ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.408.2010.1
sp. zn. 4 Nd 408/2010-135
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci péče o nezletilou R. K., zastoupenou Městským úřadem Černošice jako opatrovníkem, dceru matky B. K. , zastoupenou JUDr. Klárou Veselou Samkovou, Ph. D., advokátkou vykonávající advokacii ve společnosti AK VESELÁ SAMKOVÁ s. r o., se sídlem Španělská 6, Praha 2, a otce M. Č., zastoupeného JUDr. Pavlem Novákem, advokátem se sídlem V Holešovičkách 24, Praha 8, o výchově a výživě vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 11 P 71/2010, o návrhu opatrovníka na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 11 P 71/2010 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Novém Jičíně.
Odůvodnění:
U Okresního soudu Praha - západ je vedeno řízení ve věci péče o nezletilou R. K.
Podáním ze dne 19. 5. 2010 označeným jako návrh na delegaci vhodnou opatrovník nezletilé s poukazem na ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. navrhl, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Novém Jičíně, jako soudu místně příslušnému z důvodů vhodnosti, neboť v obvodu tohoto soudu je v současné době i bydliště nezletilé.
Matka s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Novém Jičíně nesouhlasila. Otec nezletilé pak k návrhu neměl námitek, a to ve smyslu ustanovení §101 odst. 4 o. s. ř.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh opatrovníka na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné podmínky pro přikázání věci z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §88 písm. c) o. s. ř. je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.
Podle §177 odst. 2 o. s. ř. změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost ve věcech péče o nezletilé, může příslušný soud přenést svou příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Ustanovení §177 odst. 2 o. s. ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu §11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu §88 písm. c) o. s. ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením §12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé nelze použít, a nelze proto z důvodů vhodnosti takovou věc přikázat jinému soudu. Ve prospěch tohoto názoru (jenž Nejvyšší soud vyslovil již např. v usneseních ze dne 29. 1. 2002, sp. zn. 11 Nd 315/2001, ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 26 Nd 213/2003 a ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 26 Nd 66/2006) svědčí úvaha, že rozhodujícím hlediskem pro případnou změnu místní příslušnosti (a koneckonců pro každé rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé) je zájem nezletilých dětí, nad nímž důvody vhodnosti, jichž se dovolává některý z rodičů či opatrovník, nemohou převážit. Tento závěr odpovídá i rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněnému pod č. 85/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž se uvádí, že změna jednou určené příslušnosti soudu péče o nezletilé je zásadně možná jen postupem podle §177 odst. 2 o. s. ř. Konečně nelze přehlédnout důsledky opačného výkladu, kdy přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti by problematizovalo možnost přenesení příslušnosti v dalším průběhu řízení, neboť by vznikly pochybnosti o tom, zda změna okolností významných pro určení místní příslušnosti (které pro založení příslušnosti postupem podle §12 odst. 2 o. s. ř. nebyly významné) by mohla odůvodnit postup podle §177 odst. 2 o. s. ř.
To jinými slovy znamená, že je výlučně na zvážení Okresního soudu Praha – západ, zda se ve věci změnily okolnosti rozhodné pro posouzení příslušnosti ve věci péče o jmenovanou nezletilou. Pokud pak soud dospěje k závěru, že se tak stalo, přenese svou příslušnost na soud, který je podle něj příslušný. Delegace věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nepřichází ve věcech péče o nezletilé v úvahu.
Nejvyšší soud proto návrhu opatrovníka na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2010
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c