180/03 a I. ÚS 55/04, v nichž tento soud vyslovil výhrady k extenzivnímu výkladu §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. ze strany Nejvyššího soudu.
Své rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. května 2007
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a