ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.3293.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 3293/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy ve věci J. K., zastoupeného JUDr. Janou Kümmelovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65, jako opatrovnicí, o omezení způsobilosti k právním úkonům, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. 12 Nc 802/2007, o dovolání J. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne l. října 2008, č.j. 62 Co 256/2008-96, takto:
I. Dovolání J. K. se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. října 2008, č.j. 62 Co 256/2008-96, výrokem I. potvrdil podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozsudek Obvodního soudu po Prahu 6 ze dne 28. ledna 2008, č.j. 12 Nc 802/2007-70, ve výroku I. „jímž byl J. K. omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že nadále není oprávněn nakládat s finanční částkou převyšující 20.000,- Kč měsíčně v souhrnu a činit právní úkony s tím spojené, a není oprávněn činit úkony související s jeho zdravotním stavem včetně rozhodování o způsobech léčby a hospitalizaci.“ Soud prvního stupně dále rozhodl o odměně opatrovnici pro řízení, o náhradě nákladů řízení placených státem a o náhradě nákladů řízení účastníků (výroky II. až IV.) Výrokem II. odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o odměně opatrovnice a o nákladech řízení a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odvolací soud posoudil věc podle ustanovení §10 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), když bylo v řízení zjištěno, že u posuzovaného byla diagnostikovaná duševní choroba s bludy jako trvalé onemocnění. Ztotožnil se s názorem, že rozumové schopnosti posuzovaného postačují na běžné hospodaření s finančními prostředky do výše 20. 000,- Kč měsíčně, a o způsobech jeho léčby aby rozhodoval opatrovník.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal vyšetřovaný J. K. dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a domnívá se, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
K dovolání se vyjádřila manželka vyšetřovaného. Souhlasila s rozhodnutím soudů obou stupňů, které tak podle jejího názoru hájí zájmy jejího manžela a zároveň chrání rodinu.
Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud se při posouzení věci nedostal do interpretačních potíží a posoudil ji konformně s ustálenou judikaturou soudů (analogicky srovnej např. judikáty publikované pod č. 44/1967, 3/1979, 77/1965 Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. března 2008, sp. zn. 30 Cdo 4447/2007, apod.). Pokud z dovolání vyplývá (§41 odst. 2 o.s.ř.), že dovolatel fakticky akcentuje okolnosti odpovídající uplatnění především dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o.s.ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř, neboť dovolatel s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 3. února 2010
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu