ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.3139.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 3139/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce Mgr. L. M., proti žalované České republice – Ministerstvu zemědělství, o náhradu škody ve výši 960.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 20 C 33/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2009, č.j. 20 Co 539/2008-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 3. 2009, č.j. 20 Co 539/2008-79, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 9. 2004, č.j. 20 C 33/2001-29, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal dne 15. 6. 2009 žalobce k poštovní přepravě tzv. blanketní dovolání s tím, že bude bez zbytečného odkladu doplněno o právní a skutkovou argumentaci. V dovolání toliko cituje ustanovení §237 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že napadené rozhodnutí má zásadní právní význam. Co do dovolacího důvodu uvádí toliko, že řízení je postiženo několika vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, sešit č. 3, pod č. 31, usnesení ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 822/2004, nebo ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. 21 Cdo 681/2005) pouhá citace textu ustanovení §241a odst. 2 (případně odstavce 3) o. s. ř. není řádným uplatněním dovolacího důvodu. Není-li takto formulované dovolání doplněno ve lhůtě určené v §241b odst. 3 o. s. ř. o údaj, z jakých konkrétních důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (tj. např. v čem je spatřována nesprávnost právního posouzení věci), Nejvyšší soud je bez dalšího odmítne podle §43 odst. 2 o. s. ř. (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu s řádným poučením o lhůtě a místu podání dovolání byl žalobci (prostřednictvím jeho právního zástupce) doručen uložením dne 25. 4. 2009, od tohoto dne běžela žalobci lhůta k podání dovolání, která skončila ve čtvrtek 25. 6. 2009. Blanketní dovolání, které neobsahovalo konkrétní vymezení dovolacího důvodu, od nějž se odvíjí i posouzení přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, bylo podáno ve lhůtě podle §240 odst. 1 o. s. ř., bylo však nutné je v této lhůtě i doplnit o dovolací důvody.
Jelikož blanketní dovolání nebylo ve stanovené lhůtě (ani později) řádně doplněno, staly se původně odstranitelné vady tohoto dovolání v důsledku marného uplynutí propadné (prekluzivní) lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř. ze zákona vadami neodstranitelnými; dovolací soud tedy dovolání podle §43 odst. 2 věty první a §243c o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl dle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2009
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu