ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2252.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 2252/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce R. F. , zastoupeného Mgr. Martinem Bařinkou, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 62, proti žalovanému J. K. , zastoupenému JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 55, o 1,500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 290/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. března 2007, č. j. 3 C 290/2006-65, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2007, č. j. 28 Co 684/2007-67, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. března 2007, č. j. 3 C 290/2006-65, se zastavuje .
II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2007, č. j. 28 Co 684/2007-67, se odmítá .
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Bařinky,
advokáta se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 62.
Odůvodnění:
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Tím, že žalovaný napadl dovoláním také rozhodnutí soudu prvního stupně, opomenul uvedenou podmínku dovolacího řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006). Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud ČR proto podle §104 odst. 1 věty prvé ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. března 2007, č. j. 3 C 290/2006-65, zastavil (blíže srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopisu Soudní judikatura pod č. 45/2000).
Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2007, č. j. 28 Co 684/2007-67, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 27. března 2007, č. j. 3 C 290/2006-65, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 1,500.000,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Bezcenná je tudíž výhrada dovolatele, že mu peněžní částka - půjčka – nebyla předána. Nejde totiž o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle
§241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci; ten ovšem přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nemůže [srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř., omezující tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.]. Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze
v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svém skutkovém závěru a vzal v úvahu jím tvrzenou skutečnost, že spornou částku od žalobce nepřevzal, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci. Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska této výtky nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zpochybnit; pro dovolací soud je závazný (srov. §241a odst. 3 o. s. ř.).
Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. žalovaný namítl, že soudy nesprávně posoudily otázku důkazního břemene za situace, kdy popřel správnost (pravdivost) soukromé listiny. Řešení této otázky procesního práva nečiní z napadeného rozsudku odvolacího soudu rozhodnutí zásadně právně významné. Nejde totiž o otázku, kterou by dovolací soud dosud neřešil a její posouzení odvolacím soudem neodporuje ustálené judikatuře (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 1996, 3 Cdon 1031/96, ze dne 9. října 2000, sp. zn. 22 Cdo 617/99, ze dne 16. ledna 2002, sp. zn. 25 Cdo 98/2000, ze dne 29. června 2006, sp. zn. 33 Odo 988/2004, ze dne 30. dubna 2009, sp. zn. 33 Cdo 472/2007 , ze dne 31. srpna 2009, sp. zn. 33 Cdo 1410/2007, ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, a usnesení ze dne 19.března 2009, sp. zn. 33 Cdo 2077/2007).
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalobci náklady dovolacího řízení.
Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §3 odst. 1 bodu 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1,
§15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 10.000,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 2.060,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. února 2010
JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu