ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3246.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3246/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce CORSAIR (Luxembourg) N° 11 S.A. se sídlem Boulevard Konrad Adenauer 2, L-1115 Luxembourg, Lucemburské velkovévodství, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti žalovanému M. H., zastoupenému JUDr. Robertem Jonákem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 11 C 20/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. února 2009, č. j. 17 Co 410/2008-66, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.050,- Kč k rukám Mgr. Soni Bernardové, advokátky se sídlem v Brně, Koliště 55.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 5. února 2009, č. j. 17 Co 410/2008-66, potvrdil usnesení ze dne 3. července 2008, č. j. 11 C 20/2008-30, kterým Okresní soud v Havlíčkově Brodě zamítl žalobu žalovaného a M. H., na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 11 C 101/2005 a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž odvolacímu soudu vytkl, že porušil jeho právo na spravedlivý proces, když o odvolání rozhodl v jeho nepřítomnosti, přestože svou neúčast u jednání řádně omluvil pro trvající pracovní neschopnost a požádal o odročení.
Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (žalovaným), není však v dané věci přípustné.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před 1. 7. 2009 – dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení §237 o. s. ř. platí obdobně (odst. 2).
Podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (238 odst. 1 písm. a/ §238 odst. 2 a §237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, které se navíc vyznačují zásadním významem. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž výlučně důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Výhradou, že odvolací soud projednal odvolání v jeho nepřítomnosti, přestože zde existoval důležitý důvod pro odročení nařízeného jednání, čímž mu bylo znemožněno osobně se účastnit jednání před soudem, namítá dovolatel zmatečnost řízení ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř. Jak vyplývá z doslovného znění §242 odst. 3 o. s. ř., je dovolací soud oprávněn zabývat se zmatečnostmi pouze tehdy, je-li dovolání přípustné; zmatečnostní vada není sama o sobě způsobilá přípustnost dovolání založit (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07). K nápravě zmatečnostních vad slouží žaloba pro zmatečnost (§229 a násl. o. s. ř.).
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 1.750,- Kč (§2 odst. 1, §10 odst. 1 ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 27. dubna 2011
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu