ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.750.2011.2
sp. zn. 30 Cdo 750/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci péče o nezletilou S. Ch. , zastoupenou opatrovníkem Městskou částí Praha 2, se sídlem nám. Míru 20, Praha 2, dceru JUDr. N. Ch., zastoupené PhDr. Antonínem Kočařem, bytem Praha 2, Krakovská 1346, a otce R. Ch., zastoupeného JUDr. Evou Bednářovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Mikovcova 7, o změnu výchovy, úpravu styku a výchovné opatření, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 15 P 62/2003, o odvolání matky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2011, č.j. 19 Co 479/2010-602, takto:
Řízení o odvolání matky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2011, č.j. 19 Co 479/2010-602, se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5. ledna 2011, č.j. 19 Co 479/2010-602, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24.8.2010, č.j. 15 P 62/2003-549, tak, že zamítl návrh matky na změnu výchovy, že dohled nad výchovou nezletilé se nenařizuje a že styk nezletilé s otcem se nenařizuje. Dále uložil oběma rodičům nahradit státu náklady řízení a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky.
Rozsudek odvolacího soudu napadla matka podáním ze dne 31. ledna 2011 výslovně označeným jako odvolání, které směřuje do výroku o povinnosti nahradit náklady řízení placené státem (§148 odst. 1 o.s.ř.).
Nejvyšší soud České republiky, kterému byla věc předložena soudem prvního stupně k projednání a rozhodnutí, postupoval podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 – dále jen „o.s.ř.“ (srov. čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání matky ze dne 31.1. 2011, které lze podle jeho obsahu i výslovného označení považovat za odvolání proti vedlejšímu výroku rozsudku Městského soudu v Praze (kterému bylo také adresováno) ze dne 5. ledna 2011, č.j. 19 Co 479/2010-602 (srov. §41 odst.2, §243c odst.1 o.s.ř.), musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (srov. §10 odst. 1 o.s.ř.).
Odvolání je podle ustanovení §201 o.s.ř. řádným opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje.
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o.s.ř.).
Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího zákon odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta procesní rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně. (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001).
Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2001, pod číslem 85, či ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2002, pod číslem 139).
Nejvyšší soud České republiky, kterému byla věc předložena odvolacím soudem k projednání a rozhodnutí, proto z výše uvedených důvodů řízení o podaném odvolání pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil (§104 odst.2 o.s.ř., §243c odst.1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. března 2011
JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu