ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.1697.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 1697/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně České republiky-Ú. p. z. s. v. v. m., proti žalovanému P. s.r.o., zastoupenému advokátkou, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 6 C 362/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. prosince 2008, č. j. 20 Co 248/2008 - 164, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 9. 12. 2008, č. j. 20 Co 248/2008-164, rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 4. 2008, č. j. 6 C 362/2006-138, kterým bylo určeno, že „vlastníkem pozemkové parcely č. 138 vedené ve zjednodušené evidenci, mající původ v přídělovém plánu nebo jiném podkladu (GP) zapsané na LV č. 206 pro k.ú. H. n. L., obec H. u Katastrálního úřadu K. k., Katastrální pracoviště N., je Česká republika“, a jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, ve výroku o věci samé potvrdil, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolání žalovaného není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3
o. s. ř., když otázku výkladu ustanovení čl. I bodu 5 zákona č. 364/2000 Sb., jakož
i otázku neplatnosti kupní smlouvy pro rozpor se zákonem (§39 obč. zák.), nebyly-li při uzavírání smlouvy dodrženy podmínky stanovené v §22 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., odvolací soud posoudil zcela v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4057/2007, ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3140/2006, případně rozsudky téhož soudu ze dne
13. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4848/2007, a ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2565/2007) i Ústavního soudu ČR (srov. usnesení tohoto soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. III. ÚS 249/08). Dovolání žalovaného bylo proto podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevnikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. května 2009
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu