ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.3492.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 3492/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce M. L., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) J. P. a 2) A. P., zastoupeným advokátkou, o uložení povinnosti, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 5 C 256/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 2007, č. j. 19 Co 52/2007-61, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.450,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. J. K., Ph.D.
Stručné odůvodnění :
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 18. 12. 2007, č. j. 19 Co 52/2007-61, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 22. 11. 2006, č. j. 5 C 256/2005-42.
Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“) z 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“), pod C 3080.
Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§237 odst. 1 písm. c) OSŘ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání, žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod C 5042.
Jestliže dovolatel v dovolání, jež může být přípustné, jen pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) OSŘ], nenapadne žádný právní závěr odvolacího soudu, nezbývá dovolacímu soudu než bez dalšího dovolání odmítnout jako nepřípustné. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1637/2005, publikované v Souboru rozhodnutí pod C 4011.
V dané věci dovolatel žádnou právní otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím po právní stránce zásadního právního významu nevymezil. Namítaným procesním pochybením se dovolací soud nemohl zabývat, neboť vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně, dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanými vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ). Náklady představují odměnu advokáta za jejich zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §17 písm. b), §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů částku 5.850,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2 x 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, celkem 6.450,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst. 2 OSŘ.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní podal návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 15. května 2009
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu