ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.4851.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 4851/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce I. F., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) J. T., zastoupenému advokátem, a 2) JUDr. M. V., advokátu, správci konkurzní podstaty úpadce T., s. r. o., o určení neplatnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 C 47/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. května 2007, č. j. 20 Co 147/2007-116, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění :
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Městský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 24. 5. 2007, č. j. 20 Co 147/2007-116, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě (dále „soud prvního stupně“) ze dne 31. 10. 2006, č. j. 14 C 47/2005-80.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu, že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dále, že rozhodnutí pochází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Žalovaný 1) se k dovolání nevyjádřil a žalovaný 2) navrhl odmítnutí dovolání.
Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“) z 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“), pod C 3080.
Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§237 odst. 1 písm. c) OSŘ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod C 5042.
Dovolatel v tomto případě žádnou právní otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím po právní stránce zásadního právního významu nevymezil. K jeho námitkám, že neunesl důkazní břemeno ohledně svých tvrzení proto, že nebyl náležitě poučen ve smyslu §118a OSŘ, neboť soud prvního stupně nevyhověl jeho žádosti o odročení jednání a věc projednal bez jeho účasti, lze pouze poznamenat, že vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované
v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780. Dovolací přezkum tvrzených procesních pochybení odvolacího soudu stran hodnocení provedených důkazů či nepřipuštění dalších důkazů navržených žalobcem nemůžou vést k rozhodnutí, jímž by dovolací soud zobecnil řešení určité procesní otázky pro jiné případy téhož či obdobného druhu.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně, dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalovanému 1) ani úspěšnému žalovanému 2) náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalobci právo, nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. července 2009
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu