Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.05.2010, sp. zn. 3 Tdo 446/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.446.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.446.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 446/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. května 2010 o dovolání obviněného J. L., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2009, sp. zn. 3 To 638/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 141/2008, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. L. odmítá . Odůvodnění: I. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2009, sp. zn. 1 T 141/2008 , byl obviněný J. L. uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, písm. a), b), e) tr. zák., jednak trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. (útoky pod body 1 - 6 výroku), dále byl uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., jednak trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. (útoky pod body 7 - 9 výroku). Těchto trestných činů se podle skutkových zjištění okresního soudu dopustil tím, že (Nejvyšší soud cituje pouze ty části výroku rozsudku, proti nimž bylo podáno dovolání): „že ačkoliv, obžalovaný J. L. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 10 T 208/2004 ze dne 28. 7. 2005, který nabyl právní moci dne 28. 7. 2005, odsouzen mj. i pro trestný čin krádeže dle §247 odstavec 1 písmeno b), e), odstavec 2 trestního zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců, který vykonal dne 19. 7. 2006, přesto obžalovaný J. L. 4) dne 25. 1. 2008 v době od 8.00 hodin do 17.15 hodin v O. - P. na ulici L. před domem společně s dalším spolupachatelem po rozbití skleněné výplně pravých předních dveří vnikl do osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Fabia modré barvy, ze kterého odcizili odnímatelný čelní panel autorádia zn. Blaupunkt - Los Angeles MP 72 a tímto svým jednáním způsobil poškozenému Ing. D. B., škodu odcizením ve výši 800,- Kč a škodu poškozením vozidla ve výši 1.665,- Kč, 5) v době od 17.30 hodin dne 28. 1. 2008 do 12.00 hodin dne 29. 1. 2008 v O. - M. O. na ulici E. před domem dosud nezjištěným způsobem vnikl do osobního motorového vozidla zn. Škoda Fabia, šedé metalízy, ze kterého odcizil autorádio zn. Panasonic, a tímto jednáním způsobil poškozené společnosti Satjam, s. r. o., se sídlem M., O. - S. O. škodu odcizením autorádia ve výši 1.650,- Kč, 6) dne 11. 2. 2008 v době od 14.30 do 15.50 hodin v O. - M. O. na ulici P. a na parkovišti u prodejny C. po předchozím rozbití skleněné výplně levých předních dveří vnikl do osobního motorového vozidla zn. Škoda Fabia šedé metalízy, ze kterého odcizil autorádio zn. Panasonic CQ - DFX 683 N a tímto jednáním způsobil poškozenému P. U., škodu odcizením ve výši 1.900,- Kč a škodu poškozením vozidla ve výši 1.492,- Kč, 7) v době od 12.00 hodin dne 13. 2. 2008 do 9.00 hodin dne 14. 2. 2008 v O. - P. na ulici Š. před domem, po předchozím rozbití okenní výplně pravých předních dveří vnikl do osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Fabia, červené barvy, ze kterého odcizil autorádio zn. Panasonic nezjištěného typu a tímto svým jednáním způsobil poškozené společnosti A. K., se sídlem P., O. K. P., škodu odcizením ve výši 2.100,- Kč a škodu poškozením vozidla ve výši 1.492,- Kč, 8) dne 15. 2. 2008 v době od 12.17 hodin do 13.40 hodin v O. - M. O. na ulici G. před domem, po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti s další dosud neustanovenou osobou, po předchozím rozbití skleněné výplně levých zadních dveří se pokusil vniknout do osobního motorového vozidla zn. Opel Astra, a tímto svým jednáním způsobil poškozené společnosti Pharmonia, s. r. o., se sídlem B., S., škodu poškozením vozidla ve výši 2.310,- Kč, 9) dne 15. 2. 2008 v době od 19.15 hodin do 19.35 hodin v O. - M. O. na parkovišti K. náměstí po předchozím rozbití skleněné výplně pravých předních dveří vnikl do osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, stříbrné barvy, ze kterého odcizil autorádio zn. Sony s CD přehrávačem včetně odnímatelného panelu, satelitní navigaci zn. MlO a tímto svým jednáním způsobil poškozenému P. M., odcizením satelitní navigace škodu ve výši 6.375,- Kč, a poškozené společnosti Euro Makler Holding, a. s.,se sídlem S., O. - M. O., odcizením autorádia škodu ve výši 3.850,- Kč a poškozením vozidla škodu ve výši 2.759,- Kč." Za tyto trestné činy byl obviněný podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §37a tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Naproti tomu byl obviněný podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutky označené v obžalobě body 8, 9, 11 a 12, jejichž popis je citován ve zprošťující části výroku rozsudku. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 9. 2008, č. j. 1 T 80/2007-356, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému stanovena povinnost nahradit škodu poškozenému M. T., v částce 10.399,- Kč. Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. L. odvolání směřující do výroku o vině pod body 2 – 9. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 10. 2009, sp. zn. 3 To 638/2009 , toto odvolání podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. II. Proti usnesení krajského soudu podal obviněný J. L. prostřednictvím své obhájkyně dovolání , a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení nebo jiném hmotně právním posouzení skutků uvedených ve výroku rozsudku okresního soudu pod body 4 – 9. Stěžejní výhrady dovolatele směřují vůči tomu, že soudy založily závěr o jeho vině na výpovědi svědkyně M. S. Obviněný v dovolání cituje výpovědi této svědkyně ze dne 12. 5. 2008 a 24. 6. 2009, přičemž upozorňuje na zásadní rozpory mezi nimi, které vysvětluje tím, že při podávání prvé výpovědi byla pod vlivem drog. To, že tato svědkyně byla pod vlivem drog často, přitom potvrdil i spoluobviněný A. L. Dovolatel nesouhlasí s tím, jak se soudy vypořádaly s otázkou věrohodnosti svědkyně S. Brojí proti názoru odvolacího soudu, že nalézací soud správně vyhodnotil změněnou výpověď této svědkyně v hlavním líčení jako účelovou, vedenou snahou pomoci obviněnému. Obviněný připouští, že k tomu dopisem svědkyni nabádal, ovšem vzhledem k tomu, že dopis byl zadržen, nemohl ji nijak ovlivnit. Obviněný namítá, že soudy opominuly při posuzování věrohodnosti výpovědi této svědkyně vzít v potaz, že jde o pravidelnou konzumentku drog a z tohoto hlediska hodnotit její schopnosti vnímat, rozpoznat, pamatovat si a následně reprodukovat prožité situace. Výpověď této svědkyně ze dne 12. 5. 2008 hodnotí obviněný jako nepřesnou, když v ní nebyla schopna specifikovat bližší okolnosti útoků, jimž měla být údajně přítomna. Obviněný dále vznáší výhrady vůči výroku o jeho vině pod bodem 7. Má totiž zato, že okresní soud dovodil jeho vinu ze skutečností uvedených v úředním záznamu o podaném vysvětlení ze dne 29. 2. 2008, který ovšem nelze použít jako důkaz. Stejně obviněný hodnotí úřední záznam o svědkyní podaném vysvětlení ze dne 29. 2. 2008, v němž identifikovala osoby zachycené na videozáznamu při vloupání do vozidla. Dovolatel shrnuje své námitky tak, že podle jeho přesvědčení nadále přetrvávají pochybnosti ohledně jeho viny pod body 4 - 9 výroku rozsudku. Měl by být proto ve vztahu k nim uplatněn princip in dubio pro reo a obžaloby by měl být v této části zproštěn. V petitu svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů rozhodnutí odvolacího soudu zrušil v celém rozsahu. Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data neveřejného zasedání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně nevyjádřila. III. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné , bylo podáno oprávněnou osobou , v zákonné lhůtě a na předepsaném místě . Poté se zaměřil na to, zda námitky uplatněné v dovolání obviněným J. L. lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř. Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že v případě tohoto dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Uvedený dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění ani neúplnost provedeného dokazování. Nejvyšší soud konstatoval, že námitky obviněného rozvedené v dovolání nesměřují vůči právnímu posouzení skutku, jak to předpokládá jím deklarovaný dovolací důvod, nýbrž vůči způsobu hodnocení důkazů nižšími soudy podle §2 odst. 6 tr. ř., a to zejména proti hodnocení výpovědí svědkyně S. Obviněný prostřednictvím uplatněných námitek prosazuje svůj vlastní náhled na hodnocení věrohodnosti odlišných výpovědí této svědkyně. Další námitky vytýkající soudům, že při formování svých skutkových závěrů vyšly z úředních záznamů o podaných vysvětleních, které jako důkaz nelze použít, jsou procesního rázu. Námitkami tohoto typu obviněný deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ale ani žádný jiný z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ust. §265b tr. ř.) nenaplnil (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 78/05). Nicméně Nejvyšší soud při posuzování těchto námitek vzal v úvahu i tu část judikaturu Ústavního soudu (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 55/04), podle níž výklad dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nesmí být natolik restriktivní, aby přehlížel taková eventuální procesní pochybení, která znamenají porušení principu tzv. „fair trial“ a mají za následek vznik zásadních pochybností o správnosti skutkového stavu a na něj navazujícího právního posouzení. V případě takového stěžejního porušení, například v podobě založení výroku o vině obviněného výhradně na skutečnosti, která nevyplývá z důkazu, který trestní řád připouští, by i tak byla přezkumná povinnost dovolacího soudu dána. Dovolací soud ovšem v posuzované věci žádné takové zásadní procesní pochybení neshledal. Nad rámec své zákonné přezkumné povinnosti proto Nejvyšší soud dodává, že pokud soudy vyšly z výpovědi svědkyně M. S. ze dne 12. 5. 2008, kde se vyjádřila ke všem útokům spáchaným obviněným, jimž byla osobně přítomna, resp. k identitě osob zachycených na záznamu z kamery, který shlédla (viz č. l. 308 - 311), šlo o regulérní procesní úkon provedený za dodržení všech zákonem předepsaných podmínek. K námitce obviněného, že svědkyně byla podání této výpovědi pod vlivem drog, pak Nejvyšší soud ve shodě s okresním i krajským soudem vyzdvihuje, že tomuto výslechu byli přítomni obhájci obou obviněných, přičemž nikdo z nich nenamítal, že by svědkyně nebyla schopna výslechu v důsledku ovlivnění drogou či z jiného důvodu. To, že tvrzení o ovlivnění svědkyně drogami je nepodložené, vyplývá z toho, že na dotazy položené v průběhu výslechu reagovala adekvátně, vypovídala věcně a konkrétně. To, že při tomto výslechu neuvedla všechny detaily (např. typ a barvu vozidel) jako v době podání vysvětlení, lze logicky vysvětlit delším časovým odstupem od stíhaných útoků (zatímco úřední záznam o podání vysvětlení je ze dne 29. 2. 2008, řádná výpověď do protokolu ze dne 12. 5. 2008). V podstatných bodech se ovšem její výpověď od podaných vysvětlení nijak nelišila. Pokud pak svědkyně v hlavním líčení tvrdila, že si nic nepamatuje, neboť při podání výpovědi v přípravném řízení byla pod vlivem drog, okresní soud v souladu s ust. §211 odst. 3 tr. ř. přečetl k důkazu její výpověď z přípravného řízení učiněnou do protokolu dne 12. 5. 2008 (č. l. 848), zabýval se možnými důvody jejich odlišností a poté přesvědčivě vysvětlil (viz str. 15 rozsudku), proč její výpověď z hlavního líčení považuje za nepravdivou a motivovanou snahou obviněnému pomoci. Toto vysvětlení shledal jako přesvědčivé i krajský soud (viz str. 4 jeho usnesení) a stejné stanovisko k ní zaujal i Nejvyšší soud. IV. Nejvyšší soud proto posoudil dovolání obviněného J. L. jako podané z jiného důvodu, než je uveden §265b tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 12. května 2010 Předseda senátu: JUDr. Robert Fremr

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:05/12/2010
Spisová značka:3 Tdo 446/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.446.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10