ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.684.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 684/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně D. M., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) Z. Z. a 2) J. Z., zastoupeným advokátkou, o zaplacení částky 108.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 36 C 142/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. října 2006, č. j. 13 Co 305/2006-264, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 2. listopadu 2005, č. j. 36 C 142/2004-201, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku 108.000,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 4. 6. 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. K odvolání žalobkyně i žalovaných Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 10. října 2006, č. j. 13 Co 305/2006-264, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé a o nákladech řízení státu potvrdil, změnil jej ve výroku o nákladech řízení účastníků a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Výhradou, že závěr odvolacího soudu o existenci skryté vady na prodávané nemovitosti je v příkrém rozporu s provedenými důkazy, a námitkou k závěru, že vytčená vada spočívající v praskání kamenné suterénní zdi je vadou skrytou a nikoli zjevnou, uplatnili žalovaní dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. Jeho použití je však v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vyloučeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07).
Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. zpochybněné posouzení právní otázky počátku běhu šestiměsíční lhůty k vytknutí vady prodané věci (§599 odst. 1 obč. zák.) nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které nebyly dosud řešeny. Dovolací soud již dříve ve svých rozhodnutích odůvodnil a formuloval právní názor, že počátek šestiměsíční prekluzivní lhůty k vytknutí vady kupujícím se upíná ke dni, kdy převzal věc v souvislosti s uzavřenou kupní smlouvou (srovnej např. rozsudek ze dne 1. 12. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2175/2000, usnesení ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2573/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 20/2001, a rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 33 Odo 320/2005). Odvolací soud právní závěr, že žalobkyně vytkla žalovaným vadu nemovitosti před marným uplynutím prekluzivní lhůty podle §599 odst. 1 obč. zák., učinil v intencích ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; nepochybil tudíž, jestliže počátek běhu této lhůty nespojoval se dnem, kdy žalovaní předali nemovitost žalobkyni na základě dohody, jež ji opravňovala užívat nemovitost ještě před uzavřením kupní smlouvy. K námitce žalovaných, že výklad odvolacího soudu o počátku běhu prekluzivní lhůty je v rozporu s dobrými mravy, lze jen poznamenat, že použití korektivu „dobrých mravů“ přichází v úvahu ve vztahu k výkonu práva (§3 odst. 1 obč. zák.), popř. při úvaze o platnosti právního úkonu (§39 obč. zák.).
Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přípustný, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalovaných bylo odmítnuto a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 26. května 2009
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu