ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.1074.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 1074/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Š. S., proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, o 2.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 Nc 1/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. května 2008, č. j. 12 Co 312/2008 - 83, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 9. 4. 2008, č. j. 15 Nc 1/2006-80, zastavil řízení podle ust. §104 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že označený žalovaný nemá způsobilost být účastníkem řízení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. 5. 2008, č. j. 12 Co 312/2008-83, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 15. 7. 2008 vlastnoručně psané dovolání, v němž na samé hranici srozumitelnosti, žádá odškodnění 300.000,- Kč a „povolení na podání žaloby na Krajský soud O.“ a současně na soudního znalce.
Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. 15 Nc 1/2006-95, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání.
Dne 30. 7. 2008 podal žalobce žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů k podání dovolání.
Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 1. 9. 2008, č. j. 15 Nc 1/2006-105, byl žalobci pro účely dovolacího řízení ustanoven advokát.
Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 7. 1. 2009, č. j. 15 Nc 1/2006-109, vyzval soud ustanovenou advokátku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy podala řádné dovolání ve dvou vyhotoveních.
Soudu prvního stupně bylo dne 24. 2. 2008 doručeno advokátkou zastupující žalobce dovolání, v němž s odkazem na čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod je namítáno, že práva žalobce byla hrubým způsobem porušena, a bylo navrženo, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání žalobce nesplňuje zákonem stanovené náležitosti.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu a zejména z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Požádá-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží dvouměsíční lhůta znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím propadné lhůty podle ust. §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; k opožděnému doplnění dovolání nelze proto přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 91/2005). Proto i výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno, se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou.
Dovolání sepsané vlastnoručně žalobcem bylo podáno u soudu prvního stupně dne 15. 7. 2008, tedy včas, leč neobsahovalo ani základní zákonné náležitosti (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Žalobce požádal o ustanovení zástupce a soud prvního stupně jeho žádosti vyhověl. Usnesení ze dne 1. 9. 2008, č. j. 15 Nc 1/2006-105, kterým byla ustanovena Mgr. A. H. zástupkyní žalobce pro účely dovolacího řízení, nabylo právní moci dne 30. 10. 2008. Lhůta, v níž bylo možno doplnit dovolání, uplynula v pondělí 31. 12. 2008. Dovolání v této lhůtě doplněno nebylo; stalo se tak až podáním ze dne 23. 2. 2009, doručeným soudu prvního stupně 24. 2. 2009. Marným uplynutím lhůty k odstranění vad dovolání se původně odstranitelné vady staly neodstranitelnými, a je tedy zřejmé, že v daném případě dvouměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť doplnění dovolání bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.) a dovolání žalobce zcela postrádá vylíčení dovolacích důvodů, nelze v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky dovolání pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ust. §243c odst. 1 a §43 odst. 2, věty první o. s. ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na jejich náhradu právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu