ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.1628.2010.1
sp. zn. 11 Tdo 1628/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 22. března 2011 dovolání obviněného M. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. 3 To 727/2009, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 242/2008 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného M. Š. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2009, sp. zn. 71 T 242/2008, byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem pomluvy podle §206 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě tak, že v souladu s ust. §256 tr. řádu odvolání obviněného Š. zamítl.
Podle skutkových zjištění soudu I. stupně se obviněný dopustil trestného činu pomluvy dle §206 odst. 1 tr. zák. tím, že:
poté, co umístil na stránky portálu SEZNAM.CZ a.s., na službě Lidé.cz, nepravdivý seznamovací inzerát, přesně nezjištěného dne počátkem měsíce listopadu 2007, na dosud neurčeném místě v O. , neznámému počtu osob, které na tento inzerát odpověděly, rozeslal z e-mailových adres nepravdivý text s nabídkou seznámení a sexu, s uvedením kontaktního telefonu, místa pracoviště, křestního jména J. a adresy J. I. , na základě čehož byla J. I. v průběhu měsíce listopadu 2007 v nejméně 300 případech kontaktována telefonicky a v nejméně 50-ti případech vyhledána osobně v restauraci v M. , kde pracovala, a to i v přítomnosti dalších osob, neznámými muži, kteří jí činili sexuální nabídky a v několika případech ji i vulgárně obtěžovali, což ji mohlo značně poškodit v zaměstnání i v osobním životě.
Proti usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce u Okresního soudu v Ostravě dne 14. 9. 2010 dovolání s odkazem na §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť dle jeho názoru rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a s odkazem na §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s tím, že současně bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
S odkazem na ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu dovolatel uvádí, že si je vědom toho, že v rámci předmětného dovolacího důvodu se nelze domáhat přezkumu skutkových zjištění . Současně však s odkazem na nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. ÚS 216/04 uvádí, že dovolání jako mimořádnému opravnému prostředku by odporovalo, pokud by soudy nepřihlédly k tomu, zda skutek byl skutečně konkrétnímu odsouzenému prokázán. Ze svého náhledu dovolatel uvádí, že projednávaný skutek byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin pomluvy vůbec nejde. Nicméně obviněný byl oběma soudy nižších instancí odsouzen, a to i přesto, že dle jeho názoru v tomto případě nebylo beze všech pochybností prokázáno, že se žalovaného skutku dopustil. Naopak – dovolatel v tomto případě spatřuje zjevný extrémní nesoulad mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry Okresního soudu v Ostravě. Nicméně Krajský soud v Ostravě se s právními závěry Okresního soudu v Ostravě ztotožnil, aniž by provedl potřebné doplnění dokazování, což je postup, který dovolatel tímto napadá.
Pokud se týká dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, ten je dle dovolatele dán tím, že ve věci nebyl proveden jím navrhovaný znalecký posudek z oboru výpočetní techniky se zaměřením na software, stejně jako nebyli vyslechnuti i další pracovníci a uživatelé, kteří na jeho pracovišti měli přístup k internetu a kteří se v kritické době přihlásili k předmětnému účtu. Z tohoto důvodu pak dle dovolatele nebyla všemi dostupnými prostředky ověřena jeho obhajoba, a proto nebylo ani možné prověřit výpověď jeho manželky L. Š. , že to byla právě ona, kdo se připojil k účtu. To vše za situace, kdy podle sdělení provozovatele sítě internetu Ministerstva vnitra, tento provozovatel nemá potřebné zařízení na vyhodnocení logů z roku 2007. Shodné stanovisko také zaznělo ze skupiny informační a komunikační technologie Policie ČR.
Vzhledem k výše uvedenému dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 3, 4 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. 3 To 727/2009, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, stejně jako i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a následně toto rozhodnutí podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu zrušil a podle §265m odst. 1 tr. řádu sám rozhodl ve věci rozsudkem a podle §226 písm. c) tr. řádu dovolatele zprostil obžaloby, příp. podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K projednávanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce , činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten k námitkám, které dovolatel podřadil pod dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu uvedl, že v rámci tohoto dovolacího důvodu nelze vytýkat nesprávnost či neúplnost skutkových zjištění, popř. nesprávnost hodnocení důkazů soudy. Dovolatel tedy deklaroval svoji znalost rozsahu uvedeného dovolacího důvodu, ale uplatněné námitky tomuto tvrzení obsahově neodpovídají, neboť všechny směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění. O tomto charakteru výhrad svědčí i dovolatelův petit, ve kterém mj. vznesl svůj požadavek, aby byl zproštěn obžaloby podle §226 písm. c) tr. řádu, neboť dle jeho náhledu nebylo prokázáno, že skutek, pro nějž je stíhán spáchal.
Pokud se týká dovolatelových námitek podřazených pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, podatel je opřel o část, podle které bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Nicméně takovou vadou je rozhodnutí soudu II. stupně zatíženo pouze v případě, kdy tento soud zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek z tzv. formálních důvodů, bez meritorního přezkumu rozhodnutí soudu I. stupně, ačkoliv při správném postupu byl povinen takový přezkum provést. Odepřel tak některé z procesních stran přístup k II. instanci. V projednávané trestní věci však uplatnění této části dovolacího důvodu nepřicházelo vůbec v úvahu, protože odvolací soud zamítl odvolání podle §256 tr. řádu jako nedůvodné po meritorním přezkumu napadeného rozhodnutí. Současně státní zástupce uvádí, že i v rámci tohoto dovolacího důvodu podatel uplatňuje výlučně skutkové námitky, které neodpovídají ani druhé variantě předmětného dovolacího důvodu, která je dána v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, ačkoliv byl v řízení, které mu předcházelo dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. řádu.
Jelikož dovolatel uplatňuje dovolací námitky, které formálně deklarovaným ani jiným dovolacím důvodům obsahově neodpovídají, státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ust. §265b tr. řádu. Současně navrhuje, aby Nejvyšší soud v souladu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda v této věci je dovolání přípustné. V této souvislosti konstatuje, že předložené dovolání je v souladu s ust. §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. řádu, bylo podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (tj. u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s ust. §265e odst. 1, 3 tr. řádu i oprávněnou osobou v souladu s ust. §265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda toto dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti, které upravuje ust. §265f tr. řádu. Po prostudování předloženého dovolání Nejvyšší soud shledal, že dovolání směřuje proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. 3 To 727/2009, které obviněný napadl v celém rozsahu. Vzhledem ke splnění všech podmínek vymezených v ust. §265f tr. řádu považuje Nejvyšší soud dovolání za přípustné.
Své námitky dovolatel vznesl s odkazem na dovolací důvody podle ust. §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu.
Podle ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Tento dovolací důvod tedy neumožňuje zasahovat proti porušení procesních předpisů (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. září 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Současně je skutkový stav při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z hlediska, zda skutek (nebo jiná okolnost) je správně kvalifikován v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod již nelze přezkoumat a hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování nebo správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. řádu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. dubna 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu již třetímu justičnímu přezkoumávání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. května 2004, sp. zn. IV. ÚS 76/03). Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku, a v rámci dovolacího řízení zjišťuje, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na daný skutkový stav.
Předpokladem úspěšného uplatnění dovolacího důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je, aby obviněný své písemné dovolání podal nejen za splnění zákonných podmínek (viz §265a a násl.), ale rovněž aby své dovolání materiálně (nikoliv pouze formálně) odůvodnil konkrétními vadami, které spatřuje v právním posouzení skutku. Teprve poté, tj. v návaznosti na takto tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení, lze případně vytýkat napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění . Zásah do skutkových zjištění lze v rámci řízení o dovolání připustit pouze zcela výjimečně – a to pokud fakticky existuje extrémní nesoulad mezi vykonanými důkazy na straně jedné a skutkovými závěry soudu a z nich plynoucími právními závěry na straně druhé, ovšem pouze za podmínky, že dovolatel tento nesoulad učiní předmětem dovolání.
Ve svém dovolání podatel sice deklaroval svoji znalost právního pojetí uvedeného dovolacího důvodu, ale z následujících námitek, které vznesl vyplynulo, že všechny jeho výhrady směřují do oblasti skutkových zjištění a naopak žádná se netýká souladu skutkových zjištění vylíčených v tzv. skutkové větě a zákonných znaků trestného činu pomluvy. V návaznosti na takto formulované námitky pak dovolatel namítl extrémní nesoulad mezi provedeným a ukončeným dokazováním na straně jedné a skutkovými skutečnostmi a z nich plynoucími právními závěry na straně druhé.
K tomu Nejvyšší soud konstatuje, že nalézací soud provedl poměrně rozsáhlé dokazování, ve kterém se zaměřil jak na skutečnosti svědčící ve prospěch, tak skutečnosti svědčící v neprospěch obviněného. Vyslechl obviněného, jeho bývalou manželku, poškozenou a celou řadu dalších svědků včetně spolupracovníků obviněného. Kromě toho provedl i řadu dalších důkazů, zejména listinných. Na podkladě všech těchto důkazů Okresní soud v Ostravě zcela logicky dovodil skutková zjištění, ve kterých popsal skutek tak, jak je uveden v jeho rozsudku. Současně zcela správně vyvodil i motiv obviněného pomstít se poškozené za to, že neakceptovala jeho výhružnou výzvu na vrácení celé částky ve výši 25.000,- Kč za prodej motorového vozidla Renault Twingo (což mj. prohlásil i veřejně a před svědky při návštěvě restaurace v M. , viz. čl. 227, 329), a to z důvodu, že předmětné vozidlo dle jeho prohlášení mělo být kradené.
Pokud obviněný tvrdí, že mu nebyl prokázán úmysl mstít se poškozené, i k této otázce se Okresní soud v Ostravě vyjádřil, když mj. ve výpovědi L. Š. vypozoroval argumentační a logické chyby, v důsledku kterých odvodil zjevnou účelovost těchto tvrzení, motivovaných s největší pravděpodobností ekonomickou stránkou věci – neboť v důsledku prokázané trestné činnosti obviněného nejspíš dojde k jeho propuštění ze služebního poměru, s čímž souvisí i výše budoucích výplat výživného na hmotné zajištění dětí obou bývalých partnerů.
Nejvyšší soud mezi provedenými důkazy na straně jedné a skutkovými závěry a z nich plynoucími právními závěry Okresního soudu v Ostravě na straně druhé nenalezl nijaký nesoulad, tím méně pak nesoulad extrémní , jaký ve svém dovolání namítá obviněný Š.
Z legální definice dle §206 odst. 1 tr. řádu vyplývá, že „trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“ . Z konstantní judikatury současně vyplývá, že není rozhodné, zda k ohrožení či poškození vážnosti poškozené skutečně došlo. Pro spáchání předmětné trestné činnosti postačuje, že smyšlené nepravdivé údaje byly k tomu způsobilé (viz např. NS 21/2003 – T 499, NS 24/2003 – T 560, R 52/1980-II., R 49/1983, apod.).
Nejvyšší soud zdůrazňuje, že ze spisového materiálu vyplynulo, že skutková podstata tohoto trestného činu byla dovolatelem jednoznačně naplněna. Provedené důkazy odhalily, že poté, co obv. Š. umístil na portál Seznam.cz smyšlený inzerát, podával zájemcům o toto seznámení pod jménem poškozené (z e-mailových adres ) nepravdivé a dehonestující informace, v nichž naznačoval, že autorka tohoto inzerátu je osoba naivní, prostoduchá, vyhledávající v podstatě jakéhokoli muže s cílem rychlého a nezávazného intimního sblížení. Z důkazů vyplynulo, že šlo zjevně o informace smyšlené, které měly schopnost zásadně poškodit její důstojnost a vážnost, a to zejména u spoluobčanů malé obce M. , kde přechodně pobývala a provozovala místní hospodu. To, že se toto nakonec neudálo, bylo pouze shodou šťastných okolností, neboť hosté místního pohostinství se dozvěděli pravdu o podaném smyšleném inzerátu a poškozenou svým postojem spíše podpořili, a to i přesto, že se rozneslo, že ji telefonicky kontaktovalo velké množství mužů a přímo v místní restauraci ji osobně navštívilo asi 50 zájemců o seznámení. V důsledku toho mohlo reálně dojít k vážné újmě v podnikání poškozené a rovněž i k závažnému narušení jejího partnerského vztahu.
Jelikož obviněný podal mimořádný opravný prostředek, Nejvyšší soud na tomto místě znovu zdůrazňuje, že by mohl dovolání akceptovat pouze pokud by bylo odůvodněno vadami, které spatřuje v právním posouzení skutku. Teprve v návaznosti na takto tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení by dovolatel mohl úspěšně vytýkat napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. To se však v projednávaném případě nestalo. Dovolatel pouze vytkl soudům nižších stupňů z jeho pohledu nesprávná skutková zjištění a poté na tomto základě znovu usiluje o zrušení obou rozhodnutí soudů I. a II. stupně, současně i zrušení obžaloby, aby tak zcela zvrátil pro něj nepříznivý vývoj událostí a prosadil přijetí nového rozhodnutí s pro něj příznivějším výsledkem. Tento postup je však v daném stadiu řízení již vyloučený, a proto nemůže být ani úspěšný.
Dovolacím důvodem podle ust. §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ust. 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu,
a) přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo
b) ačkoliv byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) ust. §265b odst. 1 tr. řádu.
Z toho vyplývá, že tento ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu obsahuje dvě alternativy důvodů dovolání. Pod první variantu spadají případy, kdy byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí nalézacího soudu z ryze formálních důvodů uvedených v §253 tr. řádu, bez věcného přezkoumání podle §254 tr. řádu. Pod druhou alternativu spadají případy, kdy bylo zamítnuto podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. řádu, tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. řádu s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v rámci řádného přezkumného řízení, které provedeno nebylo , ačkoliv dle ustanovení trestního řádu provedeno být mělo, v důsledku čehož byl obviněný zkrácen ve svém právu na přístup k soudu II. stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, sp. zn. 7 Tdo 916/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2003, svazek 20, pod č. 491). Pokud však soud II. stupně napadené rozhodnutí na podkladě řádného opravného prostředku věcně přezkoumal a následně tento opravný prostředek neshledal důvodným a zamítl jej dle §256 tr. řádu, je možné dovolací důvod dle ust. §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu uplatit jen v jeho druhé alternativě , tj. pokud bylo v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený pod §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2002, sp. zn. 6 Tdo 115/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ročník 2002, svazek 18, pod č. T 423). Tedy podstatou této alternativy je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu II. stupně, ale tento soud, přestože v řádném opravném řízení napadené rozhodnutí soudu I. stupně věcně přezkoumával, vytýkanou vadu neodstranil.
V projednávaném případě obviněný Š. odkazuje na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu proto, že je přesvědčen o tom, že Krajský soud v Ostravě v rámci odvolacího řízení jeho odvolání v souladu s ust. §256 tr. řádu neoprávněně zamítl, přestože zde byla dána existence dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci tohoto dovolacího důvodu obviněný konkrétně uvedl, že ve věci nebyl proveden jím navrhovaný znalecký posudek z oboru výpočetní techniky se zaměřením na software, stejně jako nebyli vyslechnuti i další pracovníci a uživatelé, kteří na jeho pracovišti měli přístup k internetu a kteří se v kritické době přihlásili k předmětnému účtu. Z těchto důvodů pak dle dovolatele nebyla všemi dostupnými prostředky ověřena jeho obhajoba a výpověď jeho manželky L. Š.
Nicméně uplatnění tohoto dovolacího důvodu nepřichází v úvahu proto, že Krajský soud v Ostravě zamítl odvolání obviněného v souladu s ust. §256 tr. řádu jako nedůvodné, po meritorním přezkumu napadeného rozhodnutí, když všechny námitky dovolatele jsou výhrady ryze skutkového charakteru , které nemohou být vzneseny v rámci žádného dovolacího důvodu, a tedy ani podle §265b odst. 1 písm. g), ani l) tr. řádu v žádné z jeho variant. Z toho vyplývá, že jelikož Nejvyšší soud odmítnul dovolání obviněného podle ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, byl současně nucen odmítnout i námitky dovolatele podřazené pod důvod dovolání podle ust. §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení posoudil, že daný skutek je zcela v souladu s vyjádřením způsobu jednání v dotčené skutkové podstatě, a proto svůj přezkum uzavřel konstatováním, že oba soudy nižších instancí ve svých právních závěrech nepochybily. Z tohoto důvodu v napadených rozhodnutích nedošlo ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu k porušení zákona, a proto dovolání obviněného M. Š. s odkazem na ust. §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ust. §265b tr. řádu. Za podmínek uvedených v ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
(Pokud bylo v textu použito termínu „trestní zákon“ nebo zkratky „tr. zák.“, má se na mysli zákon č. 140/1961 Sb.)
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. řádu).
V Brně dne 22. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman