ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3124.2007.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce Ing. M. V., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Ing. M. M., zastoupenému advokátem, zaplacení 213.973,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 9 C 1312/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. listopadu 2006, č.j. 14 Co 324/2005-139, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. listopadu 2006, č.j. 14 Co 324/2005-139, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. února 2005, č.j. 9 C 1312/99-112, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2006, sp. zn. 26 Cdo 906/2005, uveřejněném pod číslem C 4497 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu/C.H.BECK, ročník 2007) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Jestliže z obsahu dovolání vyplývá (§41 odst. 2 o.s.ř.) též dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto, neboť jeho přípustnost nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 132, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne
7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, pod číslem 130, ročník 2006).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly a žalobce v něm byl bezúspěšný.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. prosince 2009
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu