ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.2453.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 2453/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné P. p., a.s., zastoupené advokátem, proti povinné J. P., zastoupené advokátem, pro 2.521,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 35 E 198/2007, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2008, č. j. 39 Co 41/2008 - 38, takto:
Dovolání se odmítá.
Povinná je povinna zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.050,- Kč k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.) :
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 5. 2008, č. j. 39 Co 41/2008 - 38, změnil k odvolání povinné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 2. 2007, č. j. 35 E 198/2007 - 2, kterým byl podle vykonatelného usnesení téhož soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 41 C 142/2001, k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 2.521,60 Kč, nákladů řízení sp. zn. 54 Nc 9097/2006 ve výši 200,- Kč a nákladů tohoto výkonu rozhodnutí ve výši 4.584,- Kč nařízen výkon rozhodnutí „srážkami ze mzdy (platu), jež přísluší povinné proti zaměstnavateli, u kterého je zaměstnána - plátci mzdy České správy sociálního zabezpečení“, jen tak, že výše nákladů výkonu rozhodnutí činí 4.100,- Kč, jinak jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Toto rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dne 29. 8. 2008 podáním nazvaným „odvolání“, které soud prvního stupně posoudil jako dovolání, a současně povinná požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 3. 2009, č. j. 35 E 198/2007 - 65, byl povinné pro podání dovolání ustanoven zástupcem advokát. Prostřednictvím tohoto zástupce pak povinná doplnila své dovolání, přičemž setrvala na svých dosavadních námitkách, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 3. 2005, č. j. 41 C 142/2001, kterým byl schválen smír, není exekučním titulem, neboť při jeho uzavření jednala v omylu. Nebyla si totiž vědoma všech následků, které tento úkon pro ni znamená, a vymáhanou částku za odběr plynu neměla v úmyslu zaplatit, neboť se na dané adrese nezdržovala a nemohla tak plyn ani odebírat. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení „v části výroku, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, a dále uložil povinné nahradit náklady odvolacího řízení ve výši 1.800,- Kč“ zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Oprávněná ve svém písemném vyjádření k dovolání uvedla, že trvá na nařízení a provedení výkonu rozhodnutí beze změny, a navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení potvrdil.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Dovolatelka žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným (§237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání nevymezila. Námitky povinné, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 3. 2005, č. j. 41 C 142/2001, kterým byl schválen smír, není exekučním titulem v důsledku jednání povinné v omylu, a že vymáhanou částku za odběr plynu neměla v úmyslu zaplatit, neboť se na dané adrese nezdržovala a nemohla tak plyn ani odebírat, jsou v řízení o výkon rozhodnutí zcela bez právního významu, neboť v této fázi řízení není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, přičemž jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58).
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, občanský soudní řád nepřipouští (srov. §236 až 239 o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4). Nejvyšší soud proto dovolání povinné směřující proti tomuto výroku rovněž podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť oprávněná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 750,- Kč [odměna z částky určené podle §2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyčíslená podle §10 odst. 3, §12 odst. 1 písm. a) bod 1., §3 odst. 1 bod 2., snížená podle §14 odst. 1 na polovinu a o dalších 50 % podle §18 odst. 1] a náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v částce 300,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení oprávněné ve výši 1.050,- Kč je povinná povinna zaplatit k rukám advokáta, který oprávněnou v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.). Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady (§270 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. září 2009
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu